Česko: Porovnání verzí

=== Průmysl ===

{{Podrobně|Průmysl v Česku|Průmyslová revoluce v Česku|Automobilový průmysl v Česku}}

[[Soubor:Levského, Tatra T3 při vjezdu, detail.jpg|náhled|[[Tatra T3]], nejpočetnější tramvaj světa, vyráběná 1962–1997]]

[[Soubor:LET L-410NG OK-NGA ILA Berlin 2016 09.jpg|náhled|[[Let L-410 NG]], největší dopravní letoun vyráběný v Česku]]

Průmysl vytváří 35 % hrubého produktu českého hospodářství. Hlavními průmyslovými centry jsou [[Praha]], [[Brno]], [[Ostrava|Ostravsko]], [[Plzeň]] a [[Mladá Boleslav]]. Mezi hlavní odvětví v Česku patří průmysl [[Chemický průmysl|chemický]], [[Strojírenství|strojírenský]], [[Metalurgie|hutnický]] a [[potravinářství|potravinářský]]. Další významná odvětví jsou [[energetika|energetický]] průmysl, [[stavebnictví]] a [[Spotřební průmysl|výroba spotřebního zboží]]. Méně významná odvětví jsou zbrojní průmysl a např. [[sklářství]], které ovšem má v Čechách dlouhou tradici.

Velký význam, zvláště pro [[Vývoz|export]], má [[automobilový průmysl]]. Největším výrobcem automobilů je společnost [[Škoda Auto]]. V roce 2015 vyrobily v České republice společnosti Škoda (patřící německému koncernu [[Volkswagen]]), [[TPCA]], která sdružuje japonskou firmu [[Toyota]] a francouzskou [[Peugeot]]-[[Citroën]], a jihokorejská firma [[Hyundai]] dohromady rekordních 1 298 236 osobních automobilů.<ref>http://www.autoweek.cz/cs-tiskove_zpravy-vyroba_vozidel_v_cr_dosahla_v_roce_2015_noveho_rekordu-5051</ref>

 

 

K dalším automobilovým značkám patří též [[Tatra]] (těžké nákladní automobily, třetí nejstarší výrobce automobilů na světě), [[Avia]] (střední nákladní automobily), k historickým pak [[Praga]], [[Liaz]] a [[Karosa]]. Tatra se proslavila nákladním vozem [[Tatra 815]] či armádní [[Tatra 813|Tatrou 813]]. Nejznámějšími osobními automobily z kopřivnické továrny byly [[Tatra 603]] a [[Tatra 97]]. [[Tatra 77]] byla prvním sériově vyráběným vozem s aerodynamickou karosérií na světě. Ve voze [[Tatra 87]] podnikli cestovatelé [[Jiří Hanzelka]] a [[Miroslav Zikmund]] své slavné cesty do Afriky a Jižní Ameriky. Autobusy dnes vyrábí firmy [[Iveco Czech Republic]] a [[SOR Libchavy]], nejznámějšími českými autobusy jsou [[Škoda 706 RTO]] či [[Karosa ŠM 11]]. Trolejbusy dříve vyráběla [[Škoda Ostrov]] (např. typ [[Škoda 9Tr]]), nyní především [[Škoda Electric]]. Dalšími českými výrobci dopravních a zemědělských prostředků jsou [[Zetor]] (traktory), [[Kaipan]] (roadstery), [[Jawa]] (motocykly) a [[Česká zbrojovka Strakonice|Čezeta]] (elektrické skútry).

 

První republika hodně vsadila na zbrojní průmysl, založeny byly tehdy [[Česká zbrojovka Strakonice]], [[Zbrojovka Brno]] a [[Česká zbrojovka Uherský Brod]] (nejznámějšími českými zbraněmi ve světě jsou tank [[LT vz. 38]], [[samopal vzor 61]] („škorpion“), pistole [[CZ 75]], [[lehký kulomet vz. 26]], [[samopal vzor 58]], [[SKOT|SKOT (OT-64)]] či [[pistole vz. 52]]).

Dříve silný textilní a obuvnický průmysl ([[Baťa]] ad.) již v ČR významné zastoupení nemá. Prodej českých hodinek [[PRIM]] také výrazně klesl, z více než půl milionu prodávaných kusů ročně na konci 80. let.

 

 

Od 70. let 20. století funguje v ČR sedm tramvajových systémů: v [[Tramvajová doprava v Praze|Praze]], [[Tramvajová doprava v Brně|Brně]], [[Tramvajová doprava v Ostravě|Ostravě]], [[Tramvajová doprava v Plzni|Plzni]], [[Tramvajová doprava v Liberci|Liberci]], [[Tramvajová doprava v Olomouci|Olomouci]] a meziměstská tramvaj mezi [[Tramvajová doprava v Mostě a v Litvínově|Mostem a Litvínovem]]. Ve 20. století je patrný trend úbytku tramvajové dopravy na úkor autobusové. Autobusová městská doprava se od 90. let integruje s příměstskou, větší roli od začátku 21. století také hraje městská železnice (např. [[Esko Praha]]). Okrajovou roli v systému hromadné dopravy hrají lanové dráhy ([[Lanové dráhy v Karlových Varech|Karlovy Vary]], [[Lanová dráha na Petřín|Praha]]) či vodní doprava (pět pražských přívozů, [[Lodní doprava na Brněnské přehradě|doprava na Brněnské přehradě]]).

