Amnion: Porovnání verzí

Přidány 4 bajty ,  před 7 měsíci
m
WPCleaner v2.01b - Fixed using WP:WCW (Nesprávný zápis ISSN - Opravy pravopisu a typografie)
m (→‎Externí odkazy: Přidán odkaz na OSN.)
Značka: editor wikitextu 2017
m (WPCleaner v2.01b - Fixed using WP:WCW (Nesprávný zápis ISSN - Opravy pravopisu a typografie))
 
| číslo MeSH = A10.615.284.277
}}
'''Amnion''' (neboli „vnitřní vak“) je vnitřní [[zárodečný obal]], uvnitř něhož se nachází vodní prostředí, ve kterém se [[zárodek]] vyvíjí.<ref>TEPLOW, David B. Progress in molecular biology and translational science. New York: Plenum Press, c2012. ISBN 0-12-385884-4.</ref> Amnion je váček, uvnitř kterého je tzv. '''amniová dutina''' (cavum amnii). Amnion pochází z primárního ektodermu, také známého jako epiblast nebo ektodermových buněk bilaminárního zárodečného disku přítomného ve druhém týdnu gestace.<ref>FAVARON, PO, RC CARVALHO, J BORGHESI, ARA ANUNCIAÇÃO a MA MIGLINO. The Amniotic Membrane: Development and Potential Applications - A Review. Reproduction in Domestic Animals [online]. 2015, 50(6), 881-892 [cit. 2018-07-30]. DOI: 10.1111/rda.12633. ISSN 093667680936-6768. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1111/rda.12633</ref> Vyskytuje se u skupiny živočichů [[amniota]] ([[plazi]], [[ptáci]], [[savci]]) spolu s dalšími zárodečnými obaly.
 
== Člověk ==
| Pevnost v tahu || 0.166 (0.15−0.25 kg/cm)
|-
| Maximální namáhání v tahu || 30.2 kg/cm2cm²
|-
| Vrstvy - původ || Epiteliální, základní, mesodermální
Amniová membrána je neimunogenní, redukuje inflamaci, bolest a zjizvení a poskytuje matrici pro buněčnou kolonizaci stejně jako přirozenou biologickou bariéru.
 
Lidské amniové aloimplantáty obsahující amnion a případně i chorion byly také terapeuticky použity pro kožní rany a zdají se býti účinné při urychlování hojení ran.<ref>JIAO, Hongliang, Ke SHI, Weijie ZHANG, Liang YANG, Lu YANG, Fangxia GUAN a Bo YANG. Therapeutic potential of human amniotic membrane-derived mesenchymal stem cells in APP transgenic mice. Oncology Letters [online]. 2016, 12(3), 1877-18831877–1883 [cit. 2018-07-30].</ref><ref>MANUELPILLAI, U., Y. MOODLEY, C.V. BORLONGAN a O. PAROLINI. Amniotic membrane and amniotic cells: Potential therapeutic tools to combat tissue inflammation and fibrosis?. Placenta [online]. 2011, 32, S320-S325 [cit. 2018-07-30].</ref><ref>MIKI, Toshio a Brendan GRUBBS. Therapeutic potential of placenta-derived stem cells for liver diseases: Current status and perspectives. Journal of Obstetrics and Gynaecology Research [online]. 2014, 40(2), 360-368 [cit. 2018-07-30].</ref><ref>TODA, Ayaka, Motonori OKABE, Toshiko YOSHIDA a Toshio NIKAIDO. The Potential of Amniotic Membrane/Amnion-Derived Cells for Regeneration of Various Tissues. Journal of Pharmacological Sciences[online]. 2007, 105(3), 215-228 [cit. 2018-07-30].</ref><ref>JIRSOVA, Katerina a Gary L. A. JONES. Amniotic membrane in ophthalmology: properties, preparation, storage and indications for grafting—a review. Cell and Tissue Banking [online]. 2017, 18(2), 193-204 [cit. 2018-07-30].</ref>
 
Základní mechanizmus terapeutického účinku nebyl doposud zcela objasněn. Nativní lidská amniová membrána obsahuje řadu růstových faktorů, včetně epidermálního růstového faktoru (EGF), bazálního fibroblastového růstového faktoru (bFGF), růstového faktoru keratinocytů, transformačního růstového faktoru a (TGFa) a TGFp, nervový růstový faktor a růstový faktor hepatocytů<ref>GREGORY, Darren G. Amniotic Membrane Transplantation. Ocular Surface Disease: Cornea, Conjunctiva and Tear Film [online]. Elsevier, 2013, 2013, s. 309-314 [cit. 2018-07-30].</ref><ref>SHERIDAN, Robert L. a Ronald G. TOMPKINS. Alternative wound coverings. Total Burn Care [online]. Elsevier, 2007, 2007, s. 239-245 [cit. 2018-07-30].</ref>, o kterých je známo, že hrají rozhodující roli ve fyziologických procesech vedoucích k normálnímu hojení ran a regeneraci tkání.
23 683

editací