Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 1 963 bajtů ,  před 1 měsícem
m
drobná úprava
'''Myslivost''' je soubor činností prováděných v [[příroda|přírodě]] ve vztahu k volně žijící [[zvěř]]i, jako součást [[ekosystém]]u, a spolková činnosti směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků, jako součást kulturního dědictví.
 
== Nejstarší historieHistorie myslivosti ==
{{Více obrázků
| align = right
V [[17. století|17.]]-[[18. století]] byly založeny první lovecké řády, při kterých se sdružovali lovci z řad šlechty. V roce [[1695]] vznikl [[Řád sv. Huberta]], který založil [[František Antonín Sporck]]. Další úpravy lovectví vydal [[Karel VI.]] roku [[1728]] vydáním loveckého řádu (Jägerordung), který zůstal nezměněn až do vlády [[Marie Terezie]], která v roce [[1743]] vydala řád nový. Díky řádům z let [[1754]] a [[1756]], které vydala [[Marie Terezie]], bylo preferováno [[lesnictví]] před myslivostí. V roce [[1786]] vydal [[Josef II.]] [[všeobecný honební patent]], který prohlásil právo myslivosti za právo státu, který jej mohl dále svěřovat. Paten měl zajistit rovnováhu mezi využíváním zvěře na jedné straně a ochranou zájmů těch, kdo na zemědělské půdě hospodařili, na straně druhé. [[19. století]] přetrvával trend podřizování myslivosti zájmům lesnictví. Došlo ke snížení stavu zvěře [[Jelen evropský|jelení]] a zvýšily se stavy [[Srnec obecný|srnčí zvěře]]. Nastal prudký rozvoj [[bažantnictví]]. Ve zbraních se prosadily [[brokovnice]], které měly na českém území velmi dobrou tradici. Zavedeny byly nové techniky lovu: [[Způsoby lovu zvěře|šoulačka]], [[Způsoby lovu zvěře|čekaná]], [[Způsoby lovu zvěře|slídění]], [[Způsoby lovu zvěře|lov na újedi]], [[Způsoby lovu zvěře|vábení]], společné hony, [[kruhová leč]], [[Způsoby lovu zvěře|ploužení]], [[Způsoby lovu zvěře|naháňka]] apod.
=== Rakousko-Uhersko (1868-1918) ===
{{Podrobně|Lovecké spolky v Předlitavsku}}
 
{{Citát v rámečku|Zbrojný pas. Povolení k nošení zbraně uděluje se zbrojným pasem, který dle patentu ze dne 24. října 1852 jenom osobám nepodezřelým vydán býti má. Zbrojný pas zní na určitou zbraň a platnost má tři léta. Kdyby někdo přestěhoval se z jednoho politického okresu do druhého, musí zbrojný pas svůj u politického úřadu obnoviti. Kdo nosí zbraň na základě zbrojního pasu, musí jej míti také při sobě, aby se jím mohl vykázati, nebo kdyby, byv vyzván, tak neučinil, bude mu zbraň odňata.|Myslivost a rybářství, Politický kalendář 1906<ref>''Politický kalendář občanský a adresář zemí koruny České na rok''. V Praze: Nákladem vydavatelstva Politického kalendáře občanského a adresáře zemí koruny České, 1906, s. 99.</ref>}}
 
=== První Československá republika ===
=== Statistika zaměstnanosti v lesním a honebním hospodářství ===
Podle poslední statistiky v roce 1910 se v Čechách nacházelo 2 354 podniků, zabývajících se lesnickým hospodářstvím, z toho 61 podniků s rozlohou 0,01-0,02 ha, 134 s rozlohou 0,2-0,5 ha, 195 pod 0,5 ha, 177 s rozlohou 0,5-1 ha, 264 s rozlohou 1-2 ha, 357 o velikosti 2-5 ha, 241 5-10 ha, 259 s rozlohou 10-20 ha, 255 s rozlohou 20-50 ha, 149 s rozlohou 50-100 ha, 457 s více než 100 ha, 112 s 100-200 ha, 142 s 200–500 ha, 112 s 500 až 1 000 ha, 91 s více než 1 000 ha. V Čechách bylo v lesnictví a vedlejších lesnických oborech zaměstnáno 81 983 osob, z toho 42 324 mužů, na plný úvazek 27 456 osob (25 107 mužů), z toho samostatně výdělečně činných 397 (367 mužů), vyšších úředníků 2 927 (2 906 mužů), dělníků 18 311 ( 17 283 mužů), námezdních dělníků 4 687 (4151 mužů), pomocných rodinných příslušníků 1 134 (400 mužů); příbuzní bez vlastního zaměstnání 52 586 (17 115 mužů), sloužící 1 941 (65 mužů), mezi nimi s vedlejším úvazkem 3 866 osob (3 723 mužů). V lesnictví a lovu v užším slova smyslu pracovalo 80 239 osob (41 475 mužů), na plný úvazek jako hlavní profese 26 853 osob (24 615 mužů), samostatně výdělečně činných 325 osob (310 mužů). V případě vedlejších oborů lesního hospodářství (pálení uhlí, potaše, pryskyřice a smoly, sběr bylin a kořenů) pracovalo 983 osob (457 mužů), z nich jako hlavní obživu 351 osob (259 mužů), samostatně výdělečně činných 57 osob (43 mužů).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = ANNO, Österreichische Forst-Zeitung, 1910-05-06, Seite 5
| url = http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ftz&datum=19100506&seite=5&zoom=33&query=%22Erste%22+%22Jagdausstellung%22+%22Wien%22&ref=anno-search
| periodikum = anno.onb.ac.at
| datum přístupu = 2019-08-02
}}</ref>
 
