Vysoká (Málkov): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Historie, kosmetické úpravy |
|||
Řádek 29:
[[První písemná zmínka]] o vesnici pochází z roku [[1281]] a nachází se v listině, kterou ji spolu s dalšími vesnicemi odkázal Chotěbor z Račic s manželkou [[Řád německých rytířů|řádu německých rytířů]] z [[Chomutov (zámek)|chomutovské komendy]].<ref name="zachrany-vyzkum"/> Patřila do tzv. Křimovského újezdu, ale od okolních vesnic se liší půdorysným uspořádáním. Ostatní vsi měly domy uspořádané okolo návsi a navazovala na ně radiální [[plužina]], zatímco domy ve Vysoké byly postaveny ve dvou řadách, na které navazovala záhumenicová plužina. Při záchranném archeologickém výzkumu ve vsi nebyly nalezeny žádné středověké artefakty. Existují proto hypotézy, že původní Vysoká stávala asi půl kilometru na jih od dochované vesnice v místech, kde se dříve stýkaly historické cesty, nebo že specifické zacházení s odpadem nevytvořilo archeologicky zjistitelné stopy.<ref name="volf"/>
Vesnice zůstala součástí chomutovského panství až do počátku sedmnáctého století. Městské [[urbář]]e v ní v letech 1560 a 1563 uvádí šestnáct poddaných (tj. 70–80 obyvatel), kteří museli od roku 1571 kupovat pivo pouze z Chomutova.<ref name="vachata"/> Stále zde pila zmiňovaná v roce 1563 a pracovalo několik tkalců, kteří byli roku 1533 přijati do chomutovského [[cech]]u pláteníků. Později bývali zdejší řemeslníci členy cechů v [[Místo|Místě]]. V patnáctém a šestnáctém století vedla přes Vysokou jedna z větví obchodní cesty z [[Kadaň|Kadaně]] do [[Míšeň|Míšně]], a proto zde stávala celnice. Za koně se platilo clo ve výši jednoho [[groš]]e a za dobytek podle velikosti dva až tři [[fenik]]y.<ref name="v9">Vachata 2000, s. 9</ref>
Pravděpodobně od roku 1572 se Vysoká stala součástí panství [[Poláky (zámek)|Poláky]]<ref name="gaza"/> a od roku 1605 patřila k [[Březno (okres Chomutov)|březenskému]] panství.<ref name="binterova"/> V roce 1623 je zmíněna mezi vesnicemi, které koupil [[Jaroslav Bořita z Martinic]] spolu s [[hasištejn]]ským panstvím.<ref name="andel"/> Od roku 1651<ref name="binterova"/> byla převedena k panství [[Poláky (zámek)|Poláky]], které patřilo hraběti Ottovi z Trauburku.<ref name="vachata"/> [[Berní rula]] z roku 1654 ve vsi zaznamenala šestnáct chalupníků a dva obyvatele závislé na obci. Chalupníci hospodařili na pozemcích tvořených poli, loukami a lesy. Jeden z nich kromě toho šenkoval. [[Tereziánský katastr]] vydaný v roce 1747 v Lidni uvádí osmnáct hospodářství, ke kterým patřilo 317 [[Korec (jednotka)|strychů]]<ref name="v6">Vachata 2000, s. 6</ref> půdy, šest řemeslníků a tři nádeníky.<ref name="binterova"/> Zemědělství ve Vysoké hrálo, vzhledem k velké nadmořské výšce, vedlejší roli. Převážnou část pozemků tvořily pastviny a lesy a většinu plodin lidé pěstovali jen pro vlastní potřebu. Jedinou výjimkou představoval [[len]], který se zde podomácku zpracovával nebo se prodával zejména do Chomutova.<ref name="gaza"/>
| |||