Wikipedie

Myslivost: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Československo - Protektorát Čechy a Morava (1918-1945): Čs. kynologický svaz, ústředí, zdroj
značka: editor wikitextu 2017
úprava legislativy, historická zařazena do kap. historie
značka: editor wikitextu 2017
Řádek 21:
Počátky myslivosti lze spatřovat v [[lov]]u v dobách [[paleolit]]u, kdy ještě znamenal pro člověka jeden z hlavních zdrojů obživy (kromě sběru byl důležitý ještě [[rybolov]], ten ale pod myslivost nepatří). Lovila se převážně dnes už vyhynulá pravěká zvířata (například [[mamut]]), ale i mnohá dosud žijící: [[zubr]], [[Los evropský|los]], [[Sob polární|sob]], [[jelen]], [[bobr]] apod. V [[neolit]]u přestal být lov hlavním zdrojem potravy díky rozvoji pěstování [[zemědělství|zemědělských]] plodin a počátkům [[rolnictví]]. Z odchytu zvířat se vyvinulo [[pastevectví]]. Došlo k [[Domestikace|domestikaci]] mnoha druhů rostlin i zvířat. Definitivně ztratil lov významu obživy s příchodem [[Keltové|Keltů]] a později [[Slované|Slovanů]] na naše území. Lovcem bývá zpravidla jen jeden člověk. Rozvíjí se zbraně: [[luk]] a šíp, [[oštěp]], [[sekera]], [[nůž]].
 
V dobách [[feudalismus|feudalismu]] se do čela společnosti dostal [[panovník]], který kromě jiných výsad získal s vlastnictvím veškeré půdy také výhradní právo k lovu (tzv. [[lesní a lovecký regál|regál]]). Panovník mohl právo k lovu propůjčovat feudálovi. S rozvojem feudalismu spojeným s růstem moci [[šlechta|šlechty]] byl omezován také regál. VPrvní rocezákon [[1388]]týkající nařízeníse králemyslivosti Václavaspadá IV.do se ustavilo tzv.poloviny [[dominikál|právo10. dominikálnístoletí]], kterékdy zavedlokníže lov[[Boleslav jakoI.]] výsadustanovil vrchnostitzv. Provysokou panovníka byly určeny okrskyhonbu, kdetedy mohlprávo lovit.lovu Lovbylo sedoménou stalpouze [[Zábava|kratochvílí]] a sloužil spíše jako příležitost k reprezentacipanovníka. RozvíjelyDalším sevýznamným zbraněletopočtem jakobyl např.rok [[kuše1573]], [[tesák (zbraň)|tesák]],kdy [[loveckýčeský mečsněm]] avydal od konce [[17. století]] také lovecké ručnice. Rozvíjely se i techniky lovu do plachetnařízení, sítí,které různépojednávalo druhyo štvanic a honů. Veochraně [[13. století|13.zvěř]]e a [[14.tím století]]také bylystanovovalo zakládánypodmínky [[obora|obory]] ajejího [[bažantnicelov]]u. V roce [[1573]] vyšlo [[Usnesení českého sněmu]], které obsahovalo i nařízení o ochraně zvěře. Myslivost se tímto stala povoláním.
 
V roce [[1388]] nařízení krále Václava IV. se ustavilo tzv. [[dominikál|právo dominikální]], které zavedlo lov jako výsadu vrchnosti. Pro panovníka byly určeny okrsky, kde mohl lovit. Lov se stal [[Zábava|kratochvílí]] a sloužil spíše jako příležitost k reprezentaci. Rozvíjely se zbraně jako např. [[kuše]], [[tesák (zbraň)|tesák]], [[lovecký meč]] a od konce [[17. století]] také lovecké ručnice. Rozvíjely se i techniky lovu do plachet, sítí, různé druhy štvanic a honů. Ve [[13. století|13.]] a [[14. století]] byly zakládány [[obora|obory]] a [[bažantnice]]. V roce [[1573]] vyšlo [[Usnesení českého sněmu]], které obsahovalo i nařízení o ochraně zvěře. Myslivost se tímto stala povoláním.
V [[17. století|17.]]-[[18. století]] byly založeny první lovecké řády, při kterých se sdružovali lovci z řad šlechty. V roce [[1695]] vznikl [[Řád sv. Huberta]], který založil [[František Antonín Sporck]]. V 18. století se díky řádům z let [[1754]] a [[1756]], které vydala [[Marie Terezie]], bylo preferováno [[lesnictví]] před myslivostí. V roce [[1786]] vydal [[Josef II.]] [[všeobecný honební patent]], který prohlásil právo myslivosti za právo státu, který jej mohl dále svěřovat. V [[19. století]] přetrvával trend podřizování myslivosti zájmům lesnictví. Došlo ke snížení stavu zvěře [[Jelen evropský|jelení]] a zvýšily se stavy [[Srnec obecný|srnčí zvěře]]. Nastal prudký rozvoj [[bažantnictví]]. Ve zbraních se prosadily [[brokovnice]], které měly na českém území velmi dobrou tradici.
 
V [[17. století|17.]]-[[18. století]] byly založeny první lovecké řády, při kterých se sdružovali lovci z řad šlechty. V roce [[1695]] vznikl [[Řád sv. Huberta]], který založil [[František Antonín Sporck]]. Další úpravy lovectví vydal [[Karel VI.]] roku [[1728]] vydáním loveckého řádu (Jägerordung), který zůstal nezměněn až do vlády [[Marie Terezie]], která v roce [[1743]] vydala řád nový. Díky řádům z let [[1754]] a [[1756]], které vydala [[Marie Terezie]], bylo preferováno [[lesnictví]] před myslivostí. V roce [[1786]] vydal [[Josef II.]] [[všeobecný honební patent]], který prohlásil právo myslivosti za právo státu, který jej mohl dále svěřovat. Paten měl zajistit rovnováhu mezi využíváním zvěře na jedné straně a ochranou zájmů těch, kdo na zemědělské půdě hospodařili, na straně druhé. [[19. století]] přetrvával trend podřizování myslivosti zájmům lesnictví. Došlo ke snížení stavu zvěře [[Jelen evropský|jelení]] a zvýšily se stavy [[Srnec obecný|srnčí zvěře]]. Nastal prudký rozvoj [[bažantnictví]]. Ve zbraních se prosadily [[brokovnice]], které měly na českém území velmi dobrou tradici. Zavedeny byly nové techniky lovu: [[Způsoby lovu zvěře|šoulačka]], [[Způsoby lovu zvěře|čekaná]], [[Způsoby lovu zvěře|slídění]], [[Způsoby lovu zvěře|lov na újedi]], [[Způsoby lovu zvěře|vábení]], společné hony, [[kruhová leč]], [[Způsoby lovu zvěře|ploužení]], [[Způsoby lovu zvěře|naháňka]] apod.
== Rakousko-Uhersko (1868-1918) ==
{{Podrobně|Lovecké spolky v Předlitavsku}}
 
