Stavovský stát: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
→Země Koruny české: nenaplněný program Strany Národní jednoty, zdroje značka: editor wikitextu 2017 |
||
Řádek 5:
[[Habsburkové]] po roce [[1526]] postavení panovníka posílili, a to hlavně díky nejednotnosti a vzájemné svárlivosti [[Čechy|českých]] a [[Morava|moravských]] stavů. Poražením [[České stavovské povstání|stavovského povstání]] v roce [[1620]] byly [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinandem II.]] provedeny kroky k omezení moci stavů a zavedení [[absolutismus|absolutismu]]. To bylo v roce [[1627]] v [[Čechy|Čechách]] zakotveno zákonem ([[Obnovené zřízení zemské]]) a o rok později i na [[Morava|Moravě]].
== Plán stavovského státu v období Druhé Československé republiky ==
Návrh programu, který byl schválen 16. února 1939 programovou komisí [[Strana národní jednoty|Strany národní jednoty]] nebyl přijat.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Nový program Strany národní jednoty 16. 2. 1939 {{!}} Fronta.cz
| url = https://www.fronta.cz/kalendar/novy-program-strany-narodni-jednoty
| periodikum = www.fronta.cz
| datum přístupu = 2019-08-20
}}</ref> Ustavující sjezd nově vzniklého uskupení plánovaný na květen 1939 se už vzhledem ke vzniku [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] nestihl konat, ale jeho návrh programu označoval hned ve svém úvodu tuto stranu jako „výhradní nositelku mocenské vůle národa“. Návrh programu k uskutečnění stavovského státu měl velmi blízko k modelu italského fašismu nebo modelu [[Autoritarismus|autoritativního]] [[Rakouský stát|Rakouského státu]]. Hned v úvodu uváděl, že „''Stav je veřejnoprávní sdružení všech osob, jež plní v národní pospolitosti společný hospodářský a sociální úkol. Sdružuje tedy zaměstnavatele i zaměstnance u jednoho společného stolu.''“, dále počítal se zřízením šesti stavy: zemědělstvím, průmyslem, živnostmi, peněžnictvím, obchodem a dopravou, svobodnými povoláními a veřejnými zaměstnanci. Každý stav měl pak zřídit vlastní komoru a z ní zvolení delegáti vytvářet „Nejvyšší hospodářskou radu republiky”. Stávky měly být zakázány a nad jmenováním představitelů stavů měla mít hlavní slovo vláda.<ref>Luboš Palata: Autoritativní režim druhé republiky a české katolické elity, Katolická teologická fakulta UK, dipl. práce, Praha 2018.</ref> Na konci února přistoupila Národní jednota ke zřizování jednotných odborných a odborových organizací.<ref>''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 14.03.1939, s. 4: Karel Štěpánek, Myslivecká Národní jednota.</ref>
== Stavovský stát v současnosti ==
| |||