Diskuse:Kálek (Točná): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
re Opětovné vymazání šablony |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 6:
[[Wikipedista:Skret4|Skret4]] ([[Diskuse s wikipedistou:Skret4|diskuse]]) 12. 8. 2019, 22:43 (CEST)
:{{ping|Skret4|skrýt=ano}}Dobrý den, děkuji za reakci. Nejprve je třeba zmínit, že šablona s návrhem na sloučení se standardně odstraňuje teprve tehdy, až se komunita shodne na řešení, proto ji vrátím zpět. [[Wikipedista:Vojtěch Dostál|Vojtěch Dostál]] už infobox změnil ještě před návrhem na sloučení, tedy netřeba řešit. Nicméně to hlavní je, že [[Wikipedie:Dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje|2NNVZ]] bohužel nadále nevidím. K Vámi zmíněným zdrojům v [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=K%C3%A1lek_(To%C4%8Dn%C3%A1)&action=history historii článku] konkrétně: 1 Geologické lokality – triviální; 2 dipl. práce – v současnosti nefunkční odkaz, 4 kronika – navzdory Vašemu tvrzení není online, 5 Střípky z historie Točné – Kálek ani nezmíněn (ani jen jako „údolí“), 6 Kniha o Praze 12 – Kálek zmiňován pouze jako rybník, 7 Přír. park Modřanská rokle – Kálek ani nezmíněn (ani jen jako „údolí“) a 11 Cholupice : kronika obce – dtto. Vyhledávání prováděno pomocí technologie, pokud se vyskytuje v needitovazelných částích, nevím. K tomu ještě dodávám, že „zdroj“ č. 3 Mapy.cz je IMHO zdroj [[WP:Žádný vlastní výzkum|autorem odkazu vytvořený]], byť zřejmě s dobrým úmyslem; zdroj č. 8 nature.cz neobsahuje žádnou relevantní informaci, nechápu tedy, proč je vůbec uveden. Prakticky ke každé větě v prvním odstavci by se dala doplnit šablona ''Doplňte zdroj'' a vzhledem k nedostatečnosti zdrojů i ''Významnost''. Upřímně doufám, že jsem významné pojednání o Kálku v některém ze zdrojů prostě přehlédla anebo je Kálek netriviálně zmíněn alespoň ve výše zmíněných pro čtenáře nyní nedostupných zdrojích, protože by té spousty práce a času při práci na textu a diskusích bylo škoda. Do diskuse přizývám ještě [[Wikipedista:Martin Urbanec|Martina Urbance]], se kterým jsem před návrh na sloučení již probírala. --[[Wikipedista:Czeva|Czeva]] ([[Diskuse s wikipedistou:Czeva|diskuse]]) 14. 8. 2019, 08:28 (CEST)
Dobrý den,
pokud nevidíte zdroje, prosím o větší pozornost při čtení textů.
Uvádím původní čísla zdrojů, po přidání dalších se pořadí poněkud promíchalo.
Zdroj 1: asi bych namísto triviální použil slovo determinující – pojmenovává a lokalizuje.
Odkaz 2 opravuji - https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120135331, moje chyba, také u odkazu 4 se omlouvám – zaměnil jsem jej druhou Beranovou kronikou, č. 11.
Zdroj 5: „Nynější serpentinová silnice Branišovská byla vybudována až po 1. světové válce. Nejkratší cesta pro povozy z Točné na Zbraslav vedla tzv. Kálkem. Pod severním svahem Šancí klesala lesem k cihelně na Závisti, odtud k řece a k nádraží (dříve k brodu).“
Zdroj 6 – totožný jako 5, citována s. 42: „Nynější serpentinová silnice Branišovská byla vybudována až po 1. světové válce. Nejkratší cesta pro povozy z Točné na Zbraslav vedla tzv. Kálkem. Pod severním svahem Šancí klesala lesem k cihelně na Závisti, odtud k řece a k nádraží (dříve k brodu).“
Zdroj 7: „Zatímco Modřanská rokle byla ještě na počátku 20. století víceméně bezlesá a na skalách na jejím jižně orientovaném svahu rostly některé významné xerotermní rostliny, mezi jiným i hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus), zachovaly si srázy Šancí svou přirozenou vegetaci tvořenou kyselou doubravou na plošině (Luzulo albidae-Quercetum) a zakrslou břekovou doubravou (Sorbo torminalis-Quercetum) na svazích, v níž se ostrůvkovitě vyskytuje i třemdava bílá (Dictamnus albus). Naproti tomu severně orientované srázy do údolí Kálku tvoří daleko vlhčí dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpiometum). Veškeré lesní porosty jsou dnes významným refugiem drobné i větší fauny.“ odvozený zdroj také http://portalzp.praha.eu/public/42/5a/9e/1724959_422100_letak_pp_mrokl.pdf a http://www.ochranaprirody.cz/res/archive/284/035153.pdf?seek=1250676686 a https://www.vyletnik.cz/tipy-na-vikendy/praha/praha-4b-sirsi-modrany-libus-pisnice-kom/1615-modrany-kamyk-libus-pisnice/
Zdroj 11: „Název Kálek se vyskytuje i v okolních obcích. V Písnici je též ulice V Kálku (směřuje ke Kundraticím) a z Točné vede na Závist lesní cesta Kálkem.“
Zdroj 3 je samozřejmě autorem vytvořený za účelem změření uváděných hodnost. Máte-li pocit, můžete provést měření sama. Nicméně domnívám se, že encyklopedie obecně (nejen wiki) by neměly být jen kompilací z již vydaných zdrojů. Pokud budu v případě historie vycházek z údajů opřených o archivní dokumenty, které z pochopitelných důvodů nejsou on-line, měla by mít tato práce vyšší hodnostu, nežli v případě že informace opíšu z jednoho či více vydaných zdrojů. Opačný přístup ne mě vyvolává otázky o smysluplnosti této práce. Např.: pokud kolegové archeologové zaměří a popíší terénní relikt historických šancí, tak je podle vaší logiky o tomto možné psát až v okamžiku, kdy studii vypublikují a ne na základě prvotního výzkumu? To nedává smysl.