Po roce [[1848]] vydal císař [[František Josef I.]] v [[Olomouc]]i [[Říšský patent o myslivosti]] č. 154, který spojil právo myslivosti s vlastnictvím půdy. Honitby se začaly dělit na honitby [[vlastní honitba|vlastní]] a [[společenstevní honitba|společenstevní]]. Zavedeny byly nové techniky lovu: [[Způsoby lovu zvěře|šoulačka]], [[Způsoby lovu zvěře|čekaná]], [[Způsoby lovu zvěře|slídění]], [[Způsoby lovu zvěře|lov na újedi]], [[Způsoby lovu zvěře|vábení]], společné hony, [[kruhová leč]], [[Způsoby lovu zvěře|ploužení]], [[Způsoby lovu zvěře|naháňka]] apod. V roce [[1856]] byl vydán zemský zákon o myslivosti v Čechách, v r. [[1873]] na Moravě a v r. [[1877]]. Došlo k introdukci cizích druhů zvěře.
Výsadní lovecké právo zaniklo teprve zrušením dominikálního práva císařským patentem č. 154 ze dne 7. března 1849 (krátce po nástupu císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] na trůn), který spojil právo myslivosti s vlastnictvím půdy. Honitby se začaly dělit na honitby [[vlastní honitba|vlastní]] a [[společenstevní honitba|společenstevní]]. V [[Země Koruny české|zemích Koruny české]] mohl právo myslivosti vykonávat každý, kdo vlastnil nejméně 200 [[Jitro|jiter]] (115 hektarů) souvislých honebních pozemků. Později byl nahrazen honebním zákonem pro Čechy č. 49 ze dne 1. června 1866, honebním zákonem pro Moravu č. 36 ze dne 31. března 1873 a honebním zákonem pro Slezsko č. 42 ze dne 13. ledna 1903. Zákony zůstaly v platnosti až do konce třicátých let 20. století. Délka pronájmu honitby byla zákonem stanovena na dobu nejméně šesti let, pro delší než dvanáct let bylo třeba souhlasu okresního úřadu. Všechny tři honební zákony spojovaly právo myslivosti s vlastnictvím půdy.
 
{{Citát v rámečku|Zbrojný pas. Povolení k nošení zbraně uděluje se zbrojným pasem, který dle patentu ze dne 24. října 1852 jenom osobám nepodezřelým vydán býti má. Zbrojný pas zní na určitou zbraň a platnost má tři léta. Kdyby někdo přestěhoval se z jednoho politického okresu do druhého, musí zbrojný pas svůj u politického úřadu obnoviti. Kdo nosí zbraň na základě zbrojního pasu, musí jej míti také při sobě, aby se jím mohl vykázati, nebo kdyby, byv vyzván, tak neučinil, bude mu zbraň odňata.|Myslivost a rybářství, Politický kalendář 1906<ref>''Politický kalendář občanský a adresář zemí koruny České na rok''. V Praze: Nákladem vydavatelstva Politického kalendáře občanského a adresáře zemí koruny České, 1906, s. 99.</ref>}}
Řádek 39 ⟶ 42:
}}</ref>
 
== První Československá republika ==
== Československo - Protektorát Čechy a Morava (1918-1945) ==
Výskyt a techniky lovu zvěře se nezměnily. Došlo k modernizaci střelných zbraní. Po vzniku Československa byl v roce 1919 ustaven [[Československý lovecký a kynologický říšský svaz]], v roce 1920 v Bratislavě „Lovecký ochranný spolok pre Slovensko” a v roce [[1923]] [[Československá myslivecká jednota]] (ČSMJ), která slučovala řadu tehdejších českých mysliveckých a loveckých spolků (např. ''Ústřední spolek pro ochranu přátel myslivosti v [[Tišnov|Tišnově]]'', ''Lovecký klub v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]]'', atd.) V roce 1932 byla ustavena [[Myslivecká komora Československé republiky]], která sdružovala celorepublikové svazy českou ČSMJ a německý „Verband deutscher Jäger St. Hubertus” z [[Litoměřice|Litoměřic]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kramerius
Řádek 47 ⟶ 50:
}}</ref>
 
Vedle toho od roku 1933 sdružoval na Moravě německý „Verband deutscher Jagdschutz- und Hundezuchtvereine im Tschechoslowakischen Staate” se sídlem v Brně spolky: ''Deutsch-mährischen Jagdschutz- und Hundezuchtverein in [[Brno|Brünn]]'', ''St. Hubertus Deutsch Kurzhaar-Verein in [[Chomutov|Komotau]]'', ''Jagd- und Fischereischutzverein für Ostschlesien in [[Těšín|Teschen]]'', ''Verein deutscher Jäger des Saazer Landes in [[Žatec|Saaz]]'', ''Klub deutscher Jäger für [[Bílina (město)|Bilin]] und Umgebung'', ''Klub deutscher Jäger in [[Teplice|Teplitz-Schönau]]'' a ''Jagdschutzverein für [[Rakouské Slezsko|Westschlesien]].'' Tiskovým orgánem byl časopis «Jagdliche und kynologische Rundschau».<ref>Deutsche Post, 09.12.1933, s. 7.</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kramerius
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:ca386cf0-e734-11e6-8b85-5ef3fc9ae867?page=uuid:e5092f90-e73b-11e6-9e7e-001018b5eb5c&fulltext=Jagdschutz-%20und%20Hundezuchtvereine
| periodikum = www.digitalniknihovna.cz
| datum přístupu = 2019-07-31
}}</ref>
 
