Myslivost: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editor wikitextu 2017 |
→Československo - Protektorát Čechy a Morava (1918-1945): Čs. kynologický svaz, ústředí, zdroj značka: editor wikitextu 2017 |
||
Řádek 57:
{{Citát v rámečku|Každý milovník honitby musí požádati politický úřad o zbrojní pas, ovšem dříve než začne honitbu provozovati. Při tom se platí kolkovné Kč 8.— a Kč 1.— za tiskopis. Při prodloužení tohoto zbrojního lístku jest mu znovu zaplatiti Kč 8.—. Za vystavení zbrojního lístku, jehož rozšíření a prodloužení nutno zaplatiti podle peněžní mohoucnosti dotyčného uchazeče 10 až 100 Kč, průměrem tedy asi 50 Kč. Za pouhé vidování zbrojního lístku při změně pobytu vlastníka nutno zaplatiti opět Kč 5.—. Za povolení nákupu ručnice z ciziny jest poplatek Kč 100—. Bez honebního lístku nemůže ten, kdo se již opatřil zbrojním lístkem, ani jako host ani jako pán loviti. Pak teprve musí u okresního úřadu požádati o lístek honební, který jest zaplatiti za 1 měsíc částkou Kč 30.— kromě kolku za 5 Kč a za 1 rok 100 Kč, také 5 Kč s kolkovným. Pán myslivosti respektive nájemce honitby musí za lístek honební zaplatiti Kč 300.—.|Československá vlastivěda, 1929-1936<ref>''Československá vlastivěda''. Praha, Sfinx. s. 260.</ref>}}
Na konci roku 1935 se po mnohaletých přípravách konala ustavující schůze „Československého kynologického svazu v Praze”, který se stal celostátním ústředím pro [[Československý lovecký a kynologický říšský svaz]], [[Československý svaz kynologický]] a také [[Československá myslivecká jednota|Československou mysliveckou jednotu]] a další chovatelské spolky pěstitelů loveckých psů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kramerius
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:905a7fc0-8d35-11e3-8031-001018b5eb5c?page=uuid:48bfbb80-92f3-11e3-8b69-005056825209&fulltext=%20%C4%8Ceskoslovensk%C3%BD%20loveck%C3%BD%20a%20kynologick%C3%BD%20%C5%99%C3%AD%C5%A1sk%C3%BD%20svaz
| periodikum = www.digitalniknihovna.cz
| datum přístupu = 2019-08-12
}}</ref>
V květnu 1938 následoval německý „Verband deutscher Jäger St. Hubertus” provolání [[Konrad Henlein|Konrada Henleina]], spolek byl nově uspořádán do myslivecké sudetské asociace „Sudetendeutsche Jägerschaft”.<ref>''Neues Tagblatt für Schlesien und Nordmähren''. Troppau: Adolph Drechsler, 11.06.1938, s. 10: Die Sudetendeutsche Jägerschaft in die Einheitsfront.</ref> Vládním nařízením č. 127 z roku 1941, kdy byla Česká myslivecká jednota jedinou povolenou organizací, se stalo členství povinné a došlo k zavedení mysliveckých zkoušek. Od roku 1942 až do roku 1946 stál v čele ČMJ [[Arnošt Schwarzenberg]]. V roce 1943 přesídlilo vedení ČMJ z Brna do Prahy a vznikly okresní myslivecké spolky.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 67 ⟶ 74:
| datum vydání =
| datum přístupu =
}}</ref> Němečtí státní příslušníci, kteří byli v protektorátu majiteli platných ročních honebních lístků, náleželi k říšskému svazu «Deutsche Jägerschaft, skupina Čechy a Morava». Pro tuto skupinu a její členy platily stanovy [[Národně socialistická německá dělnická strana|NS]]-říšského svazu «[[Deutsche Jägerschaft]]».<ref>Nové zákony a nařízení Protektorátu Čechy a Morava, rok vydání 1941, ročník 3, s. 573.</ref>
Území [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] bylo rozděleno na myslivecké dohlédací okrsky, které se měly krýt s lesními dohlédacími okresy a podle možnosti též s hranicemi správních jednotek. Dohled nad myslivostí byl svěřen nejvyššímu mysliveckému úřadu - ministerstvu zemědělství (nejvyššímu lesnímu úřadu Protektorátu Čechy a Morava), vyšší myslivecké úřady (zemské úřady) plnily funkci dohledacích úřadů a nižší myslivecké úřady, kterými byly okresní úřady, funkci nižších lesních dohlédacích úřadů.
| |||