Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna, před 1 měsícem
drobné opravy
 
== Původ a mládí ==
Narodil se jako jediný potomek z manželství [[Karel Ferdinand z Valdštejna|Karla Ferdinanda z Valdštejna]] (1634-17021634–1702) a Marie Alžběty z [[Harrachové|Harrachu]] (1637-17101637–1710), která byla dvorní dámou císařovny Eleonory. Studoval v Praze na filozofické fakultě [[Univerzita Karlova|Karlovy univerzity]], během studií podnikal i cesty za hranice ([[Drážďany]]), poté absolvoval [[Kavalírská cesta|kavalírskou cestu]], během níž pobýval rok v [[Itálie|Itálii]] (Turín, Řím, Siena) a ve [[Francie|Francii]]. Za studií a v zahraničí si osvojil především znalost několika jazyků, mluvil česky, německy, latinsky, italsky a francouzsky<ref>Kubeš, Jiří: Náročné dospívání urozených; Pelhřimov, 2013 s. 147, 221 ISBN 978-80-7415-071-5</ref>.
 
V letech 1689-16921689–1692 byl říšským dvorským radou, v roce 1689 byl pověřen diplomatickou misí do [[Španělsko|Španělska]], v roce 1691 byl mimořádným vyslancem v [[Polsko|Polsku]], kde měl za úkol předat králi [[Jan III. Sobieski|Janu Sobieskému]] [[Řád zlatého rouna]]. V roce 1693 vykonal misi v [[Savojsko|Savojsku]], v roce 1695 podnikl další cesty do Španělska a Francie, v letech 1695–1696 byl vyslancem v [[Berlín]]ě. V roce 1697 byl jmenován [[Tajný rada|tajným radou]] a v roce 1698 obdržel [[Řád zlatého rouna]], v letech 1698–1699 byl mimořádným vyslancem u francouzského královského dvora ve [[Versailles (zámek)|Versailles]].
 
== Mise v Portugalsku, zajetí ve Francii a kariéra u dvora ==
Četné zahraniční cesty Karla Arnošta vyplývaly z jeho finančních možností, tj. že si diplomatické mise platil ze svých prostředků a náklady na reprezentaci mu císařská pokladna vyplácela až s několikaletým zpožděním. V letech 1700-17031700–1703 byl vyslancem v [[Portugalsko|Portugalsku]], kam dorazil přes Anglii. Jeho úkolem v [[Lisabon]]u bylo získat portugalské spojenectví na počátku [[Válka o španělské dědictví|války o španělské dědictví]], hlavním aktérem jednání se ale stal anglický diplomat [[Paul Methuen]]. Součástí mise Karla Arnošta z Valdštejna bylo i jednání o sňatku arcivévody [[Karel VI.|Karla]] s portugalskou princeznou Teresou, která však zemřela v dětském věku v roce 1704.
 
Z Portugalska odcestoval v květnu 1703 na nizozemské válečné lodi, ve Středozemním moři ale padl do francouzského zajetí. Byl převezen do [[Toulon]]u, později byl vězněn ve [[Vincennes]] u [[Paříž]]e. Zajetí císařského vyslance vyvolalo rozruch v celé Evropě, s ohledem na jeho vysoké postavení se ale nejednalo o vězení v pravém slova smyslu. Na čestné slovo šlechtice mu byly dokonce povoleny výjezdy do Paříže. Propuštěn byl nicméně až po deseti měsících a po návratu do Vídně za odměnu postupoval v [[Dvorský úřad|dvorské kariéře]]. V letech 1704–1708 byl [[Dvorský maršálek|nejvyšším maršálkem]] císařského dvora, poté [[Dvorský hofmistr|nejvyšším hofmistrem]] císařovny [[Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská|Vilemíny]] (1708–1709) a nakonec [[Nejvyšší dvorský komorník|nejvyšším komořím]] císaře [[Josef I. Habsburský|Josefa I.]] (1709–1711). Od roku 1709 byl též státním a konferenčním ministrem. Císař [[Karel VI.]] měl k Valdštejnově osobnosti výhrady již dříve a po svém nástupu na trůn jej odvolal z funkcí (1711). Za války o španělské dědictví se s dalšími císařskými ministry složil na půjčku ve výši 600 000 zlatých, jeho podíl činil 70 000 zlatých.
V roce 1686 se ve Vídni oženil s hraběnkou Marií Terezií z Losensteinu (1666–1729) a sňatek nadějného dvořana s dědičkou vymírajícího bohatého dolnorakouského rodu se odehrál v [[Hofburg]]u za přítomnosti císaře, císařovny a diplomatického sboru. Rod [[Losensteinové|Losensteinů]] vymřel v roce 1692 a Marie Terezie již při sňatku získala věnem dědický podíl ve výši 200 000 zlatých.
 
Z manželství se narodily čtyři děti, jediný syn Josef Karel (1693–1712) zemřel v mládí a bez potomstva. Nejstarší dcera Eleonora Marie (1687-17491687–1749) se provdala za svého vzdáleného bratrance [[Jan Josef z Valdštejna|Jana Josefa z Valdštejna]] (1684-17311684–1731), který tímto sňatkem rozšířil rodový majetek. Druhorozená dcera Marie Josefa (1688-17351688–1735) se stala manželkou hraběte [[Jan Romedius Thun-Hohenstein|Jana Romedia z Thun-Hohensteina]] (1673–1701), přičemž [[Thun-Hohensteinové|Thunové]] byli již od poloviny 17. století dlouholetými věřiteli Valdštejnů. Nejmladší dcera Marie Henrietta (1702-17801702–1780) byla v patnácti letech provdána za polního maršála knížete Jana Jiřího Kristiána Lobkowiczez Lobkowicz (1686–1755).
 
Karel Arnošt po otci zdědil severočeská panství [[Dobrovice]], [[Loučeň]] a [[Svijany]], po otci také pokračoval v dlouholetém soudním sporu o panství [[Židlochovice]]. Jako nejstarší žijící člen rodu v roce 1708 převzal navíc správu seniorátního [[Svěřenství|fideikomisu]] [[Třebíč]]. Podobně jako otec pobýval většinu života mimo Čechy, nicméně po roce 1704 inicioval výstavbu [[Loučeň (zámek)|loučeňského zámku]]. Součástí zámeckého areálu byl také kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl dílem [[František Maxmilián Kaňka|F. M. Kaňky]].