Významný byl zákon ze dne 25. června 1929, č. 98 Sb., kterým se doplňují a částečně mění některá ustanovení honebně-policejní, zejména o hájení zvěře (tzv. Malý honební zákon), který mimo jiné stanoval [[Doby lovu zvěře|doby lovu]] a doby, kdy je zvěř hájena. Důvodová zpráva uváděla, že vláda ČSR k zákonu přistoupila, aby zvýšenou ochranou zvěře byly pokud možno odčiněny citelné ztráty, které utrpěl stav zvěře povětrnostní pohromou. Zákon řešil i důležité otázky honební jako odstřel přebíhavé zvěře jelení a dančí (§ 4), ochranu polního a lesního hospodářství při nadměrném rozmnožení některého druhu zvěře (§5), obmezení majitele (nájemce) honitby, chytání koroptví do sítí a sbírání vajec užitkové pernaté zvěře (§7), náhradu škod způsobených na Slovensku a na [[Podkarpatská Rus|Podk. Rusi]] černou zvěří (§ 8), sjednocení trestních sankcí za přestupky honební (§ 9).<ref>''Československá vlastivěda''. Sfinx. s. 269.</ref> Dále bylo vydáno vládní nařízení ze dne 9. ledna 1934, č. 7 Sb., o dopravě a prodeji lovné zvěře užitkové, vládní nařízení ze dne 10. srpna 1939, č. 205 Sb., o řádném výkonu myslivosti aj.<ref>{{Citace elektronického periodika
Tzv. [[malý honební zákon]] upravoval doby lovu a hájení. Po sladění zájmů zemědělství a myslivosti došlo k intenzivnímu chovu [[pernatá zvěř|pernaté zvěře]] a odklonu od chovu zvěře [[spárkatá zvěř|spárkaté]] (s výjimkou zvěře srnčí).
| titul = Kramerius, Nové zákony a nařízení Protektorátu Čechy a Morava, s. 34
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:0dd23f40-e6f7-11e3-a2c6-005056827e51?page=uuid:79c3aef0-003d-11e4-9806-005056825209&fulltext=Mal%C3%BD%20honebn%C3%AD%20z%C3%A1kon
| periodikum = www.digitalniknihovna.cz
| datum přístupu = 2019-07-30
}}</ref> Tzv. malý honební zákon upravoval doby lovu a hájení. Po sladění zájmů zemědělství a myslivosti došlo k intenzivnímu chovu [[pernatá zvěř|pernaté zvěře]] a odklonu od chovu zvěře [[spárkatá zvěř|spárkaté]] (s výjimkou zvěře srnčí).
 
{{Citát v rámečku|Každý milovník honitby musí požádati politický úřad o zbrojní pas, ovšem dříve než začne honitbu provozovati. Při tom se platí kolkovné Kč 8.— a Kč 1.— za tiskopis. Při prodloužení tohoto zbrojního lístku jest mu znovu zaplatiti Kč 8.—. Za vystavení zbrojního lístku, jehož rozšíření a prodloužení nutno zaplatiti podle peněžní mohoucnosti dotyčného uchazeče 10 až 100 Kč, průměrem tedy asi 50 Kč. Za pouhé vidování zbrojního lístku při změně pobytu vlastníka nutno zaplatiti opět Kč 5.—. Za povolení nákupu ručnice z ciziny jest poplatek Kč 100—. Bez honebního lístku nemůže ten, kdo se již opatřil zbrojním lístkem, ani jako host ani jako pán loviti. Pak teprve musí u okresního úřadu požádati o lístek honební, který jest zaplatiti za 1 měsíc částkou Kč 30.— kromě kolku za 5 Kč a za 1 rok 100 Kč, také 5 Kč s kolkovným. Pán myslivosti respektive nájemce honitby musí za lístek honební zaplatiti Kč 300.—.|Československá vlastivěda, 1929-1936<ref>''Československá vlastivěda''. Praha, Sfinx. s. 260.</ref>}}
Řádek 63 ⟶ 71:
| periodikum = www.digitalniknihovna.cz
| datum přístupu = 2019-08-12
}}</ref> V květnu 1938 následoval německý „Verband deutscher Jäger St. Hubertus” provolání [[Konrad Henlein|Konrada Henleina]], spolek byl nově uspořádán do myslivecké sudetské asociace „Sudetendeutsche Jägerschaft”.<ref>''Neues Tagblatt für Schlesien und Nordmähren''. Troppau: Adolph Drechsler, 11.06.1938, s. 10: Die Sudetendeutsche Jägerschaft in die Einheitsfront.</ref>
 
=== Druhá Československá republika a Protektorát Čechy a Morava ===
K celnímu zapojení [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu]] do Říše vydalo ministerstvo zemědělství vyhlášku ze dne 30. září 1940, č. 365 Sb., o dopravě zvěře z Protektorátu Čechy a Morava, a dále vládní nařízení ze dne 5. prosince 1940, č. 30/1941 Sb., o zamezení a potlačení tularemie zvířat. Protektorátní vládní nařízení ze dne 31. března 1941 č. 127/1941 Sb. i prováděcí nařízení č. 128/1941 Sb., byly vydány podle zmocňovacího zákona a obě normy definovaly právo myslivosti jako právo související s vlastnictvím pozemku. Nejnižší přípustná výměra byla zákonem stanovena pro honitby vlastní na 115 ha a pro honitby společenstevní na 250 ha. Vlastník pozemků, který splňoval podmínku minimální výměry, nemusel žádat o její uznání. Ministerstvo zemědělství mohlo ale v některých případech rozhodnout o zvýšení minimální výměry: u vlastní honitby až na 300 ha, u společenstevní honitby až na 500 ha. Zákon také umožňoval ponechat myslivost takzvaně v klidu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kramerius, Nové zákony a nařízení Protektorátu Čechy a Morava, s. 35
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:0dd23f40-e6f7-11e3-a2c6-005056827e51?page=uuid:79e037a0-003d-11e4-9806-005056825209&fulltext=Mal%C3%BD%20honebn%C3%AD%20z%C3%A1kon
| periodikum = www.digitalniknihovna.cz
| datum přístupu = 2019-07-30
}}</ref>
 
