Wikipedie

Mezolimbická dráha: Porovnání verzí

dopaminergní draha v mozku
Přejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Sladovnik (diskuse | příspěvky)
4 100 editací
Vytvořeno překladem stránky „Mesolimbic pathway“
značky: editace z rozšíření Překlad Překlad 2
(Žádný rozdíl)

Verze z 16. 8. 2019, 12:07

Mezolimbická dráha, někdy cesta odměny, je dopaminergní drahou v mozku . [1] Dráha spojuje ventrální tegmentální oblast ve středním mozku s ventrálním striatem bazálních ganglií v předním mozku . Ventrální striatum zahrnuje nucleus accumbens a čichové centrum . [2] Uvolňování dopaminu z mezolimbické dráhy do jádra accumbens reguluje motivační význam (mapř. motivaci a touhu po stimulu ve formě odměny ) a usnadňuje posilování a učení motorických funkcí; [3] [4] [5] může také hrát roli v subjektivním vnímání potěšení . [3] [5] Degregulace mezolimbické dráhy a její výstupní neurony v nucleus accumbens hraje významnou roli ve vývoji a udržování závislosti . [1] [6] [7] [8]

Anatomie

Mezolimbická dráha je složebna z dopaminergních (tj. dopamin- uvolňujících) neuronů, které projikují z ventrální tegmentální oblasti (VTA) do ventrálního striata, což zahrnuje nucleus accumbens (NAcc) a čichový tuber. [2] Je to jedna ze složkových drah mediálního předního mozkového svazku, což je soubor nervových drah, které zprostředkovávají odměnu za stimulaci mozku . [9]

VTA se nachází ve středním mozku a skládá se z dopaminergních, GABAergických a glutamatergických neuronů . [10] Nucleus accombens a čichový tuber jsou umístěny ve ventrálním striatu a jsou primárně složeny ze středních ostnatých neuronů . [2] [11] [12] Jádro accumbens je rozděleno na limbické a motorické podoblasti známé jako NAcc shell a NAcc core . [10] Mediální spiny eurony v nucleus accumbens přijímají vstup jak z dopaminergních neuronů VTA, tak z glutamatergických neuronů hippocampu, amygdaly a středního prefrontálního kortexu . Když jsou aktivovány těmito vstupy, středně neurony 'projekce uvolňují GABA na ventrálním pallidu . [10]

Funkce

Mezolimbického dráha reguluje motivační významnost, motivacei, učení zesílení, a strach, mimo jiné kognitivní procesy. [13] [14] [15]

Mezolimbická dráha je zapojena do motivačního poznání. Vyčerpání dopaminu v této dráze nebo léze v místě jeho původu snižují míru, do jaké je zvíře ochotno jít za odměnu (např. počet stisknutí páky s nikotem nebo čas hledání potravy). Dopaminergní léky jsou také schopna zvýšit míru, v jaké je zvíře ochotno jít za odměnu, a rychlost palby neuronů v mezolimbické dráze se zvyšuje při očekávání odměny. [16] Mesolimbické uvolňování dopaminu bylo kdysi považováno za primární zprostředkovatel potěšení, ale nyní se předpokládá, že má ve vnímání potěšení jen malou roli. [5] [17]

Klinický význam

Mezolimbická dráha a specifická sada výstupních neuronů dráhy (tj. Neuronové neurony střední třídy D1 v jádru accumbens) hrají ústřední roli v neurobiologii závislosti . [6] [7] [8] Také se podílí na schizofrénii a depresi, [18] [19] [20] a předpokládá se, že se podílí na nadužívání digitálních médií . [21] Závislost, schizofrenie a deprese všechny zahrnují zřetelné strukturální změny uvnitř mezolimbické dráhy. [18] Zneužívání může rovněž ovlivnit mezolimbickou dráhu. Studie z roku 2017 zjistila, že nepříznivé životní události - emoční, fyzické a sexuální zneužívání - byly spojeny se zvýšenou limbickou reakcí na kokain. Jinými slovy, u jedinců, kteří dříve trpěli zneužíváním, byla větší pravděpodobnost, že mozková cesta bude připravena na užívání kokainu nebo drog. [22]

Další dopaminové dráhy

  • Mezokortikální cesta
  • Nigrostriatální cesta
  • Tuberoinfundibulární cesta

Další témata

Reference

  1. ↑ a b Dreyer JL. New insights into the roles of microRNAs in drug addiction and neuroplasticity. Genome Med. 2010, s. 92. DOI 10.1186/gm213. PMID 21205279. 
  2. ↑ a b c Ikemoto S. Brain reward circuitry beyond the mesolimbic dopamine system: a neurobiological theory. Neurosci Biobehav Rev. 2010, s. 129–50. DOI 10.1016/j.neubiorev.2010.02.001. PMID 20149820. 

