Pražsko-duchcovská dráha: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: -prázdný infobox; kosmetické úpravy značka: odstraněn infobox |
značka: možný spam |
||
Řádek 5:
== Historie ==
25. června [[1870]] obdrželi hrabě Friedrich [[Thun-Hohensteinové|Thun-Hohenstein]], hrabě [[Rudolf Chotek]], kníže Mořic [[Lobkovicové|Lobkovic]], kníže Ferdinand [[Kinští|Kinský]], hrabě [[Jindřich Jaroslav Clam-Martinic]], [[Antonín Emanuel Komers]], Julius Přiborsky, Josef Neswadba, Heinrich Mikolecky a Johann Pack koncesi k vybudování a provozu železniční trati z Prahy-Smíchova do [[Duchcov]]a s odbočkou do [[Most (město)|Mostu]].<ref>Reichsgesetzblatt für die im Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder, 9. srpna 1870, str. 193-199, [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/anno-plus?aid=rgb&datum=18700004&seite=00000193 kopie] na stránkách [[Rakouská národní knihovna|Österreichische Nationalbibliothek]], [[Říšský zákoník]] česky zde [https://is.muni.cz/do/1499/el/estud/praf/ps09/dlibrary/web/rs/1870/str0193.png]</ref>
Směr tratě naplánoval stát, který chtěl za podpory veřejnosti oslabit vliv všeobecně neoblíbené [[Rakouská společnost státní dráhy|Společnosti státní dráhy]] na dodávky severočeského [[uhlí]] do [[Praha|Prahy]]. Ta totiž v této době měla [[monopol]] na dodávky jak severočeského, tak kladenského uhlí, které se muselo od [[Ústecko-teplická dráha|Ústecko-teplické]] i [[Buštěhradská dráha|Buštěhradské dráhy]] dopravovat do Prahy po kolejích Společnosti státní dráhy. Výsledkem bylo, že v Praze bylo [[uhlí]] dražší než např. v [[Berlín]]ě nebo [[Vídeň|Vídni]], ačkoliv tato města byla od uhelných dolů mnohem více vzdálená.<ref>{{Citace monografie | titul = Česká severo-západní dráha : Spolek pro prodej uhlí a Buštěhradská dráha | vydavatel = vl.n. | místo = Praha | rok = 1868 | url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/62301 }}</ref> Stát netradičně na tuto novou trasu vyhlásil výběrové řízení, kterého se zúčastnily tři konsorcia zájemců, a toto řízení vyhráli právě koncesionáři budoucí PDE.
| |||