František Koláček: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) |
mh>{{rv}}, typo, bez px |
||
Řádek 1:
{{různé významy|tento=českém kartografovi|druhý=stejnojmenném synovi, taktéž kartografovi,|stránka=František Koláček (kartograf)}}
{{Infobox - spisovatel
| jméno = [[Profesor|Prof.]] [[Doktor|Dr.]] František Koláček
Řádek 12:
| díla = ''Hydrodynamika'' (1899); ''Elektřina a magnetismus: výklady theoretické'' (1904); ''Theoretické úvahy o komplikovaných kmitech elektrických, zejména o pokusech Geitlerových'' (1896)
}}
'''František Koláček''' ([[9. říjen|9. října]] [[1851]] [[Slavkov u Brna]]<ref name="matrika">[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/1957/?strana=69 Matriční záznam o narození a křtu]</ref> – [[8. prosinec]] [[1913]] [[Vinohrady (Praha)|Praha-Vinohrady]]<ref name="matrikaZ">[http://amp.bach.cz/pragapublica/permalink?xid=AC3E7C2ECDFA4E37AF55E7B795F3C7CF&scan=93 Matriční záznam o úmrtí a pohřbu]</ref>) byl matematik, fyzik, profesor na pražské univerzitě a technice v Brně.
== Život ==
[[Soubor:Koláček-pamětní deska.jpg|thumb
Narodil se jako jediné dítě Kláře (roz. Karlická) a radnímu města Slavkova Janovi Koláčkovi (v letech 1851-61 starosta města, který zavedl českou řeč v městském úřadě). V devíti letech Fr. Koláček vstoupil na německé gymnázium v Brně, které úspěšně dokončil maturitní zkouškou v roce 1868. Poté rok studoval na [[Univerzita Karlova#Založení a dějiny|pražské univerzitě]]. Státní zkoušku složil v roce 1872 na univerzitě ve [[Vídeň|Vídni]], na které získal aprobaci učitele matematiky a fyziky pro vyšší gymnázia v jazyce českém i německém. Doktorát z filozofie získal v roce 1877 na pražské univerzitě. Po ročním suplování na německém gymnáziu v [[Brno|Brně]], se stal profesorem na [[Gymnázium Brno, třída Kapitána Jaroše 14|Slovanském gymnáziu]]. V roce 1882 habilitoval na [[Vysoké učení technické v Brně#Historie|německé technice v Brně]]. Docentury se vzdal po dvou letech. Během svého působení v Brně byl několikrát navrhován na místo řádným profesorem matematické fyziky na české univerzitě v Praze. Řádným profesorem byl jmenován až po smrti prof. [[August Seydler|A. Seydlera]] v roce 1891. V roce 1900 se vrací do Brna jako profesor experimentální fyziky na českou techniku, na které se snažil vybudovat co nejlepší vědecké prostředí<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Novák
Řádek 35:
== Vědecká činnost ==
[[Soubor:Kolacek-Kirchhoffovy zákony.jpg|thumb
Zabýval se [[Optika|optikou]], [[Termodynamika|termodynamikou]], [[Akustika|akustikou]], [[Hydrodynamika|hydrodynamikou]] a teorií [[Elektromagnetické záření|elektromagnetického vlnění]]. Nové poznatky uplatňoval v praxi. Své matematické schopnosti využil ve své práci pojednávající o teorii [[Lom vlnění#Lom světla#Lom na planparalelní desce|Lummerově planparalelní desce]], ale i v práci o [[Transformátor#Popis transformátoru#Ztráty naprázdno („v železe“)|magnetostrikci]] a jevech s ní souvisejících, v níž se F. Koláčkovi podařilo tento jev obecně vyřešit i v souhlasu s pozorováním<ref name="Trkall">{{Citace elektronického periodika
Řádek 83:
* {{commonscat}}
* [http://amp.bach.cz/pragapublica/permalink?xid=FB977BAFB1D211E08165002215111B5A&scan=1 Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Koláček František 1851]
{{Autoritní data}}
{{Portály|Česko|Fyzika|Lidé|Matematika}}
{{DEFAULTSORT:Koláček, František}}
[[Kategorie:Čeští fyzici]]
| |||