František Kovářík: Porovnání verzí

Narodil se v rodině kameníka mezi osmi dětmi. Brzy jej zaujalo divadlo, působil mezi ochotníky. V letech [[1903]]–[[1908]] působil jako ochotník v ''Ludvíkově divadelní společnosti'' mezi krajany v [[Spojené státy americké|USA]], po návratu do [[Čechy|Čech]] hrál do roku [[1912]] v několika venkovských divadelních společnostech, v letech [[1913]]–[[1915]] byl členem [[Švandovo divadlo na Smíchově|Švandova divadla]], [[1915]]–[[1918]] [[Divadlo Josefa Kajetána Tyla|Městského divadla v Plzni]]<ref>''Český film : herci a herečky I'', s. 657.</ref> a v letech [[1920]] <ref>Redakce umělecké správy divadla: ''Čtvrtstoletí Městského divadla na Král.&nbsp;Vinohradech, jubilejní sborník'', vyd.&nbsp;[[Divadlo na Vinohradech|Městské divadlo na Král.&nbsp;Vinohradech]], Praha, [[1932]], str.&nbsp;117</ref> až [[1959]] (kromě let [[1945]]–[[1947]], kdy působil v [[Divadlo pod Plachtou|Divadle pod Plachtou]])<ref> [[Alena Kožíková]]: ''František Kovářík–laskavé herecké srdce'', In:Divadlo na Vinohradech, divadelní měsíčník, 2016/XI–Srpen, vyd.&nbsp;[[Divadlo na Vinohradech]], Praha, 2016, str.&nbsp;2 </ref> hrál v souboru [[Divadlo na Vinohradech|Divadla na Vinohradech]].<ref>Z.&nbsp;Sílová, R.&nbsp;Hrdinová, [[Alena Kožíková|A.&nbsp;Kožíková]], V.&nbsp;Mohylová : ''Divadlo na Vinohradech [[1907]]–[[2007]] – Vinohradský ansámbl'', vydalo [[Divadlo na Vinohradech]], Praha, [[2007]], str.&nbsp;193, ISBN 978-80-239-9604-3</ref> Dne 12. května 1923, v Praze na Smíchově, se oženil s Antonii Tyrpeklovou (1893–1974), se kterou měl dceru Evu (* 1924), a syna Jana<ref>František Kovářík: ''Kudy všudy za divadlem'', Odeon, Praha, [[1982]], str.&nbsp;188, 199, 200 </ref>. František Kovářík je pohřben v Praze na [[Vyšehradský hřbitov|Vyšehradském hřbitově]]<ref>[http://212.47.2.130/OUT/HTML/ZnackyPic/10004784.jpg hrob Františka Kováříka na Vyšehradském hřbitově v Praze.]</ref>.

František Kovářík patřil mezi pokračovatele tradice českého lidového herectví. Přátelé mu říkali "boží člověk" nebo dokonce "svatý muž", protože byl nesmírně dobrý, laskavý a skromný. O svém životě napsal knihu ''Kudy všudy za divadlem'' ([[1982]]). Z divadelních rolí vynikl např. jako Luka ([[Maxim Gorkij]]: ''[[Na dně]]'') nebo jako Lízal ([[Bratři Mrštíkové|Alois a Vilém Mrštíkové]]: ''[[Maryša|Maryša]]'').

* S Františkem Kováříkem jsem jako dítě z Dismanova souboru natáčela v rozhlase: všechny nás tehdy očaroval, viseli jsme mu na rtech, neustále jsme chtěli být s ním a plnili jsme každé jeho přání. Později mi při náhodném setkání v divadle podal ruku, podíval se mi do očí a jeho pohled vypovídal o laskavosti, dobrotě srdce, charakteru i otevřenosti. Vlastně tak působily i jeho postavy na jevišti. Přitažlivou lidskostí, jímavostí a srdečností navazoval kontakt s diváky. František Kovářík v těch postavách odrážel svůj prožitý život. <ref> [[Alena Kožíková]]: ''František Kovářík–laskavé herecké srdce'', In:Divadlo na Vinohradech, divadelní měsíčník, 2016/XI–Srpen, vyd.&nbsp;[[Divadlo na Vinohradech]], Praha, 2016, str.&nbsp;2 </ref>

* S Františkem Kováříkem jsem se setkal ještě jako student, když jsem pilně navštěvoval Vinohradské divadlo. Upoutal mne a oblíbil jsem si ho od první chvíle, třebaže často hrál jen malé postavy. Byla v nich vždycky lidská hřejivost a nefalšovaná srdečnost. Když jsem se potom na Vinohradech stal roku 1938 jeho kolegou, poznal jsem, že to, co v jeho herectví je tak krásné, lidskost, srdečnost, opravdovost, nejsou jen vlastnosti postav, které vytvořil, ale že to vše vyplývá přímo z něho samého. <ref> František Kovářík: ''Kudy všudy za divadlem'', Odeon, Praha, [[1982]], str.&nbsp;299</ref>

* Většina herců, ale i režisérů a lidí kolem divadla, televize a filmu, mluví-li o Františku Kováříkovi, říká Kováříček. Nejde o zdrobnělinu, ale o téměř něžný vztah k našemu dnes nejstaršímu herci. Je zajímavé, že ani Jaroslavu Vojtovi neřekl nikdo jinak než Jaroušek, a srovnáte-li či zamyslíte-li se právě nad těmito dvěma herci, zjistíte, že mají společného jmenovatele: lidovost, mnohokráte znásobenou laskavostí. A to je nesmírně vzácná bylina. <ref> František Kovářík: ''Kudy všudy za divadlem'', Odeon, Praha, [[1982]], str.&nbsp;323</ref>