Milan Rastislav Štefánik: Porovnání verzí

V letním semestru roku [[1902]] odešel studovat do [[Curych]]u, kde v novém prostředí získal i nové kontakty. Po návratu do Prahy na podzim 1902 se znovu přihlásil do Detvanu a na valné hromadě byl opět zvolen předsedou. Když roku [[1903]] začal V. Šrobár vydávat časopis ''[[Hlas (časopis)|Hlas]]'', pomáhal mu Štefánik při redigování jeho přílohy ''Umelecký hlas'', věnované literatuře a umění. Jako publicista byl činný i jinde – na přání [[Jan Herben|Jana Herbena]] psal do realistického časopisu ''[[Čas (časopis)|Čas]]'' pravidelné pondělní úvodníky o slovenské kultuře a politice, jejichž cílem bylo informovat českou veřejnost o Slovensku. Upozorňoval především na postupující maďarizaci a nabádal českou společnost, aby pomáhala Slovensku konkrétními činy. Jako předseda Detvanu se zúčastnil roku 1903 sjezdu mezinárodní studentské organizace [[Corda Fratres]] v italském [[Palermo|Palermu]]. V létě potom navštívil v [[Luhačovice|Luhačovicích]] [[Pavol Blaho|Pavla Blahu]] a zúčastnil se také otevření první výstavy ''Grupy uhorskoslovenských maliarov'', která byla výsledkem česko-slovenské kulturní spolupráce. Ze Štefánikových aktivit stojí za zmínku i návštěvy u historika [[Jaroslav Goll|Jaroslava Golla]] a básníka [[Jaroslav Vrchlický|Jaroslava Vrchlického]]. Poslední rok na univerzitě plně věnoval studiu. Výsledkem byla disertační práce nazvaná ''O nové hvězdě v souhvězdí Cassiopea objevené v roce 1572''. Práci obhájil, složil předepsané zkoušky a [[12. říjen|12. října]] [[1904]] byl promován na [[Doktor filozofie|doktora filozofie]].