Zdroj 8 má z mě neznámého důvodu špatný link, omlouvám se - opravím.
Technologické hledání často naráží na limity ve formě skloňování, nebo na nedokonalost OCR konverze v případě digitalizovaných zdrojů. Proto tam kde je možno uvádím konkrétní strany. Přesto je vyhledávání věnovat pozornost, technologie žel stále nejsou samospasitelné.
K ozdrojování prvního odstavce:
Kálek je údolí nacházející se na jižním okraji Prahy, které od sebe odděluje vrchy Šance a Čihadlo.[1][2] (zdrojováno) Táhne se od severozápadního konce obce Točná k severní straně osady Závist. (Je třeba zdrojovat lokalizaci údolí, která je jasná z pohledu na mapu?) Protéká jím Závistský potok, který je pravostranným přítokem Vltavy a své vody sbírá ze strání obou přilehlých Brdských vrchů. (Je třeba zdrojovat informaci o existenci potoka, jehož lokace je jasná z pohledu na mapu? Je třeba zdrojovat, že voda s ohledem na gravitaci teče z kopce dolů?) Údolí Kálek začíná u čističky odpadních vod dřívějšího vojenského prostoru 11. protiletadlového raketového oddílu Točná, respektive u původně vojenských bytovek, a končí při ústí Závistského potoka do Vltavy pod Závistí. (Opět, je třeba zdrojovat informace poměrně jasně patrné z mapy? Pokud jde o 11. plro, má vlastní článek se zdroji – nicméně dle vaší logiky by asi na wikipedii neměl patřit, protože většina informací pochází z on-line nedostupných archivních zdrojů) Kálek má asi 2 km na délku s převýšením 192 m a šířku od zhruba 60 metrů v zúžení pod Závistí až po přibližně 600 m s převýšením 60 m ve svém nejširším místě.[3] (Jak uvádím výše, možno přeměřit, jistě jsem mohl chybu udělat, nikdo není dokonalý) Údolí Kálek se nachází ve třech pražských katastrech, jeho největší, východní část patří do katastru Točné, v severozápadní části u Závisti pak tvoří hranici katastrů Komořan a Zbraslavi, k němuž patří i Závist. (Opět, je třeba zdrojovat informace poměrně jasně patrné z map? Mám tam nalinkovat historické mapy? Nebo katastrálky? Nic z toho není problém) V úzkém zákrutu severovýchodně od Závisti na samém úpatí Čihadla pak Závistský potok a Kálek překlenuje mostek ze 17.-18. století, po němž vedla až do roku 1939 hlavní cesta spojující Zbraslav, Závist, Komořany a Modřany. (Existence mostu dokládají mapy. Informaci o výstavbě místních komunikací mohu odkázat na Kroniku Točné, která zatím není on-line. Bude, až roztřídím poděděné materiály a logicky je k sobě sestavím. Ale pak budete mít problém s tím, že jsem je sestavil já, bez ohledu na fakt, že autorem je před několika lety zesnulý Jaroslav Beran, že? Dataci mostku mohu opřít o vyjádření experta-mostaře ke typologii stavby a použitým stavebním postupům, která ovšem není on-line, neboť je podkladem pro jednání s městskou částí o rekonstrukci památky. Dalším zdrojem jsou překvapivě opět historické mapy, dokládající cestu vedoucí mezi zbraslavským brodem a Komořanským zámkem – z logiky věci a geografické dispozice terénu údolí jinak nežli po mostě nebylo možné s vozem překročit)
Kritérium významnosti – nabízí se otázka, kdo je určuje? Podle mého názoru jsou údolí mezi významnějšími vrchy významná jako hraniční a dělící prvek (ať již geograficky, nebo katastrálně). Podle mého názoru jsou významná údolí s nějakým vodotečem a to z důvodu vodního zdroje po faunu (i flóru) okolní přírody i pro okolní lidská sídla. Podle mého názoru jsou významná údolí s pozemní komunikací, zvláště pak, pokud se jednalo o hlavní dopravní spojnici obce s okolím – důvody významnosti je snad zřejmý.
Ale to jsou samozřejmě jen mé názory. Není-li tomu tak, bylo by možná třeba smazat jakákoliv další údolí, která nejsou samostatně vedená jako přírodně chráněná území.
Nemohu se tedy zbavit dojmu, že jde primárně o problém ne s významem údolí samotného, ale s jeho polozapomenutým pojmenováním. Nebudeme tedy psát o věcech, jejichž jména jsou pozapomenutá? Vašemu přístupu, respektive snaze o likvidaci hesla, upřímně nerozumím. Encyklopedie by měla věci ozřejmovat. A domnívám se, že česká verze Wikipedie nemá zase tolik aktivních přispěvatelů, aby bylo třeba se obávat jejího „zanesení“ hesly o místně významných lokalitách či věcech. Ale pokud jde o snahu zmenšit počet aktivních přispěvatelů, je tento přístup poměrně účinný, neboť motivaci k další práci rozhodně nepřináší.
[[Wikipedista:Skret4|Skret4]] ([[Diskuse s wikipedistou:Skret4|diskuse]]) 14. 8. 2019, 21:50 (CEST)
| |||