Mikuláš Trčka z Lípy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: vrácení zpět |
opravy + typo + kat. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Infobox - osoba
}}
'''Mikuláš Trčka z Lípy''' (†
== Od válečníka k diplomacii ==
Mikuláš Trčka z Lípy odvozoval svůj původ od [[Lípa u Hradce Králové|tvrze Lípa]], která stála nedaleko [[Hradec Králové|Hradce Králové]] v místě dnešní stejnojmenné obce. Byl prvním z rodu [[Trčkové z Lípy|Trčků]], který se objevuje v listinách s přízviskem z Lípy, a proto je počítán za zakladatele tohoto rodu. Během [[Husitské války|husitských válek]] byl horlivým [[Utrakvismus|utrakvistou]] a přišel k značnému majetku při válečných výpravách a to především do Slezska. Jistý čas se podílel společně s Janem Holcem z Nemošic na správě náchodského panství a v roce 1427 koupil hrad [[Homole (hrad)|Homole nad Dušníky]]<ref>{{Citace monografie|příjmení=Musil|jméno=František|příjmení2=Čechura|jméno2=Jaroslav|autor2=a kolektiv|titul=Dějiny východních čech v pravěku a středověku (do roku 1526)|vydání=|vydavatel=Lidové Noviny|místo=Praha|rok=2009|počet stran=|strany=557|isbn=}}</ref> (u dnešní polské obce Ludowe v českém pohraničí). Tímto získal kontrolu nad hlavní obchodní cestou spojující východní Čechy s [[Kladsko|Kladskem]]. Odtud také podnikal další výpravy do Slezska. V roce 1428 si kupuje dům v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]],<ref name=":0">{{Citace periodika|příjmení=Dvořáková|jméno=Lenka|titul=Trčkové z Lípy na přelomu 15. a 16. století|periodikum=AUC - Philosophia et historica - Studia historica|datum=1976|ročník=|číslo=14|strany=115, 125|url=}}</ref>
Další strmý postup v jeho kariéře přišel po druhé polovině roku 1436
Mikuláš Trčka z Lípy a na Lipnici zemřel v roce 1453 na hradě [[Lipnice nad Sázavou (hrad)|Lipnice]]. Byl dvakrát ženatý. S první ženou Kateřinou ze Smiřic zplodil tři syny
== Kariéra diplomata ==
Díky přátelství s [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřichem z Rožmberka]] měl značný vliv i u katolické strany a velmi obratně těchto konexí využíval. Byl hlavním vyjednavačem ve sporech [[Táborský svaz|Táboritů]] a [[Rožmberkové|Rožmberků]]. V roce 1444 stál za smírnou výpovědí v záležitosti sporu Oldřicha z Rožmberka s městy [[Tábor]], [[Písek (město)|Písek]] a [[Vodňany]].<ref name=":1" />
Vrcholu však jeho diplomatická kariera došla až po dosazení [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] do postu zemského správce. Stal se členem jeho rady a byl mimo jiné jedním z předních osob při obsazení Prahy Jiřím z Poděbrad. Vedl jednání mezi [[Poděbradská jednota|poděbradskou jednotou]] a strakonickou jednotou a dále se angažoval zvláště ve věci vydání Ladislava Pohrobka do Čech. Díky Jiřímu z Poděbrad se dostal i do diplomatických kruhů na říšské úrovni, kde obratně prosazoval jeho zájmy.
Řádek 57:
{{DEFAULTSORT:Trčka z Lípy, Mikuláš}}
[[Kategorie:Trčkové z Lípy|Mikuláš]]
[[Kategorie:Čeští šlechtici]]
[[Kategorie:Hejtmani Čáslavského kraje]]
[[Kategorie:Husitští válečníci]]
[[Kategorie:Orebité]]
|