V květnu 1938 následoval německý „Verband deutscher Jäger St. Hubertus” provolání [[Konrad Henlein|Konrada Henleina]], spolek byl nově uspořádán do myslivecké sudetské asociace „Sudetendeutsche Jägerschaft”.<ref>''Neues Tagblatt für Schlesien und Nordmähren''. Troppau: Adolph Drechsler, 11.06.1938, s. 10: Die Sudetendeutsche Jägerschaft in die Einheitsfront.</ref> Vládním nařízením č. 127 z roku 1941, kdy byla Česká myslivecká jednota jedinou povolenou organizací, se stalo členství povinné a došlo k zavedení mysliveckých zkoušek. Od roku 1942 až do roku 1946 stál v čele ČMJ [[Arnošt Schwarzenberg]]. V roce 1943 přesídlilo vedení ČMJ z Brna do Prahy a vznikly okresní myslivecké spolky.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kandler
| jméno = Lukáš
Řádek 81 ⟶ 97:
 
== Třetí Československá republika (1945-1948) ==
Po osvobození Československa v roce 1945 zůstaly částečně v platnosti myslivecké předpisy období [[První republika|první republiky]] a částečně i [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátní]] legislativa, jež stanovovala vyhláška ministerstva zemědělství č. 289 Ú.l. RČS ze dne 4. 10. 1945, o prozatímní úpravě myslivosti. Ministerstvo zemědělství vydalo 27. 7. 1946 vyhlášku č. 1568 Ú.l. RČS díl I., o využití společenstevních honiteb, a ještě téhož roku výnos čj. 25633-VIII/3-1946, kterým upravovalo zvláštní podmínky o propachtování honebních okrsků, spravovaných ústředním ředitelstvím [[Státní lesy a statky|Státních lesů a statků]] v Praze.
 
{{Citát v rámečku|'''Využití společenstevních honiteb nově usedlými zemědělci v pohraničí.'''
 
:Vyhláška ministerstva zemědělství č. 1568 z 27.7.1946 Ú.l. č. 135/46 umožňuje honebním společenstvům v pohraničí, jejichž většina členů jsou přidělenci podle dekretu presidenta republiky č. 28/45 Sb., vykonávati právo myslivosti ve svých honebních okrscích na vlastní účet i když mezi přidělenci není ani jediné osoby s platným celoročním honebním lístkem. Okresní národní výbory vyzvou Místní národní výbory v obcích, v nichž většina členů honebního společenstva jsou přidělenci uvedeného dekretu a jejichž společenstevní honitba není ještě pravoplatně propachtována, aby v případech, není-li v obci myslivců s platným roč. honebním lístkem, vybraly v dohodě s Okresním sdružením Jednotného svazu českých zemědělců z řad místních zemědělců jednu osobu, zaručující svými osobními vlastnostmi a zdatnosti správný výkon myslivosti a aby tuto navrhly Okresnímu národnímu výboru k udělení dispense. Osoba, která získá tímto dispensem celoroční honební lístek, může býti pověřena příslušným společenstvem k výkonu myslivosti ve smyslu ministerstva zemědělství č. 1568/40. Zkoušku z myslivosti vykoná do 31. března 1947. Platnost v udílení zmíněného dispensu končí 31. 12. 1916.|Volné slovo, 12.10.1946<ref>''Volné Slovo: list československé strany národně socialistické''. Olomouc: Župní výkonný výbor československé strany národně socialistické, 12.10.1946, s. 5. </ref>}}
 
{{Citát v rámečku|Vyšším i nižším mysliveckým úřadům se ukládá, aby s urychlením vyřizovaly návrhy stran na zrušení nebo změnu rozhodnutí ve věcech propachtování honiteb. Poněvadž nejvyššímu mysliveckému úřadu je známo, že nátlak na strany v řízení zúčastněné i na myslivecké úřady byl se strany okupantů velmi častý a že tento nátlak se prováděl rozmanitými způsoby, zastřenými i výslovnými pohrůžkami a že zejména honební starostové, resp. honební výbory pod nátlakem prováděli leckdy své funkce proti vůli honebního společenstva, ukládá se mysliveckým úřadům, aby při posuzování nátlaku postupovaly velkoryse a uvážily, že za určitých okolností lze rozhodnutí správního úřadu zrušit nebo změnit v těch případech, kdy nebylo rozhodnuto tak, jak by bylo bývalo rozhodnuto v době svobody podle ustálené praxe. Nižším mysliveckým úřadům se pak ukládá, aby z moci úřední zrušovaly své výměry, jimiž za doby okupace schválily honební pachtovní smlouvy, byl-li takový výměr vydán na základě pokynů okupantů, nátlaku, nebo je-li úřadu známo, že na strany v řízení zúčastněné byl uplatněn nátlak. Současně se ukládá nižším mysliveckým úřadům, aby před schválením propachtování honebních okrsků slyšely okresní sdružení [[Jednotný svaz českých zemědělců|Jednotného svazu českých zemědělců]].|Národní obroda, 05.04.1946: Propachtování honiteb<ref>''Národní obroda: ústřední orgán Československé strany lidové''. V Brně: Československá strana lidová, 05.04.1946 (Zemědělská Národní obroda č. 81). s. [2]. </ref>}}
 
V důsledku vládního nařízení ze dne 30. dubna 1946 o zrušení nebo změně rozhodnutí správních úřadů z doby nesvobody a o úřadech, zřízených za doby nesvobody, přešla působnost ve věcech mysliveckých dnem 15. června 1946 v I. instanci na okresní národní výbory (správní komise), v II. instanci na zemské národní výbory a ve III. instanci na ministerstvo zemědělství. Tímto byly zrušeny nižší myslivecké úřady, které dosud rozhodovaly o mysliveckých záležitostech. Ministr zemědělství [[Július Ďuriš|J. Ďuriš]] prosadil jejich zrušení s odůvodněním, že by působení těchto úřadů mohlo ''přímo znemožnit činnost lidových loveckých společností'', přičemž rozhodování o jejich zakládaní přenesl v I. instanci na ''orgány lidové správy'' — na okresní národní výbory.<ref>''Šumavský hraničář: orgán osidlovacích komisí v šumavském pohraničí''. Vimperk: Osidlovací komise v pohraničí, 28.06.1946, '''2'''(19). s. 7. </ref> Tímto výnosem ministerstvo zemědělství prakticky zabránilo pronájmu státních honiteb jednotlivcům, které mohly být pronajímány výlučně tzv. „Lidovým loveckým společnostem”, jejichž vznik stanovilo ministerstvo zemědělství 13. 3. 1947 výnosem č. 32823/940-VI/7-47, o ustavení lidových loveckých společností a instruování žádostí o schválení stanov a o pacht honiteb.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Povinné členství v myslivecké organizaci – ano, či ne?
| url = http://www.lesprace.cz/casopis-svet-myslivosti-archiv/rocnik-9-2008/svet-myslivosti-c-03-08/povinne-clenstvi-v-myslivecke-organizaci-ano-ci-ne
| periodikum = Lesnická práce - nakladatelství a vydavatelství
| datum přístupu = 2019-07-28
| jazyk = cs-cz
| příjmení = AdminLP
}}</ref>
 
