Irák: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
m dopl.
Řádek 246:
 
=== Po americké intervenci ===
{{Podrobně|Povstání v Iráku (2011–současnost)|Občanská válka v Iráku (2014–2017)|Irácko-kurdská krize (2017)}}
[[File:Islamic State Militant Activity In Iraq Syria and Lebanon VOA.png|thumb|Vojenská situace v roce 2015]]
 
V&nbsp;únoru 2011 zasáhla Irák vlna protestů známá jako [[arabské jaro]]. Demonstrací ve větších městech se účastnily desetitisíce lidí, kteří požadovali snížení korupce, odstoupení některých vládních činitelů, lepší dostupnost služeb a nové pracovní nabídky. Při protestech zemřelo několik lidí na následky střelných zranění způsobených bezpečnostními složkami.<ref>{{citace elektronického periodika
| url = http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2011/02/24/AR2011022403117.html
Řádek 524:
{{viz též|Ekonomika Iráku}}
[[Soubor:Central Bank of Iraq.jpg|náhled|Centrální banka Iráku v&nbsp;Bagdádu]]
[[Soubor:Tankers at the Iraqi Al Basra Oil Terminal in the Northern Arabian Gulf.jpg|thumb|Tankery poblíž Basry.]]
Do padesátých let 20.&nbsp;století stála [[ekonomika Iráku]] na [[zemědělství]], poté ale nastala hospodářská revoluce a do roku 1980 Irák vyvinul systém [[plánovaná ekonomika|plánované ekonomiky]] a stal se druhým nejbohatším státem [[arabský svět|arabského světa]] (po [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábii]]) a třetím nejbohatším na [[Blízký východ|Blízkém východě]].<ref name="britannica"/> Irácké hospodářství poškodila nejdříve irácko-íránská válka a mnohem více pak válka v&nbsp;Zálivu a [[embargo]] uvalené [[Organizace spojených národů|OSN]] v&nbsp;roce 1990. Další ránou pro hospodářství byla [[válka v Iráku]] začínající v&nbsp;roce 2003.<ref name="britannica"/>
 
Řádek 604 ⟶ 605:
| jazyk = anglicky
| autor = Beehner, L
}}</ref> která např. v&nbsp;Bagdádu funguje průměrně pouze 5 hodin denně.<ref name="transformace"/> Celkový rozsah silnic v&nbsp;Iráku je přes 44&nbsp;900&nbsp;km, z&nbsp;toho zhruba 37&nbsp;900&nbsp;km je zpevněných; počet automobilů je zhruba 2&nbsp;miliony.<ref name="souhrn"/> Irák má 104&nbsp;letišť, z&nbsp;toho 75&nbsp;se zpevněnou dráhou, a 21&nbsp;[[heliport]]ů.<ref name="factbook"/> Z&nbsp;tohoto počtu je 5&nbsp;letišť mezinárodních&nbsp;– [[Mezinárodní letiště Bagdád|v&nbsp;Bagdádu]], Basře, Arbílu, Sulajmáníje a Nadžafu. Státní leteckou společností je [[Iraqi Airways]]. Stát má dále 2272&nbsp;km železničních tratí, které jsou ale často nefunkční. Modernizace železnic je nicméně naplánována do budoucna a Irák do této oblasti investuje. Říční dopravu využívají jen malí podnikatelé a rybáři.<ref name="souhrn"/> Irák má v&nbsp;současnosti pouze jednu obchodní loď, protože zbylé byly během válek zničeny, ale snaží se vybudovat obchodní flotilu a na konci září 2011 oznámil koupi tří [[nákladní loď|nákladních lodí]].<ref>{{citace elektronického periodika
|url = http://www.aknews.com/en/aknews/2/264272/
|titul = Iraq to buy 3 cargo ships in China
Řádek 688 ⟶ 689:
=== Náboženství ===
{{viz též|Židé v Iráku}}
{{Bar box
| title=Náboženství v Iráku, 2014<ref>http://gulf2000.columbia.edu/images/maps/Iraq_Religions_2014_lg.png</ref>
| titlebar=#ddd
| float=right
| bars=
{{Bar percent|[[Ší'itský islám]]|lime|64.5}}
{{Bar percent|[[Sunnitský islám]]|green|31.5}}
{{Bar percent|[[Gnosticismus]]/[[Jezídismus]]|brown|2.0}}
{{Bar percent|[[Křesťanství]]|red|1.2}}
{{Bar percent|Ostatní|orange|0.8}}
}}
Naprostá většina Iráčanů (97 %) je [[islám|muslimského]] vyznání, z&nbsp;toho 60–65 % tvoří [[Ší'itský islám|ší'ité]] a 32–37 % [[Sunnitský islám|sunnité]].<ref name="factbook"/> V&nbsp;Iráku se nacházejí dvě posvátná města ší'itů, [[Nadžaf]] a [[Karbalá]]. Zvláštní náboženskou skupinou jsou [[Jezídové]], což jsou většinou Kurdové, jejichž náboženství kombinuje prvky několika jiných náboženství, mezi nimi křesťanství a islám.<ref name="fast4"/>