Dějiny Rumunska: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Středověk: obrázek |
|||
Řádek 43:
== Novověk ==
{{podrobně|Rumunské knížectví}}
Podunajská knížectví [[Valašsko (Rumunsko)|Valašsko]] a [[Moldávie]] získaly roku [[1829]] autonomii, v roce [[1858]] se sjednotily a položily tak základ samostatnému Rumunsku. Prvním vládcem [[Rumunské knížectví|Spojených knížectví Valašska a Moldávie]] neboli ''[[Domnitor]]em'' se v roce [[1862]] stal [[Alexandr Jan Cuza]], který byl od roku [[1859]] knížetem jak Valašska, tak Moldávie. Ten byl ovšem svržen [[22. únor]]a [[1866]] a vlády v Rumunsku se ujala regentská rada. Na místo rumunského [[domnitor]]a byl [[20. duben|20. dubna]] [[1866]] zvolen německý princ [[Karel I.Rumunský|Karel Anton]] z rodu [[Hohenzollernové|Hohenzollern-Singmaringen]].
Řádek 101 ⟶ 100:
Postupnými změnami se v průběhu let podařilo dosáhnout pokroku. Roku [[2004]] vstoupila země do [[Severoatlantická aliance|NATO]] a roku [[2007]] společně s [[Bulharsko|Bulharskem]] do [[Evropská unie|Evropské unie]], kde patří k nejchudším zemím „sedmadvacítky“, a je proto významným příjemcem mnohých rozvojových plánů.
Od prosince 2014 je [[Klaus Iohannis]] prezidentem Rumunska. Dne 27. prosince 2016 vetoval bez udání důvodů nominaci 52leté bývalé ministryně [[Sevil Shhaidehová|Sevil Shhaidehové]] jako předsedkyně vlády za sociálně-demokratickou stranu PSD. Sevil Shhaideh je původem [[Tataři|Tatarka]] a je [[Islám|islámského]] vyznání. Jako ministryně složila svého času přísahu na [[korán]]. Její strana se nyní chce obrátit na rumunský Ústavní soud.<ref>Präsidentenveto: Rumänien bekommt keine muslimische Regierungschefin (Prezidentské veto: Rumunsko nebude mít moslemskou šéfku vlády), [[Die Presse]], [[Vídeň]], http://diepresse.com/home/politik/aussenpolitik/5139639/Veto_Rumaenien-bekommt-keine-muslimische-Regierungschefin?_vl_backlink=/home/index.do, 27. prosince 2016 (německy).</ref>
== Reference ==
| |||