O ustavení lidové lovecké společnosti rozhodoval příslušný okresní národní výbor na doporučení [[Jednotný svaz českých zemědělců|Jednotného svazu českých zemědělců]]. Lidová lovecká společnost musela být složena tak, aby jednu polovinu tvořili zemědělci s nejvýše 20 ha orné půdy, druhou polovinu zaměstnanci státních lesů a statků, dělníci, zaměstnanci, drobní živnostníci a „''myslivci lidově demokratických vrstev''“. Myslivost se tak stala účinným agitačním prostředkem při získávání voličů a sympatizantů KSČ, ovládající rezort ministerstva zemědělství.
 
{{Citát v rámečku|'''Ustavení myslivecké komise při okresním sdružení JSČZ ve Znojmě. '''
 
:Dne 20. srpna t. r. sešla se k prvnímu zasedání okresní myslivecká komise při [[Jednotný svaz českých zemědělců|JSČZ]], složená ze zástupců myslivců: JSČZ 3, ONV 2 a OMS 2. Komise zvolila ze svého středu předsedu, jímž je p. Bohumil Petrželka, rolník z [[Plaveč (okres Znojmo)|Plavče]]. Současně se usnesla cestou tisku vyzvati všechny zájemce z řad myslivců politického okresu znojemského, aby podali nejpozději do 7. září t. r. na adresu okresního sdružení JSČZ ve Znojmě, Lidická č. 4, písemné přihlášky o vstup do lidových loveckých společností honebních revírů podniku státní lesy a statky.
 
:Okresní myslivecká komise má na programu podle výnosu ministerstva zemědělství ze dne 17. května 1946 č. 61254/VI-46 utvořiti ve zdejším okrese 12 lidových loveckých společností, které propachtují honitbu státních lesů a statků, honební revíry: [[Podmolí]], [[Čížov (Horní Břečkov)|Čížov]], [[Jazovice]], [[Uherčice (okres Znojmo)|Uherčice]] II ([[Podhradí nad Dyjí|Frejštejn]]), [[Bítov (okres Znojmo)|Bítov]], [[Plaveč (okres Znojmo)|Plaveč]], [[České Křídlovice]], [[Hrušovany nad Jevišovkou|Hrušovany n. Jev.]], [[Lechovice]], [[Šumná (okres Znojmo)|Šumvald-obora]], [[Štítary]] a [[Vranov nad Dyjí]].
 
:Pro informaci se uvádí, že přednostní právo ke vstupu do lidových loveckých společností mají zemědělci-myslivci s výměrou do 20 ha orné půdy. Všeobecným zájmem všech je, aby do lidových loveckých společností vstoupili myslivci ze všech vrstev občanstva. Podmínkou vstupu do lidových loveckých společností je držení nejméně jednoročního honebního lístku a myslivecká spolehlivost.|Týdeník pro pohraničí, okresní vedení KSČ, 31.08.1946<ref>''Týdeník pro pohraničí''. Znojmo: Okresní vedení KSČ, 31.08.1946, s. [4].</ref>}}
 
Nový zákon o myslivosti (č. 225/1947 Sb.) nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1948. Uspořádáni honebních poměrů podle dosud platného práva (vládní nařízeni č. 127 a 128 z 31. března 1941) bylo zrušeno. Právo myslivosti mělo podle ministerstva zemědělství odpovídat zásadám [[Lidová demokracie|lidové demokratické]] republiky a tudíž tzv. „''zlidověno a dáno do rukou zemědělců, lesních zaměstnanců a ostatních vrstev pracujícího lidu''”.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = 225/1947 Sb.
Řádek 135 ⟶ 178:
 
== Československá socialistická republika (po únoru 1948) ==
V roce [[1961]] došlo k sjednocení [[Československá myslivecká jednota|Československé myslivecké jednoty]] a Zväzu poľovníckych ochranných sdružení na Slovensku v [[Československá myslivecká jednota|Československý myslivecký svaz]]. Následkem zákona o myslivosti č. 23/1962 bylo právo myslivosti odloučeno od vlastnictví pozemku a stalo se doménou organizací jako byly státní lesy, státní statky a [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]]. Ty právo myslivosti poskytovaly za úplatu mysliveckým sdružením. Následkem násilného scelení pozemků, mechanizace a chemizace v zemědělství, průmyslovým exhalacím a necitlivým změnám krajiny došlo k radikálním úbytkům některých druhů zejména drobné zvěře ([[koroptev]], [[zajíc]]). Zákon č. 23/1962 stanovil jedinou dobrovolnou mysliveckou organizací Československý myslivecký svaz a vyhláškou č. 24/1962 Sb. upravoval sdružování v socialistických mysliveckých sdruženích, myslivecké stráže a mysliveckého hospodáře.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = 23/1962 Sb. - Beck-online
| url = http://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=onrf6mjzgyzf6mrtfuyq
| periodikum = www.beck-online.cz
| datum přístupu = 2019-08-13
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = 24/1962 Sb. Vyhláška ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství, kterou se vydávají prováděcí před...
| url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1962-24
| periodikum = Zákony pro lidi
| datum přístupu = 2019-08-13
| jazyk = cs
| jméno = AION CS-
| příjmení = info@aion.cz
}}</ref>
 
== Česká republika (po roce 1989) ==
V roce [[1990]] byl vydán zákon č. 83, který zrušil povinné členství v mysliveckých organizacích. V roce [[1992]] byl vydán Zákon o myslivosti č. 270/1992, který opět přiznal právo myslivosti majitelům půdy ale v důsledku dalších ustanovení je toto právo velmi slabé, zejména pro majitele malých pozemků.<ref>http://www.svazvlastnikupudy.cz/myslivost.html</ref> Nejnovějším zákonem je zákon č. [[Zákon o myslivosti|449/2001]]. Novela zákona 23/1962 č. 270 umožňovala správu honitby nejen mysliveckým organizacím a také zrušila na nátlak ochránců zvířat termín „škodná zvěř“. Novela č. 512 ze stejného roku poté zavedla přechodný myslivecký zákon. V současné době je v platnosti [[Zákon o myslivosti|zákon č. 449/2001]].
 
