Friedrich Hartjenstein: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Raduz (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
'''Friedrich Hartjenstein''' ([[3. srpen|3. srpna]] [[1905]], [[Piene]] - [[20. říjen|20. října]] [[1954]] [[Metz]]), SS-Sturmbannführer mj. velitel [[koncentrační tábor|koncentračního tábora]] [[KL Auschwitz - Birkenau|Auschwitz II (Birkenau)]] v letech [[1943]]-[[1944]]. Člen NSDAP aV [[Schutzstaffel|SS.]] Dosáhldosáhl hodnosti SS-SturmbannführerObersturmbannführer.
 
V roceletech [[19381926]]-[[1939]] přestoupilsloužil znejprve v [[Reichswehr]]u poté ve [[Wehrmacht]]u, do [[Waffen-Schutzstaffel|SS]] vstoupil až [[5. Působilleden|5. jakoledna]] vedoucí[[1939]] stráží(členské číslo 327350). Nejprve působil v koncentračním táboře [[SachsenhausenBuchenwald]], v roce [[1939]] byl velitelem posádky SS v pracovním táboře Niedernhagen-Wewelsburg. V letech [[1940]]-[[1942]] sloužil v [[SS -Totenkopf]], mj. Přise prácitaké vúčastnil Hlavnímbojů úřaduna hospodářstvívýchodní afrontě. správy1. SSzáří 1942 byl převelen na Inspektorát koncentračních táborů (WVHAInspektorat -des WirtschaftsverwaltungshauptamtKonzentrationslager), mělkde nabyl starostivelitelem pracovníbatalionu využítítáborových vězňůstráží (Führer des SS-Totenkopfbataillon). Po přeložení do Birkenau zastávalpůsobil nejprve ve funkci velitele posádky [[Schutzstaffel|SS]] a později jako velitel Auschwitz II a(od v[[22. listopad|22. listopadu]] [[1943]] do [[15. květen|květnu15. května]] [[1944]]). Poté byl převelen na stejnou funkci do KL [[Natzweiler]]., Pokterou válcezastával byl souzen britským vojenským tribunálem.do [[527. červenúnor|527. červnaúnora]] [[19461945]] byl odsouzen k smrti, ale k vykonání tohoto rozsudku nikdy nedošlo). HartjensteinDo zemřelkonce poválky dlouhépak nemocibyl dnevelitelem [[2.cvičných srpna]]pluků [[1954]] ve vězení ve francouzských [[MetzSchutzstaffel|MétáchSS]].
 
V souvislosti se svou činností v KL Natzwailer byl po válce souzen britským a francouzským vojenským tribunálem. V obou případech byl odsouzen k trestu smrti (Britové [[5. červen|5. června]] [[1946]], Francouzi [[2. červenec|2. července]] [[1954]]), ale k vykonání tohoto rozsudku nikdy nedošlo. Hartjenstein zemřel po dlouhé nemoci dne [[2. srpna]] [[1954]] ve vězení ve francouzských [[Metz|Métách]]. Za svou zločinnou činnost v [[KL Auschwitz - Birkenau|KL Auschwitz]] nebyl nikdy souzen.
 
 
 
Zdroje:
*Auschwitz 1940-1945. Węzłowe zagadnienia z dziejów obozu, red. W. Długoborski, F. Piper, sv. I, Oświęcim 1995, s. 112.
*Oświęcim w oczach SS, Oświęcim 2001, s. 218.
 
[[Kategorie:Nacisté|Hartjenstein, Friedrich]]