Wikipedie

Myslivost: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
značka: editor wikitextu 2017
značka: editor wikitextu 2017
Řádek 35:
 
=== První Československá republika ===
Výskyt a techniky lovu zvěře se nezměnily. DošloV kroce modernizaci střelných zbraní. Po vzniku Československa1919 byl v roce 1919 ustaven [[Československý lovecký a kynologický říšský svaz]], v roce 1920 v Bratislavě „Lovecký ochranný spolok pre Slovensko” a v roce [[1923]] [[Československá myslivecká jednota]] (ČSMJ), která slučovala řadu tehdejších českých mysliveckých a loveckých spolků (např. ''Ústřední spolek pro ochranu přátel myslivosti v [[Tišnov|Tišnově]]'', ''Lovecký klub v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]]'', atd.) V roce 1932 byla ustavena [[Myslivecká komora Československé republiky]], která sdružovala celorepublikové svazy českou ČSMJ a německý „Verband deutscher Jäger St. Hubertus” z [[Litoměřice|Litoměřic]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kramerius
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:0e56bea0-5587-11e5-81eb-001018b5eb5c?page=uuid:6f39d600-564d-11e5-9a33-5ef3fc9ae867&fulltext=Verband%20deutscher%20J%C3%A4ger%20St.%20Hubertus
Řádek 42:
}}</ref>
 
Vedle toho od roku 1933 sdružoval na [[Morava|Moravě]] německý „Verband deutscher Jagdschutz- und Hundezuchtvereine im Tschechoslowakischen Staate” se sídlem v Brně spolky: ''Deutsch-mährischen Jagdschutz- und Hundezuchtverein inse sídlem v [[Brno|BrünnBrně]]'', ''St. Hubertus Deutsch Kurzhaar-Verein inse sídlem v [[Chomutov|KomotauChomutově]]'', ''Jagd- und Fischereischutzverein für Ostschlesien inse sídlem v [[Těšín|TeschenTěšíně]]'', ''Verein deutscher Jäger des Saazer Landes inse sídlem v [[Žatec|SaazŽatci]]'', ''Klub deutscher Jäger für [[Bílina (město)|Bilin]] und Umgebung'' se sídlem v Bílině, ''Klub deutscher Jäger inse sídlem v [[Teplice|Teplitz-SchönauTeplicích]]'' a ''Jagdschutzverein für [[Rakouské Slezsko|Westschlesien]] se sídlem v [[Opava|Opavě]].'' Tiskovým orgánem byl časopis «Jagdliche und kynologische Rundschau».<ref>Deutsche Post, 09.12.1933, s. 7.</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kramerius
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:ca386cf0-e734-11e6-8b85-5ef3fc9ae867?page=uuid:e5092f90-e73b-11e6-9e7e-001018b5eb5c&fulltext=Jagdschutz-%20und%20Hundezuchtvereine
Řádek 49:
}}</ref>
 
Významný byl zákonZákon ze dne 25. června 1929, č. 98 Sb., kterým se doplňují a částečně mění některá ustanovení honebně-policejní, zejména o hájení zvěře (tzv. Malý honební zákon), který mimo jiné stanovalstanovil [[Doby lovu zvěře|doby lovu]] a doby, kdy je zvěř hájena. Důvodová zpráva uváděla, že vláda ČSR k zákonu přistoupila, aby zvýšenou ochranou zvěře byly pokud možno odčiněny citelné ztráty, které utrpěl stav zvěře povětrnostní pohromou. Zákon řešil i důležité otázky honební jako odstřel přebíhavé zvěře jelení a dančí (§ 4), ochranu polního a lesního hospodářství při nadměrném rozmnožení některého druhu zvěře (§5), obmezení majitele (nájemce) honitby, chytání koroptví do sítí a sbírání vajec užitkové pernaté zvěře (§7), náhradu škod způsobených na Slovensku a na [[Podkarpatská Rus|Podk. Rusi]] černou zvěří (§ 8), sjednocení trestních sankcí za přestupky honební (§ 9).<ref>''Československá vlastivěda''. Sfinx. s. 269.</ref> Dále bylo vydáno vládní nařízení ze dne 9. ledna 1934, č. 7 Sb., o dopravě a prodeji lovné zvěře užitkové, vládní nařízení ze dne 10. srpna 1939, č. 205 Sb., o řádném výkonu myslivosti aj.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kramerius, Nové zákony a nařízení Protektorátu Čechy a Morava, s. 34
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:0dd23f40-e6f7-11e3-a2c6-005056827e51?page=uuid:79c3aef0-003d-11e4-9806-005056825209&fulltext=Mal%C3%BD%20honebn%C3%AD%20z%C3%A1kon
| periodikum = www.digitalniknihovna.cz
| datum přístupu = 2019-07-30
}}</ref> Tzv. malý honební zákon upravoval doby lovu a hájení. Po sladění zájmů zemědělství a myslivosti došlo k intenzivnímu chovu [[pernatá zvěř|pernaté zvěře]] a odklonu od chovu zvěře [[spárkatá zvěř|spárkaté]] (s výjimkou zvěře srnčí).
 
{{Citát v rámečku|Každý milovník honitby musí požádati politický úřad o zbrojní pas, ovšem dříve než začne honitbu provozovati. Při tom se platí kolkovné Kč 8.— a Kč 1.— za tiskopis. Při prodloužení tohoto zbrojního lístku jest mu znovu zaplatiti Kč 8.—. Za vystavení zbrojního lístku, jehož rozšíření a prodloužení nutno zaplatiti podle peněžní mohoucnosti dotyčného uchazeče 10 až 100 Kč, průměrem tedy asi 50 Kč. Za pouhé vidování zbrojního lístku při změně pobytu vlastníka nutno zaplatiti opět Kč 5.—. Za povolení nákupu ručnice z ciziny jest poplatek Kč 100—. Bez honebního lístku nemůže ten, kdo se již opatřil zbrojním lístkem, ani jako host ani jako pán loviti. Pak teprve musí u okresního úřadu požádati o lístek honební, který jest zaplatiti za 1 měsíc částkou Kč 30.— kromě kolku za 5 Kč a za 1 rok 100 Kč, také 5 Kč s kolkovným. Pán myslivosti respektive nájemce honitby musí za lístek honební zaplatiti Kč 300.—.|Československá vlastivěda, 1929-1936<ref>''Československá vlastivěda''. Praha, Sfinx. s. 260.</ref>}}
Řádek 63:
| periodikum = www.digitalniknihovna.cz
| datum přístupu = 2019-08-12
}}</ref> V květnu 1938 následoval německý „Verband deutscher Jäger St. Hubertus” provolání [[Konrad Henlein|Konrada Henleina]], spolek byl nově uspořádán do myslivecké sudetské asociace „Sudetendeutsche Jägerschaft”.<ref>''Neues Tagblatt für Schlesien und Nordmähren''. Troppau: Adolph Drechsler, 11.06.1938, s. 10: Die Sudetendeutsche Jägerschaft in die Einheitsfront.</ref>
 
=== Druhá Československá republika a Protektorát Čechy a Morava ===
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Myslivost“