== Právní předpisy o myslivosti ==
=== Vývoj legislativy myslivosti ===
První zákon týkající se myslivosti spadá do poloviny [[10. století]], kdy kníže [[Boleslav I.]] stanovil tzv. vysokou honbu, tedy právo lovu bylo doménou pouze panovníka. Dalším významným letopočtem byl rok [[1573]], kdy [[český sněm]] vydal nařízení, které pojednávalo o ochraně [[zvěř]]e a tím také stanovovalo podmínky jejího [[lov]]u. Další úpravy lovectví vydal [[Karel VI.]] roku [[1728]] vydáním loveckého řádu (Jägerordung), který zůstal nezměněn až do vlády [[Marie Terezie]], která v roce [[1743]] vydala řád nový. Za vlády [[Habsburkové|Habsburků]] vyšlo mnoho patentů, které přímo či nepřímo ovlivňovaly myslivost. Zajistit rovnováhu mezi využíváním zvěře na jedné straně a ochranou zájmů těch, kdo na zemědělské půdě hospodařili, na straně druhé, měl za cíl patent císaře [[Josef II.|Josefa II.]] z roku [[1786]].
 
Výsadní lovecké právo zaniklo teprve zrušením dominikálního práva císařským patentem č. 154 ze dne 7. března 1849 (krátce po nástupu císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] na trůn). V [[Země Koruny české|zemích Koruny české]] mohl právo myslivosti vykonávat každý, kdo vlastnil nejméně 200 [[Jitro|jiter]] (115 hektarů) souvislých honebních pozemků. Později byl nahrazen honebním zákonem pro Čechy č. 49 ze dne 1. června 1866, honebním zákonem pro Moravu č. 36 ze dne 31. března 1873 a honebním zákonem pro Slezsko č. 42 ze dne 13. ledna 1903. Zákony zůstaly v platnosti až do konce třicátých let 20. století. Délka pronájmu honitby byla zákonem stanovena na dobu nejméně šesti let, pro delší než dvanáct let bylo třeba souhlasu okresního úřadu. Všechny tři honební zákony spojovaly právo myslivosti s vlastnictvím půdy.
 
Významný byl zákon ze dne 25. června 1929, č. 98 Sb., kterým se doplňují a částečně mění některá ustanovení honebně-policejní, zejména o hájení zvěře (tzv. Malý honební zákon), který mimo jiné stanoval [[Doby lovu zvěře|doby lovu]] a doby, kdy je zvěř hájena. Důvodová zpráva uváděla, že vláda ČSR k zákonu přistoupila, aby zvýšenou ochranou zvěře byly pokud možno odčiněny citelné ztráty, které utrpěl stav zvěře povětrnostní pohromou. Zákon řešil i důležité otázky honební jako odstřel přebíhavé zvěře jelení a dančí (§ 4), ochranu polního a lesního hospodářství při nadměrném rozmnožení některého druhu zvěře (§5), obmezení majitele (nájemce) honitby, chytání koroptví do sítí a sbírání vajec užitkové pernaté zvěře (§7), náhradu škod způsobených na Slovensku a na [[Podkarpatská Rus|Podk. Rusi]] černou zvěří (§ 8), sjednocení trestních sankcí za přestupky honební (§ 9).<ref>''Československá vlastivěda''. Sfinx. s. 269.</ref> Dále bylo vydáno vládní nařízení ze dne 9. ledna 1934, č. 7 Sb., o dopravě a prodeji lovné zvěře užitkové, vládní nařízení ze dne 10. srpna 1939, č. 205 Sb., o řádném výkonu myslivosti aj.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kramerius, Nové zákony a nařízení Protektorátu Čechy a Morava, s. 34
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:0dd23f40-e6f7-11e3-a2c6-005056827e51?page=uuid:79c3aef0-003d-11e4-9806-005056825209&fulltext=Mal%C3%BD%20honebn%C3%AD%20z%C3%A1kon
| periodikum = www.digitalniknihovna.cz
| datum přístupu = 2019-07-30
}}</ref>
 
K celnímu zapojení [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu]] do Říše vydalo ministerstvo zemědělství vyhlášku ze dne 30. září 1940, č. 365 Sb., o dopravě zvěře z Protektorátu Čechy a Morava, a dále vládní nařízení ze dne 5. prosince 1940, č. 30/1941 Sb., o zamezení a potlačení tularemie zvířat. Protektorátní vládní nařízení ze dne 31. března 1941 č. 127/1941 Sb. i prováděcí nařízení č. 128/1941 Sb., byly vydány podle zmocňovacího zákona a obě normy definovaly právo myslivosti jako právo související s vlastnictvím pozemku. Nejnižší přípustná výměra byla zákonem stanovena pro honitby vlastní na 115 ha a pro honitby společenstevní na 250 ha. Vlastník pozemků, který splňoval podmínku minimální výměry, nemusel žádat o její uznání. Ministerstvo zemědělství mohlo ale v některých případech rozhodnout o zvýšení minimální výměry: u vlastní honitby až na 300 ha, u společenstevní honitby až na 500 ha. Zákon také umožňoval ponechat myslivost takzvaně v klidu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kramerius, Nové zákony a nařízení Protektorátu Čechy a Morava, s. 35
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:0dd23f40-e6f7-11e3-a2c6-005056827e51?page=uuid:79e037a0-003d-11e4-9806-005056825209&fulltext=Mal%C3%BD%20honebn%C3%AD%20z%C3%A1kon
| periodikum = www.digitalniknihovna.cz
| datum přístupu = 2019-07-30
}}</ref>
 
Po osvobození Československa v roce 1945 zůstaly částečně v platnosti myslivecké předpisy období [[První republika|první republiky]] a částečně i [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátní]] legislativa, jež stanovovala vyhláška ministerstva zemědělství č. 289 Ú.l. RČS ze dne 4. 10. 1945, o prozatímní úpravě myslivosti. Ministerstvo zemědělství vydalo 27. 7. 1946 vyhlášku č. 1568 Ú.l. RČS díl I., o využití společenstevních honiteb, a ještě téhož roku výnos čj. 25633-VIII/3-1946, kterým upravovalo zvláštní podmínky o propachtování honebních okrsků, spravovaných ústředním ředitelstvím [[Státní lesy a statky|Státních lesů a statků]] v Praze.
 
