Bohuslav z Pardubic: Porovnání verzí

Přidáno 81 bajtů ,  před 2 lety
typo + kat.
(Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15))
(typo + kat.)
}}
 
Byl příslušníkem rodu [[Páni z Pardubic|pánů z Pardubic]], který lze dosledovat až od let [[1266]]-[[1269]], kdy zemský sudí [[Držislav z Hostyně]] v letech [[1327]]-[[1341]] držel obec Starou (později zvanou Staré Hrady) u Libáně (litoměřická diecéze) a hrad [[Vízmburk]] u Pardubic.
 
Arnošt z Hostyně byl i určitý čas královským purkrabím v [[Kladsko|Kladsku]], před rokem 1300 přesídlil do [[Hostinka|Hostyně]] a začal kupovat další statky. Panství Hostyně užíval také jeho bratr Jetřich (zemřel v roce [[1341]]), jehož vnuk, opět Jetřich, se stal roku [[1360]] vyšehradským proboštem. Arnošta z Hostyně povýšil král [[Jan Lucemburský]] do panského stavu, a tak se začal psát podle své tvrze „z Pardubic“.
Druhým synem Arnošta z Hostyně byl Bohuslav, řečený v pramenech též. Bohuš - budoucí 20. probošt litoměřický. Bohuslav z Pardubic, bratr arcibiskupa Arnošta, byl roku [[1343]] jmenován v Praze [[kanovník]]em, později byl děkanem kapituly v Sadské, roku [[1348]] kanovníkem ve Vratislavi ve Slezsku a týž rok i kanovníkem magdeburským. Ještě roku [[1356]] byl jmenován kanovníkem v Olomouci.
 
Pardubice držel třetí syn Smil ([[1340]]-[[1357]]) a nejmladší Vilém měl Kozí, Starou (Staré Hrady) u Libáně, dále Pardubice a Rychmburk v letech [[1350]]-[[1390]].
 
== Funkce litoměřického probošta ==
 
== Spor s městem Litoměřice ==
Při stavění zdí kolem uvedených objektů vznikly spory s městem, které dospěly až k soudnímu jednání. Císař Karel IV. vzal litoměřické proboštství v osobní ochranu, jak dosvědčují listiny z letech [[1347]]-[[1355]]. Roku [[1347]] nařídil císař královským úředníkům, aby již dříve určené peněžní sbírky byly řádně zasílány. V projednání sporů byli zvláštním dekretem z [[25. červen|25. června]] [[1348]] jmenováni jako rozhodčí probošt Všech sv. v Praze, člen pražské městské rady Jakub Jechlinus. Měli vyslechnout obě sporné strany podle práva a zákonů bez ohledu na strany. Téhož roku [[1348]] vydal císař rozkaz, aby poddaní kapituly nebyli předvoláváni před soud v městě [[Litoměřice|Litoměřicích]]. Jak vidno, byly to časy plné řady problémů – soudních sporů, finančních a jiných těžkostí, které postupně vznikly a muely být projednány, například spor o proboštskou krčmu. Již roku [[1348]] dal císař příkaz, že kapitulní poddaní v předměstích a Zásadě, Polabí a v obci Křešice nesmějí být poškozováni tím, že město využívalo pastviny zvané Blahodule, dále se nesmí těmto poddaným, ať jako kupujícím, či prodávajícím, bránit v návštěvě městských trhů. Poddaní nemohou být předvoláváni před městský soud ani se od nich nesmí vyžadovat městské poplatky.
 
== Zřízení druhé kapitulní dignity ==
Pravomoc probošta Bohuslava z Pardubic byla podstatně posílena tím, že císař Karel IV. prostřednictvím arcibiskupa Arnošta z Pardubic zřídil při litoměřické kolegiátní kapitule funkci druhé [[Kapitulní dignita|dignity]] [[Děkan litoměřické kapituly|kapitulního děkana]] v roce [[1349]]. Významné bylo i císařské rozhodnutí, aby probošti z Litoměřic, Mělníka a Staré Boleslavi byli inkorporováni do [[Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze|pražské metropolitní kapituly]]. Císař proto založil pro uvedené probošty tři kanonikáty. Po jmenování těchto tří metropolitních kanovníků mají tito ve svých vlastních kapitulách pečovat o důstojné slavnosti kapitul, zvláště při bohoslužbách v litoměřickém chrámu sv. Štěpána, které mají být i častěji.
Významné bylo i císařské rozhodnutí, aby probošti z Litoměřic, Mělníka a Staré Boleslavi byli inkorporováni do [[Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze|pražské metropolitní kapituly]]. Císař proto založil pro uvedené probošty tři kanonikáty. Po jmenování těchto tří metropolitních kanovníků mají tito ve svých vlastních kapitulách pečovat o důstojné slavnosti kapitul, zvláště při bohoslužbách v litoměřickém chrámu sv. Štěpána, které mají být i častěji.
 
Při prvním zasedání kapituly po uvedených změnách se [[3. říjen|3. října]] [[1355]] zúčastnili nejen všichni kapituláři, ale i sám císař Karel IV. i arcibiskup Arnošt z Pardubic. K finančnímu zlepšení věnoval Karel IV. litoměřické kapitule obec [[Sedliště (okres Jičín)|Sedliště]] ([[Římskokatolická farnost – děkanství Libáň|farnost Libáň]]), která měla odevzdávat ročně jako daň 10 kop grošů, a obec [[Píšťany]] ([[Římskokatolická farnost Libochovany|fara Libochovany]]), která měla odvádět 34 kop.
== Odkazy ==
=== Literatura ===
* [[Václav Bartůněk|BARTŮNĚK Václav]], ''Od proboštství k biskupství (1057-19571057–1957)'', in ''900 let litoměřické kapituly'', [[Charita Česká republika|Česká katolická charita]], Praha 1959, s. 39-4039–40.
* [[Jaroslav Macek|MACEK Jaroslav]], ''950 let litoměřické kapituly'', [[Karmelitánské nakladatelství]], [[Kostelní Vydří]] 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, s. 26-2926–29.
 
=== Externí odkazy ===
 
{{Portály|Křesťanství|Středověk}}
[[Kategorie:Páni z Pardubic]]
 
[[Kategorie:ProboštiČeští šlechtici]]
[[Kategorie:Probošti]]
[[Kategorie:Kanovníci litoměřické kapituly]]
[[Kategorie:Čeští římskokatoličtí duchovní]]
[[Kategorie:Úmrtí 9. prosince]]
[[Kategorie:Úmrtí 1358]]
[[Kategorie:Probošti]]
[[Kategorie:Kanovníci litoměřické kapituly]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Páni z Pardubic]]