Participativní design: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Vývoj |
|||
Řádek 1:
{{Upravit|chybí vnitřní odkazy}}
'''Participativní design''' je typ uživatelsky orientovaného designu, který do všech fází procesu navrhování zapojuje uživatele.<ref>YAMAUCHI, Yutaka. Participatory design. ISHIDA, Toru. Field informatics [online]. New York: Springer, c2012, s. 123-138 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://link.springer.com/content/pdf/10.1007%2F978-3-642-29006-0_8, s. 123.</ref> Vzhledem k tomu, že bývá aplikován především na produkty nebo služby určené specifické oblasti zákazníků, může lépe identifikovat a zapojit uživatele, kterých se to přímo týká. Na rozdíl od tradičního přístupu k navrhování technologií, kdy uživatelé byli součástí v poslední fázi testování
Na participativní design lze pohlížet jako na určitý druh výzkumu zkoumající pomocí metod, co je pro uživatele srozumitelné. Autor Spinnuzzi popisuje PD následovně: „Participativní design je výzkum. Avšak někdy je na něj pohlíženo jako na přístup k designu, který je charakteristický zapojením uživatelů, participativní design má svou vlastní metodologickou orientaci, metody a techniky, stejně jako participativní výzkum, na kterém je založen.“<ref>SPINNUZZI, Clay. The Methodology of Participatory Design. Technical Communication [online]. 2005, roč. 2, č. 52, s. 163-174 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/220962011?accountid=16531, s. 163, pozn. vlastní překlad autora.</ref>
Participativní design lze také vnímat jako otevřený soubor metod a technik umožňující aktivně a kreativně zapojit uživatele do procesu navrhování. A to z toho důvodu, že hlavní roli zde hrají metody PD, které naplňují jeho myšlenku zapojení uživatelů.
Řádek 7:
Participativní design vznikl na přelomu 70. – 80. let 20. století ve [[Skandinávie|Skandinávii]]. Impulsem pro jeho vznik bylo demokratické hnutí, v jehož čele stály pracovní odbory a snažily se vnést hodnoty demokracie na pracoviště. Toto hnutí bylo odstartováno plošným zaváděním technologií, které nahrazovaly pracovníky, anebo část jejich práce. To vedlo k automatizaci práce. Proto pracovní odbory začaly bojovat za to, aby pracovníci měli svůj hlas v rozhodování o zavedení technologie na pracovišti, o jejich umístění a také aby se alespoň částečně podíleli na jejich navrhování. Konkrétně se jednalo o počítačové systémy, které byly pro pracovníky složité, a neúspěšná práce s nimi vedla k demotivaci pracovníků. Právě z tohoto období vychází hodnoty PD: demokracie a právo uživatele rozhodovat o produktech používaných pracovně i soukromě.
Za zakladatele myšlenky PD a snahy zapojit pracovníky do procesu navrhování počítačových systémů a jejich rozmístění na pracoviště, je považován Kirsten Nygaard. Právě jeho projekt, na kterém spolupracoval s pracovní odborem sdružujícím dělníky z kovového a ocelového průmyslu, odstartoval posun od tradičního přístupu k vývoji počítačů a systémů k participativnímu (tehdy ještě kooperativnímu) designu. Výsledky své práce prezentoval na švédských univerzitách a inspiroval tak studenty a výzkumníky z ostatních zemích, jako Dánsko a Norsko a odstartoval sérii dalších projektů. <br />
'''DEMOS''' (Demokratik planering och Styrning i arbetslivet
Jedním z lidí, které Nygaardova práce ovlivnila, byl Pelle Ehn. Ten v roce 1975 spustil projekt týkající se vývoje nových obchodních modelů. Cílem bylo vytvořit strategii umožňující zapojit pracovníky do řešení problémů a navrhování. <br />
'''DUE''' (Demokrati, Udvikling og EDB
Projekt z roku 1977 vedený Mortenem Kyngem, se snažil stanovit vlivy počítačových aplikací na pracovní podmínky u obchodních správců jak v soukromé organizaci tak ve veřejné instituci. Výsledkem projektu bylo zjištění, že pro organizaci je užitečné, aby se na designu počítačových systémů podíleli ti, kteří je budou používat.
Jedním z hlavních cílů těchto projektů bylo dát hlas koncovým uživatelům za účelem zlepšení pracovních podmínek i výsledných systémů. Nicméně tyto projekty měly určité nedostatky, kvůli kterým se autoři rozhodli pro nový projekt, jehož cílem bylo vyzkoušet utopistickou strategii využívající přímou účast ve všech vývojových fázích. Výsledný projekt dostal příznačné jméno UTOPIA a díky tomu, jaké přinesl nové metody a postupy, jej můžeme pro participativní design označit za přelomový počin.<ref> FLOYD, Christine, Wolf-Michael MEHL, Fanny-Michaela RESIN, Gerhard SCHMIDT a Gregor WOLF. Out of Scandinavia: Alternative Approaches to Software Design and System Development. Human-Computer Interaction [online]. 1989-12-1, roč. 4, č. 4, s. 253-350 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1207/s15327051hci0404_1, s. 283.</ref><br />
'''UTOPIA''' (Utbilding, Teknik Och Produkt i Arbetskvalitetsperspektiv
Projekt probíhal v letech 1981 až 1984, jeho vedoucím byl Pelle Ehn. Projekt se soustředil na vývoj konkrétních nástrojů, které měly zlepšovat práci grafiků při tvorbě novinových stránek. <br />
Inovace projektu UTOPIA
Řádek 55:
* FLOYD, Christine, Wolf-Michael MEHL, Fanny-Michaela RESIN, Gerhard SCHMIDT a Gregor WOLF. Out of Scandinavia: Alternative Approaches to Software Design and System Development. Human-Computer Interaction [online]. 1989-12-1, roč. 4, č. 4, s. 253-350 [cit. 2013-03-29]. ISSN 0737-0024. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1207/s15327051hci0404_1.
* MULLER, Michael J. a Allison DRUIN. Participatory design: the third space in HCI [online]. [2003], s. 1-70 [cit. 29-03-2013]. Dostupné z: http://watsonweb.watson.ibm.com/cambridge/Technical_Reports/2010/TR2010.10%20Participatory%20Design%20The%20Third%20Space%20in%20HCI.pdf.
* SPINNUZZI, Clay. The Methodology of Participatory Design. Technical Communication [online]. 2005, roč. 2, č. 52, s. 163-174 [cit. 2013-03-29]. ISSN
* B.-N. SANDERS, Elizabeth, Eva BRANDT a Thomas BINDER. A Framework for Organizing the Tools and Techniques of Participatory Design. In: PDC 2010 participation, the challenge: proceedings of the eleventh conference on Participatory Design 2010 [online]. New York, NY: Association for Computing Machinery, 2010, s. 195-198 [cit. 2012-11-20]. ISBN 978-1-4503-0131-2. Dostupné z: http://www.maketools.com/articles-papers/PDC2010ExploratoryFrameworkFinal.pdf.
* SUNDBLAD, Yngve. UTOPIA: Participatory Design from Scandinavia to the World. JOHN IMPAGLIAZZO, Per Lundin.History of Nordic computing 3 [online]. Heidelberg: Springer, 2011, s. 176 - 186 [cit. 2013-03-29]. ISBN 978-3-642-23315-9. Dostupné z: http://link.springer.com/content/pdf/10.1007%2F978-3-642-23315-9_20
| |||