{{Citát v rámečku|'''Využití společenstevních honiteb nově usedlými zemědělci v pohraničí.'''
 
:Vyhláška ministerstva zemědělství č. 1568 z 27.7.1946 Ú.l. č. 135/46 umožňuje honebním společenstvům v pohraničí, jejichž většina členů jsou přidělenci podle dekretu presidenta republiky č. 28/45 Sb., vykonávati právo myslivosti ve svých honebních okrscích na vlastní účet i když mezi přidělenci není ani jediné osoby s platným celoročním honebním lístkem. Okresní národní výbory vyzvou Místní národní výbory v obcích, v nichž většina členů honebního společenstva jsou přidělenci uvedeného dekretu a jejichž společenstevní honitba není ještě pravoplatně propachtována, aby v případech, není-li v obci myslivců s platným roč. honebním lístkem, vybraly v dohodě s Okresním sdružením Jednotného svazu českých zemědělců z řad místních zemědělců jednu osobu, zaručující svými osobními vlastnostmi a zdatnosti správný výkon myslivosti a aby tuto navrhly Okresnímu národnímu výboru k udělení dispense. Osoba, která získá tímto dispensem celoroční honební lístek, může býti pověřena příslušným společenstvem k výkonu myslivosti ve smyslu ministerstva zemědělství č. 1568/40. Zkoušku z myslivosti vykoná do 31. března 1947. Platnost v udílení zmíněného dispensu končí 31. 12. 1916.|Volné slovo, 12.10.1946<ref>''Volné Slovo: list československé strany národně socialistické''. Olomouc: Župní výkonný výbor československé strany národně socialistické, 12.10.1946, s. 5. </ref>}}
 
{{Citát v rámečku|Vyšším i nižším mysliveckým úřadům se ukládá, aby s urychlením vyřizovaly návrhy stran na zrušení nebo změnu rozhodnutí ve věcech propachtování honiteb. Poněvadž nejvyššímu mysliveckému úřadu je známo, že nátlak na strany v řízení zúčastněné i na myslivecké úřady byl se strany okupantů velmi častý a že tento nátlak se prováděl rozmanitými způsoby, zastřenými i výslovnými pohrůžkami a že zejména honební starostové, resp. honební výbory pod nátlakem prováděli leckdy své funkce proti vůli honebního společenstva, ukládá se mysliveckým úřadům, aby při posuzování nátlaku postupovaly velkoryse a uvážily, že za určitých okolností lze rozhodnutí správního úřadu zrušit nebo změnit v těch případech, kdy nebylo rozhodnuto tak, jak by bylo bývalo rozhodnuto v době svobody podle ustálené praxe. Nižším mysliveckým úřadům se pak ukládá, aby z moci úřední zrušovaly své výměry, jimiž za doby okupace schválily honební pachtovní smlouvy, byl-li takový výměr vydán na základě pokynů okupantů, nátlaku, nebo je-li úřadu známo, že na strany v řízení zúčastněné byl uplatněn nátlak. Současně se ukládá nižším mysliveckým úřadům, aby před schválením propachtování honebních okrsků slyšely okresní sdružení [[Jednotný svaz českých zemědělců|Jednotného svazu českých zemědělců]].|Národní obroda, 05.04.1946: Propachtování honiteb<ref>''Národní obroda: ústřední orgán Československé strany lidové''. V Brně: Československá strana lidová, 05.04.1946 (Zemědělská Národní obroda č. 81). s. [2]. </ref>}}
 
V důsledku vládního nařízení ze dne 30. dubna 1946 o zrušení nebo změně rozhodnutí správních úřadů z doby nesvobody a o úřadech, zřízených za doby nesvobody, přešla působnost ve věcech mysliveckých dnem 15. června 1946 v I. instanci na okresní národní výbory (správní komise), v II. instanci na zemské národní výbory a ve III. instanci na ministerstvo zemědělství. Tímto byly zrušeny nižší myslivecké úřady, které dosud rozhodovaly o mysliveckých záležitostech. Ministr zemědělství [[Július Ďuriš|J. Ďuriš]] prosadil jejich zrušení s odůvodněním, že by působení těchto úřadů mohlo ''přímo znemožnit činnost lidových loveckých společností'', přičemž rozhodování o jejich zakládaní přenesl v I. instanci na ''orgány lidové správy'' — na okresní národní výbory.<ref>''Šumavský hraničář: orgán osidlovacích komisí v šumavském pohraničí''. Vimperk: Osidlovací komise v pohraničí, 28.06.1946, '''2'''(19). s. 7. </ref> Tímto výnosem ministerstvo zemědělství prakticky zabránilo pronájmu státních honiteb jednotlivcům, které mohly být pronajímány výlučně tzv. „Lidovým loveckým společnostem”, jejichž vznik stanovilo ministerstvo zemědělství 13. 3. 1947 výnosem č. 32823/940-VI/7-47, o ustavení lidových loveckých společností a instruování žádostí o schválení stanov a o pacht honiteb.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Povinné členství v myslivecké organizaci – ano, či ne?
| url = http://www.lesprace.cz/casopis-svet-myslivosti-archiv/rocnik-9-2008/svet-myslivosti-c-03-08/povinne-clenstvi-v-myslivecke-organizaci-ano-ci-ne
| periodikum = Lesnická práce - nakladatelství a vydavatelství
| datum přístupu = 2019-07-28
| jazyk = cs-cz
| příjmení = AdminLP
}}</ref>
 
O ustavení lidové lovecké společnosti rozhodoval příslušný okresní národní výbor na doporučení [[Jednotný svaz českých zemědělců|Jednotného svazu českých zemědělců]]. Lidová lovecká společnost musela být složena tak, aby jednu polovinu tvořili zemědělci s nejvýše 20 ha orné půdy, druhou polovinu zaměstnanci státních lesů a statků, dělníci, zaměstnanci, drobní živnostníci a „''myslivci lidově demokratických vrstev''“. Myslivost se tak stala účinným agitačním prostředkem při získávání voličů a sympatizantů KSČ, ovládající rezort ministerstva zemědělství.
 