Jediným městem v ČR, kde byl vybudován systém městské podzemní dráhy, takzvaného [[Metro|metra]], je Praha. Provoz [[Metro v Praze|pražského metra]] byl zahájen 9. května 1974. Síť tras k roku 2015 měřila 65,2 km, soupravy zastavovaly v 61 stanicích. Pražské metro přepraví přes 1,6 milionů cestujících denně. Podle hodnocení [[Mezinárodní automobilová federace|Mezinárodní automobilové federace]] z roku 2010 má Praha čtvrtou nejkvalitnější městskou hromadnou dopravu v Evropě (po [[Mnichov]]u, [[Helsinky|Helsinkách]] a [[Vídeň|Vídni]]).<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Praha má čtvrtou nejlepší MHD v Evropě, v testu jí pomohlo levné jízdné|periodikum=iDNES.cz|url=http://zpravy.idnes.cz/praha-ma-ctvrtou-nejlepsi-mhd-v-evrope-v-testu-ji-pomohlo-levne-jizdne-1e4-/domaci.aspx?c=A100218_113342_praha_nos|datum vydání=2010-02-18|datum přístupu=2016-09-05}}</ref>

 

 

K významným německým malířům narozeným v českých zemích patřili [[Anton Raphael Mengs]], [[Alfred Kubin]], [[Gabriel Max]], [[Josef Führich]] či [[Emil Orlik]].

Za nejcennější výtvarné dílo na českém území odborníci označují obraz benátského malíře [[Tizian]]a ''[[Apollo a Marsyas]]'', jež je vystaven v [[Obrazárna Kroměříž|obrazárně kroměřížského zámku]]. Nejcennější díla českého výtvarného umění se snaží shromažďovat [[Národní galerie v Praze|Národní galerie]]. Z děl zahraničních autorů v jejím vlastnictví patří k nejcennějším ''Růžencová slavnost'' [[Albrecht Dürer|Albrechta Dürera]], ''Adam a Eva'' [[Lucas Cranach starší|Lucase Cranacha staršího]], autoportrét [[Henri Rousseau]]a, [[Rembrandt]]ův ''Učenec v pracovně'', ''Šimon a malý Ježíš'' [[Petr Brandl|Petra Brandla]], ''Milenci'' [[Auguste Renoir|Augusta Renoira]], ''Panny'' [[Gustav Klimt|Gustava Klimta]], ''Zelená pšeničné pole s cypřiši'' [[Vincent van Gogh|Vincenta van Gogha]], autoportrét [[Ilja Repin|Ilji Repina]], ''V Moulin Rouge'' [[Henri de Toulouse-Lautrec]]a či ''Vzpomínka na Le Havre'' [[Pablo Picasso|Pabla Picassa]]. Národní galerie vystavuje ve [[Šternberský palác (Hradčany)|Šternberském paláci]], [[Schwarzenberský palác v Praze|Schwarzenberském paláci]], [[Klášter svatého Jiří (Praha)|klášteře sv. Jiří]], [[Jízdárna Pražského hradu|Jízdárně Pražského hradu]], [[Salmovský palác|Salmovském paláci]], [[Anežský klášter|Anežském klášteře]], [[Palác Kinských|paláci Kinských]], [[Veletržní palác|Veletržním paláci]], v [[Dům U Černé Matky Boží|domě U černé matky Boží]], na [[Zámek Zbraslav|zámku Zbraslav]], v [[Klášter Žďár nad Sázavou|klášteře ve Žďáru nad Sázavou]] a na [[Zámek Fryštát|zámku Fryštát]]. K dalším významným galeriím patří [[Moravská galerie v Brně|Moravská galerie]] (vystavuje v pěti budovách: [[Místodržitelský palác (Brno)|Místodržitelský palác]], [[Pražákův palác]], [[Uměleckoprůmyslové muzeum (Brno)|Uměleckoprůmyslové muzeum]], [[Jurkovičova vila]] v Brně a [[Rodný dům Josefa Hoffmanna]] v [[Brtnice|Brtnici u Jihlavy]]) a [[Galerie hlavního města Prahy]] ([[dům U Zlatého prstenu]], [[dům U Kamenného zvonu]], [[Staroměstská radnice]], [[Bílkova vila (Praha)|Bílkova vila]], Dům Františka Bílka v Chýnově, [[Městská knihovna v Praze|Městská knihovna]] na Mariánském náměstí, [[Troja (zámek)|Trojský zámek]]).