Verze z 18. 6. 2019, 13:48 editovat InternetArchiveBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 357 722 editací Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 17. 8. 2019, 21:01 editovat zrušit editaci Utrakvista (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 4 379 editací typo + kat. značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 61: }} Byl příslušníkem rodu [[Páni z Pardubic\|pánů z Pardubic]], který lze dosledovat až od let [[1266]]-–[[1269]], kdy zemský sudí [[Držislav z Hostyně]] v letech [[1327]]-–[[1341]] držel obec Starou (později zvanou Staré Hrady) u Libáně (litoměřická diecéze) a hrad [[Vízmburk]] u Pardubic. Arnošt z Hostyně byl i určitý čas královským purkrabím v [[Kladsko\|Kladsku]], před rokem 1300 přesídlil do [[Hostinka\|Hostyně]] a začal kupovat další statky. Panství Hostyně užíval také jeho bratr Jetřich (zemřel v roce [[1341]]), jehož vnuk, opět Jetřich, se stal roku [[1360]] vyšehradským proboštem. Arnošta z Hostyně povýšil král [[Jan Lucemburský]] do panského stavu, a tak se začal psát podle své tvrze „z Pardubic“. Řádek 69: Druhým synem Arnošta z Hostyně byl Bohuslav, řečený v pramenech též. Bohuš - budoucí 20. probošt litoměřický. Bohuslav z Pardubic, bratr arcibiskupa Arnošta, byl roku [[1343]] jmenován v Praze [[kanovník]]em, později byl děkanem kapituly v Sadské, roku [[1348]] kanovníkem ve Vratislavi ve Slezsku a týž rok i kanovníkem magdeburským. Ještě roku [[1356]] byl jmenován kanovníkem v Olomouci. Pardubice držel třetí syn Smil ([[1340]]-–[[1357]]) a nejmladší Vilém měl Kozí, Starou (Staré Hrady) u Libáně, dále Pardubice a Rychmburk v letech [[1350]]-[[1390]]. == Funkce litoměřického probošta == Řádek 76: == Spor s městem Litoměřice == Při stavění zdí kolem uvedených objektů vznikly spory s městem, které dospěly až k soudnímu jednání. Císař Karel IV. vzal litoměřické proboštství v osobní ochranu, jak dosvědčují listiny z letech [[1347]]-–[[1355]]. Roku [[1347]] nařídil císař královským úředníkům, aby již dříve určené peněžní sbírky byly řádně zasílány. V projednání sporů byli zvláštním dekretem z [[25. červen\|25. června]] [[1348]] jmenováni jako rozhodčí probošt Všech sv. v Praze, člen pražské městské rady Jakub Jechlinus. Měli vyslechnout obě sporné strany podle práva a zákonů bez ohledu na strany. Téhož roku [[1348]] vydal císař rozkaz, aby poddaní kapituly nebyli předvoláváni před soud v městě [[Litoměřice\|Litoměřicích]]. Jak vidno, byly to časy plné řady problémů – soudních sporů, finančních a jiných těžkostí, které postupně vznikly a muely být projednány, například spor o proboštskou krčmu. Již roku [[1348]] dal císař příkaz, že kapitulní poddaní v předměstích a Zásadě, Polabí a v obci Křešice nesmějí být poškozováni tím, že město využívalo pastviny zvané Blahodule, dále se nesmí těmto poddaným, ať jako kupujícím, či prodávajícím, bránit v návštěvě městských trhů. Poddaní nemohou být předvoláváni před městský soud ani se od nich nesmí vyžadovat městské poplatky. == Zřízení druhé kapitulní dignity == Pravomoc probošta Bohuslava z Pardubic byla podstatně posílena tím, že císař Karel IV. prostřednictvím arcibiskupa Arnošta z Pardubic zřídil při litoměřické kolegiátní kapitule funkci druhé [[Kapitulní dignita\|dignity]] [[Děkan litoměřické kapituly\|kapitulního děkana]] v roce [[1349]]. Významné bylo i císařské rozhodnutí, aby probošti z Litoměřic, Mělníka a Staré Boleslavi byli inkorporováni do [[Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze\|pražské metropolitní kapituly]]. Císař proto založil pro uvedené probošty tři kanonikáty. Po jmenování těchto tří metropolitních kanovníků mají tito ve svých vlastních kapitulách pečovat o důstojné slavnosti kapitul, zvláště při bohoslužbách v litoměřickém chrámu sv. Štěpána, které mají být i častěji. Významné bylo i císařské rozhodnutí, aby probošti z Litoměřic, Mělníka a Staré Boleslavi byli inkorporováni do [[Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze\|pražské metropolitní kapituly]]. Císař proto založil pro uvedené probošty tři kanonikáty. Po jmenování těchto tří metropolitních kanovníků mají tito ve svých vlastních kapitulách pečovat o důstojné slavnosti kapitul, zvláště při bohoslužbách v litoměřickém chrámu sv. Štěpána, které mají být i častěji. Při prvním zasedání kapituly po uvedených změnách se [[3. říjen\|3. října]] [[1355]] zúčastnili nejen všichni kapituláři, ale i sám císař Karel IV. i arcibiskup Arnošt z Pardubic. K finančnímu zlepšení věnoval Karel IV. litoměřické kapitule obec [[Sedliště (okres Jičín)\|Sedliště]] ([[Římskokatolická farnost – děkanství Libáň\|farnost Libáň]]), která měla odevzdávat ročně jako daň 10 kop grošů, a obec [[Píšťany]] ([[Římskokatolická farnost Libochovany\|fara Libochovany]]), která měla odvádět 34 kop. Řádek 91 ⟶ 90: == Odkazy == === Literatura === * [[Václav Bartůněk\|BARTŮNĚK Václav]], ''Od proboštství k biskupství (~~1057-1957~~1057–1957)'', in ''900 let litoměřické kapituly'', [[Charita Česká republika\|Česká katolická charita]], Praha 1959, s. ~~39-40~~39–40. * [[Jaroslav Macek\|MACEK Jaroslav]], ''950 let litoměřické kapituly'', [[Karmelitánské nakladatelství]], [[Kostelní Vydří]] 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, s. ~~26-29~~26–29. === Externí odkazy === Řádek 110 ⟶ 109: {{Portály\|Křesťanství\|Středověk}} [[Kategorie:Páni z Pardubic]]▼ [[Kategorie:~~Probošti~~Čeští šlechtici]]▼ [[Kategorie:Probošti]] [[Kategorie:Kanovníci litoměřické kapituly]]▼ [[Kategorie:Čeští římskokatoličtí duchovní]] [[Kategorie:Úmrtí 9. prosince]] [[Kategorie:Úmrtí 1358]] ▲[[Kategorie:Probošti]] ▲[[Kategorie:Kanovníci litoměřické kapituly]] [[Kategorie:Muži]] ▲[[Kategorie:Páni z Pardubic]]

Bohuslav z Pardubic: Porovnání verzí