{{Citát v rámečku|'''Ustavení myslivecké komise při okresním sdružení JSČZ ve Znojmě. '''
 
:Dne 20. srpna t. r. sešla se k prvnímu zasedání okresní myslivecká komise při [[Jednotný svaz českých zemědělců|JSČZ]], složená ze zástupců myslivců: JSČZ 3, ONV 2 a OMS 2. Komise zvolila ze svého středu předsedu, jímž je p. Bohumil Petrželka, rolník z [[Plaveč (okres Znojmo)|Plavče]]. Současně se usnesla cestou tisku vyzvati všechny zájemce z řad myslivců politického okresu znojemského, aby podali nejpozději do 7. září t. r. na adresu okresního sdružení JSČZ ve Znojmě, Lidická č. 4, písemné přihlášky o vstup do lidových loveckých společností honebních revírů podniku státní lesy a statky.
 
:Okresní myslivecká komise má na programu podle výnosu ministerstva zemědělství ze dne 17. května 1946 č. 61254/VI-46 utvořiti ve zdejším okrese 12 lidových loveckých společností, které propachtují honitbu státních lesů a statků, honební revíry: [[Podmolí]], [[Čížov (Horní Břečkov)|Čížov]], [[Jazovice]], [[Uherčice (okres Znojmo)|Uherčice]] II ([[Podhradí nad Dyjí|Frejštejn]]), [[Bítov (okres Znojmo)|Bítov]], [[Plaveč (okres Znojmo)|Plaveč]], [[České Křídlovice]], [[Hrušovany nad Jevišovkou|Hrušovany n. Jev.]], [[Lechovice]], [[Šumná (okres Znojmo)|Šumvald-obora]], [[Štítary]] a [[Vranov nad Dyjí]].
 
:Pro informaci se uvádí, že přednostní právo ke vstupu do lidových loveckých společností mají zemědělci-myslivci s výměrou do 20 ha orné půdy. Všeobecným zájmem všech je, aby do lidových loveckých společností vstoupili myslivci ze všech vrstev občanstva. Podmínkou vstupu do lidových loveckých společností je držení nejméně jednoročního honebního lístku a myslivecká spolehlivost.|Týdeník pro pohraničí, okresní vedení KSČ, 31.08.1946<ref>''Týdeník pro pohraničí''. Znojmo: Okresní vedení KSČ, 31.08.1946, s. [4].</ref>}}
 
Dne 18. 12. 1947 přijalo Národní shromáždění další z tzv. [[Hradecký program|Ďurišových zákonů]], zákon č. 225/1947 Sb., o myslivosti, který stanovil myslivost za hospodářskou a kulturní hodnotu a za odvětví zemědělské a lesní výroby. Zákon také stanovil nejnižší přípustnou výměru pro honitbu společenstevní (150 ha) a pro honitbu vlastní (200 ha). Právo myslivosti bylo nadále spojeno s vlastnictvím honebního pozemku. Doba pachtu (nájmu) byla stanovena na dobu nejméně šesti let a u honiteb se zvěří spárkatou nejméně na devět let a smlouvy o nájmech honiteb schvalovaly příslušné okresní národní výbory. Podmínkou pro získání loveckého lístku zůstalo povinné členství v [[Československá myslivecká jednota|Československé myslivecké jednotě]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Právo myslivosti včera, dnes a zítra
| url = https://www.asz.cz/cs/aktualne-z-asz/pravo-myslivosti-vcera-dnes-a-zitra.html
| periodikum = Asociace soukromého zemědělství ČR
| datum přístupu = 2019-07-28
| jazyk = cs
| jméno = as4u cz
| příjmení = s.r.o
}}</ref>
{{Citát v rámečku|Zákon č. 225/1947 Sb., o myslivosti, nadále vázal právo myslivosti na vlastnictví honebních pozemků, ale právo jeho výkonu bylo plně podřízeno politickým zájmům. Totalitnímu režimu tento zákon vyhovoval po více než čtrnáct let., tj. dokud v roce 1962 nevyšel myslivecký zákon nový, socialistický. Vysvětlení podává prohlášení tehdejší Československé myslivecké jednoty, že „ač zákon o myslivosti byl vydán ještě před únorem 1948, podařilo se komunistům prosadit, že představoval nejrevolučnější zásah do buržoazních práv na úseku myslivosti a individuální zájmy musely postupně ustupovat socialistické formě – kolektivní myslivosti“.|Právo myslivosti včera, dnes a zítra, RNDr. Stanislav Mottl, CSc., 21.4.2013<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Právo myslivosti včera, dnes a zítra
| url = https://www.asz.cz/cs/aktualne-z-asz/pravo-myslivosti-vcera-dnes-a-zitra.html
| periodikum = Asociace soukromého zemědělství ČR
| datum přístupu = 2019-07-28
| jazyk = cs
| jméno = as4u cz
| příjmení = s.r.o
}}</ref>}}
 
Zákon č. 23/1962 stanovil plány lovu zvěře a jejího chovu. Po převratu byl roku [[1990]] vydán zákon č. 83, který zrušil povinné členství v mysliveckých organizacích. Novela zákona 23/1962 č. 270 umožňovala správu honitby nejen mysliveckým organizacím a také zrušila na nátlak ochránců zvířat termín „škodná zvěř“. Novela č. 512 ze stejného roku poté zavedla přechodný myslivecký zákon. V současné době je v platnosti [[Zákon o myslivosti|zákon č. 449/2001]].
 
=== Současné právní předpisy o myslivosti ===
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Myslivost“