Semafor (divadlo): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Někteří bývalí členové divadla Semafor: Marie Poslušná, která první v Semaforu zpívala 'Včera neděle byla', nyní Marie Šedivá. značka: editace z Vizuálního editoru |
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 17:
| web = [http://www.semafor.cz www.semafor.cz]
}}
'''Semafor''' je [[divadlo]] v [[Praha|Praze]], založené v roce [[1959]], a spjaté především se jmény [[Jiří Suchý|Jiřího Suchého]] (* [[1931]]) a [[Jiří Šlitr|Jiřího Šlitra]] ([[1924]]–[[1969]]). Jeho nynější sídlo je v ulici [[Dejvická ulice (Praha)|Dejvická]] v [[Praha|Praze]], v blízkosti
| titul = Kdo u nás hraje {{!}} Divadlo Semafor
| periodikum = www.semafor.cz
Řádek 34:
Původně toto divadlo hostovalo v tehdejším [[Divadlo Ve Smečkách|divadle Ve Smečkách]], nynějším [[Činoherní klub|Činoherním klubu]], ale v roce [[1961]] se muselo pod záminkou údajného havarijního stavu budovy a nutnosti adaptace přemístit. Následovala více než roční anabáze po 13 různých místech mimo pražské divadelní centrum (Vojanovy sady, Divadlo Na slupi, vysočanský Gong, Klicperovo divadlo v Kobylisích aj.), během níž Semafor uváděl jednak starší repertoár, jednak nová pásma písniček (např. ''Zuzana je zase sama doma'', 1961; ''Šest žen Jindřicha VIII.'', r: H. Philippová, tit. role R. Fremund/J. Jelínek/J. Herz/J. Suchý, 1962, prem. v Divadle Alfa, Plzeň). Publikum sice neztratil, ale kočovná existence vyvolala krizi v souboru, z něhož odešly populární pěvecké hvězdy (W. Matuška, E. Pilarová, K. Štědrý) do existenčně jistějšího [[Divadlo Rokoko|Rokoka]].<ref name=":0" />
Poté, co v roce 1964 představení ''[[Jonáš a tingl-tangl]]'' zhlédlo 14 lidí z tehdejšího [[Ústřední výbor Komunistické strany Československa|ÚV KSČ]], včetně hlavního stranického [[ideolog]]a [[Jiří Hendrych|Jiřího Hendrycha]], bylo přijato rozhodnutí o velkorysé rekonstrukci divadla v [[Palác U Stýblů|pasáži Alfa]] pro potřeby divadla Semafor. Zde po několikerém předchozím stěhování divadlo nakonec zakotvilo, a to až do roku 1993, kdy dům, ve kterém divadlo sídlilo, byl v restituci vrácen zpět původnímu majiteli.
Po několika přechodných místech se v roce [[1995]] usídlilo v podzemních sálech [[Hudební divadlo Karlín|Hudebního divadla Karlín]]. Po povodních v roce 2002 došlo k dalšímu přesunu a divadlo od roku 2005
=== 1959–1969 tzv. "zlatá éra Semaforu" ===
Řádek 53:
=== 1970–1990 ===
V roce 1970 se stává dvorním hudebním skladatelem Semaforu [[Ferdinand Havlík]], který připravil první hru bez Šlitra, dvoj-představení ''[[Básníci a sedláci/Revizor v šantánu]]''.
Roku [[1972]] měla premiéru hra ''[[Kytice (Semafor)|Kytice]]'', nejhranější hra Semaforu vůbec (více než 600 repríz). V Kytici se objevili desítky herců, nových i stávajících. Zpíval zde [[Michal Prokop]], [[Hana Zagorová]], [[Jiří Helekal]], [[Věra Křesadlová]], [[Saze (hudební skupina)|duo Saze]], [[C&K Vocal]], výrazněji se projevil někdejší Suchého asistent [[Jiří Datel Novotný]] a také [[Josef Dvořák]], dříve člen [[Kladivadlo|Kladivadla]], který se Suchým spolupracoval už na filmu [[Nevěsta (film)|Nevěsta]].
Řádek 61:
Po smrti Jiřího Grossmanna ([[1971]]) tvořil Miloslav Šimek (od roku 1973) dvojici nejprve s [[Luděk Sobota|Luďkem Sobotou]] (a také trojici ještě s Petrem Nárožným) a později s [[Jiří Krampol|Jiřím Krampolem]].
V roce [[1974]] vytvořil samostatnou skupinu v rámci Semaforu i [[Josef Dvořák]]. Se svou novou skupinou uvedl hru ''Má hlava je včelín''. Hru napsal společně s Pavlem Fialou, režíroval ji filmový režisér [[Evald Schorm]]. S Jiřím Suchým ještě rok dohrával hru ''Elektrická puma'', než
=== 1990–současnost ===
Řádek 69:
| url = https://www.semafor.cz/minulost-semaforu
| datum přístupu = 2019-02-16
}}</ref> Nejvýraznějšími inscenacemi 90. let byly pokusy o komorní muzikál, dávající prostor Jitce Molavcové, (''Nižní Novgorod'', 1992; ''Víkend s Krausovou'', 1995; ''Mé srdce je Zimmer frei'', 1997; ''Pré'', 1999 aj.). Do Semaforu se vrátil jako režisér [[Ladislav Smoljak|L. Smoljak]] (''[[Víkend s Krausovou]]''''',''' ''[[Purpura na plotně]]'' (1994), ''V hlavní roli písnička'' (1995) a [[Jiří Menzel]] (''Pré'' 1999, ''[[Čochtanův divotvorný hrnec]]'' 2015).
<br />
{| class="wikitable"
| |||