== První Československá republika ==
Výskyt a techniky lovu zvěře se nezměnily. Došlo k modernizaci střelných zbraní. Po vzniku Československa byl v roce 1919 ustaven [[Československý lovecký a kynologický říšský svaz]], v roce 1920 v Bratislavě „Lovecký ochranný spolok pre Slovensko” a v roce [[1923]] [[Československá myslivecká jednota]] (ČSMJ), která slučovala řadu tehdejších českých mysliveckých a loveckých spolků (např. ''Ústřední spolek pro ochranu přátel myslivosti v [[Tišnov|Tišnově]]'', ''Lovecký klub v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]]'', atd.) V roce 1932 byla ustavena [[Myslivecká komora Československé republiky]], která sdružovala celorepublikové svazy českou ČSMJ a německý „Verband deutscher Jäger St. Hubertus” z [[Litoměřice|Litoměřic]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kramerius
V honebních okrscích náležejících Protektorátu Čechy a Morava (vlastní honební okrsky), v honebních okrscích jím propachtovaných, v honebních okrscích, ve kterých vykonávali myslivost protektorátní úředníci, příslušela správní působnost nejvyššímu lesnímu úřadu Protektorátu - ministerstvu zemědělství. Správní působnost mysliveckých úřadů v honebních okrscích, ve kterých příslušel výkon myslivosti Říši, byla vyhrazena [[Seznam představitelů Protektorátu Čechy a Morava|říšskému protektoru v Čechách a na Moravě]]. Nejvyšší myslivecký úřad měl k ruce jako poradní sbor „Mysliveckou radu pro Čechy a Moravu”. Nižší myslivecké úřady užívaly jako poradců myslivosti bezúhonné a zkušené myslivce.<ref>Nové zákony a nařízení Protektorátu Čechy a Morava, rok vydání 1941, ročník 3, s. 517.</ref>
 
=== Třetí Československá republika (1945-1948) ===
Po osvobození Československa v roce 1945 zůstaly částečně v platnosti myslivecké předpisy období [[První republika|první republiky]] a částečně i [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátní]] legislativa, jež stanovovala vyhláška ministerstva zemědělství č. 289 Ú.l. RČS ze dne 4. 10. 1945, o prozatímní úpravě myslivosti. Ministerstvo zemědělství vydalo 27. 7. 1946 vyhlášku č. 1568 Ú.l. RČS díl I., o využití společenstevních honiteb, a ještě téhož roku výnos čj. 25633-VIII/3-1946, kterým upravovalo zvláštní podmínky o propachtování honebních okrsků, spravovaných ústředním ředitelstvím [[Státní lesy a statky|Státních lesů a statků]] v Praze.
 
}}</ref>
 
=== Československá socialistická republika (po únoru 1948) ===
V roce [[1961]] došlo k sjednocení [[Československá myslivecká jednota|Československé myslivecké jednoty]] a Zväzu poľovníckych ochranných sdružení na Slovensku v [[Československá myslivecká jednota|Československý myslivecký svaz]]. Následkem zákona o myslivosti č. 23/1962 bylo právo myslivosti odloučeno od vlastnictví pozemku a stalo se doménou organizací jako byly státní lesy, státní statky a [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]]. Ty právo myslivosti poskytovaly za úplatu mysliveckým sdružením. Následkem násilného scelení pozemků, mechanizace a chemizace v zemědělství, průmyslovým exhalacím a necitlivým změnám krajiny došlo k radikálním úbytkům některých druhů zejména drobné zvěře ([[koroptev]], [[zajíc]]). Zákon č. 23/1962 stanovil jedinou dobrovolnou mysliveckou organizací Československý myslivecký svaz a vyhláškou č. 24/1962 Sb. upravoval sdružování v socialistických mysliveckých sdruženích, myslivecké stráže a mysliveckého hospodáře.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = 23/1962 Sb. - Beck-online
}}</ref>
 
== ČeskáMyslivost republikav České republice (po roce 1989) ==
V roce [[1990]] byl vydán zákon č. 83, který zrušil povinné členství v mysliveckých organizacích. V roce [[1992]] byl vydán Zákon o myslivosti č. 270/1992, který opět přiznal právo myslivosti majitelům půdy ale v důsledku dalších ustanovení je toto právo velmi slabé, zejména pro majitele malých pozemků.<ref>http://www.svazvlastnikupudy.cz/myslivost.html</ref> Nejnovějším zákonem je zákon č. [[Zákon o myslivosti|449/2001]]. Novela zákona 23/1962 č. 270 umožňovala správu honitby nejen mysliveckým organizacím a také zrušila na nátlak ochránců zvířat termín „škodná zvěř“. Novela č. 512 ze stejného roku poté zavedla přechodný myslivecký zákon. V současné době je v platnosti [[Zákon o myslivosti|zákon č. 449/2001]]. a právní předpisy:
 
=== Současné právní předpisy o myslivosti ===
* [[Zákon o myslivosti|Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti]]
* Vyhláška MZe č. 244/2002 Sb. – některá ustanovení Zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti
 
== Kontroverze myslivosti v Česku ==
 
[[Soubor:Schaelschaden.jpg|náhled|Strom se stopami okusu vysoké ([[Jelen evropský]])]]
[[Soubor:Lynx Nationalpark Bayerischer Wald 01.jpg|náhled|[[Rys ostrovid]] Jeden z neuralgických bodů současné české myslivosti]]