    Figure 3: The ventral striatum and self-administration of amphetamine
  3. ↑ a b [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-0-07-148127-4. 
  4. ↑ [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-0-07-148127-4. 
  5. ↑ a b c Berridge KC, Kringelbach ML. Pleasure systems in the brain. Neuron. May 2015, s. 646–664. DOI 10.1016/j.neuron.2015.02.018. PMID 25950633. 
  6. ↑ a b Robison AJ, Nestler EJ. Transcriptional and epigenetic mechanisms of addiction. Nat. Rev. Neurosci.. November 2011, s. 623–637. DOI 10.1038/nrn3111. PMID 21989194. 
  7. ↑ a b Blum K, Werner T, Carnes S, Carnes P, Bowirrat A, Giordano J, Oscar-Berman M, Gold M. Sex, drugs, and rock 'n' roll: hypothesizing common mesolimbic activation as a function of reward gene polymorphisms. Journal of Psychoactive Drugs. 2012, s. 38–55. DOI 10.1080/02791072.2012.662112. PMID 22641964. 
  8. ↑ a b Olsen CM. Natural rewards, neuroplasticity, and non-drug addictions. Neuropharmacology. December 2011, s. 1109–22. DOI 10.1016/j.neuropharm.2011.03.010. PMID 21459101. 
  9. ↑ You ZB, Chen YQ, Wise RA. Dopamine and glutamate release in the nucleus accumbens and ventral tegmental area of rat following lateral hypothalamic self-stimulation. Neuroscience. 2001, s. 629–39. DOI 10.1016/s0306-4522(01)00379-7. PMID 11720786. 
  10. ↑ a b c Pierce RC, Kumaresan V. The mesolimbic dopamine system: The final common pathway for the reinforcing effect of drugs of abuse?. Neuroscience and Biobehavioral Reviews. 2006, s. 215–38. DOI 10.1016/j.neubiorev.2005.04.016. PMID 16099045. 
  11. ↑ Zhang TA, Maldve RE, Morrisett RA. Coincident signaling in mesolimbic structures underlying alcohol reinforcement. Biochemical Pharmacology. 2006, s. 919–27. DOI 10.1016/j.bcp.2006.04.022. PMID 16764827. 
  12. ↑ Purves D et al. 2008. Neuroscience. Sinauer 4ed. 754-56
  13. ↑ [s.l.]: [s.n.] ISBN 9780071481274. 
  14. ↑ ENGERT, Veronika; PRUESSNER, Jens C. Dopaminergic and Noradrenergic Contributions to Functionality in ADHD: The Role of Methylphenidate. Current Neuropharmacology. 9 January 2017, s. 322–328. ISSN 1570-159X. DOI 10.2174/157015908787386069. PMID 19587853. 
  15. ↑ PEZZE, Marie A.; FELDON, Joram. Mesolimbic dopaminergic pathways in fear conditioning. Progress in Neurobiology. 1 December 2004, s. 301–320. ISSN 0301-0082. DOI 10.1016/j.pneurobio.2004.09.004. PMID 15582224. 
  16. ↑ SALAMONE, John D.; CORREA, Mercè. The Mysterious Motivational Functions of Mesolimbic Dopamine. Neuron. 2012, s. 470–485. Dostupné online. DOI 10.1016/j.neuron.2012.10.021. PMID 23141060. 
  17. ↑ BERRIDGE, Kent C; KRINGELBACH, Morten L. Neuroscience of affect: brain mechanisms of pleasure and displeasure. Current Opinion in Neurobiology. 1 June 2013, s. 294–303. DOI 10.1016/j.conb.2013.01.017. PMID 23375169. 
  18. ↑ a b Van, den Heuval DMA, Pasterkamp RJ. Getting connected in the dopamine system. Progress in Neurobiology. 2008, s. 75–93. DOI 10.1016/j.pneurobio.2008.01.003. PMID 18304718. 
  19. ↑ Laviolette SR. Dopamine modulation of emotional processing in cortical and subcortical neural circuits: evidence for a final common pathway in schizophrenia?. Schizophrenia Bulletin. 2007, s. 971–981. DOI 10.1093/schbul/sbm048. PMID 17519393. 
  20. ↑ Diaz J. 1996. How Drugs Influence Behavior: A Neurobehavorial Approach. Prentice Hall
  21. ↑ Dostupné online. 
  22. ↑ Regier PS, Monge ZA, Franklin TR, Wetherill RR, Teitelman AM, Jagannathan K, et al. Emotional, physical and sexual abuse are associated with a heightened limbic response to cocaine cues. Addiction Biology. 2017 Nov;22(6):1768-177. doi: 10.1111/adb.12445

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mezolimbická_dráha&oldid=17566577“