Preromantismus: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
typo |
Slovenská literatura značka: nevhodná syntaxe v nadpisu |
||
Řádek 121:
Zvláštní místo v literatuře českého národního obrození zaujímají tzv. [[Knížky lidového čtení]] (což je pojmenování pro zábavnou četbu, hlavně pro různé [[dobrodružná literatura|dobrodružné]], [[Horor|hrůzostrašné]] sentimentální příběhy, v nichž děj probíhá bez úvah a bez motivace a končí šťastným rozuzlením na způsob [[Pohádka|pohádky]]), které vydával pro nejširší lidové vrstvy od roku [[1790]] ve svém nakladatelství [[Česká expedice]] [[Václav Matěj Kramerius]] ([[1753]]-[[1808]]).
<center>''Čeští preromantičtí spisovatelé''
<gallery>
Řádek 129 ⟶ 128:
Image:Jan Vilímek - František Ladislav Čelakovský.jpg|František Ladislav Čelakovský
Image:Vaclav Hanka.jpg|Václav Hanka
</gallery></center>
=== [[Slovenská literatura]] ===
[[Soubor:Jozef Ignác Bajza.jpg|náhled|106px|Josef Ignác Bajza]]
[[Soubor:Bernolak Anton.jpg|náhled|106px|Anton Bernolák]]
V [[Slovensko|slovenském]] prostředí se preromantismus projevuje pouze jako tendence v rámci [[Klasicismus (literatura)|klasisizmu]] a souvisí rovněž se snahou o [[Kodifikace (lingvistika)|kodifikaci]] [[Slovenština|slovenštiny]] jako spisovného jazyka v rámci rané fáze [[Slovenské národní obrození|slovenského národního obrození]]. Velkou úlohu v tomto procesu sehrály rovněž překlady německé a francouzské literatury.
Již v letech [[1784]]-[[1785]] vydal katolický kněz [[Jozef Ignác Bajza]] ([[1755]]-[[1836]]) první román ve slovenštině ''René mládenca príhody a skúsenosti''. Jde o sentimentální dobrodružný příběh napsaný v jazyce, který si jeho autor sám vytvořil na základě západoslovenského nářečí a se kterým se dostal do sporu s představiteli pozdějších snah o vytvoření spisovné slovenštiny, především s okruhem vytvořeným kolem katolického kněze [[Anton Bernolák|Antona Bernoláka]] ([[1762]]-[[1813]]), tvůrce tzv. [[Bernolákovština|bernolákovštiny]] založené rovněž na západoslovenkém nářečí. Z děl, napsaných v bernolákovské slovenštině. ve kterých se projevují preromantické tendence, lze jmenovat především ''Selanky'' [[Ján Hollý|Jána Hollého]] ([[1785]]-[[1849]])
Další skupina autorů prosazovala jako spisovný slovenský jazyk [[Bible kralická|biblickou]] [[Čeština|češtinu]]. Kromě představitele myšlenky slovanské vzájemnosti [[Ján Kollár|Jána Kollára]] zmíněného v kontextu českého preromantismu k nim patřil pčedevším
* propagátor preromantické představy ideálního života a první moderní slovenský básník [[Bohuslav Tablic]] ([[1769]]-[[1832]]), jinak svým dílem pevně zakotvený v klasicismu, který doplňoval [[rokoko]]vými prvky.
* [[Lingvistika|jazykovědec]], [[Literární historie|literární historik]] a [[Etnografie|etnograf]] [[Pavel Josef Šafařík]] ([[1795]]-[[1861]]), mimo jiné autor [[Panslavismus|panslovanských]] děl ''Geschichte der slawischen Sprache und Literatur nach allen Mundarten'' ([[1826]], Dějiny slovanské řeči a literatury podle všech nářečí), ''Slovanské starožitnosti'' ([[1837]]-[[1865]]) a ''Slovanský národopis'' ([[1842]]) a společně Jánem Kollárem vydavatel dvoudílné sbírky [[Lidová píseň|lidových písní]] ''Písně světské lidu slovenského v Uhřích'' ([[1823]]–[[1827]]).
Na tyto snahy pak úspěšně navázala skupina [[romantismus (literatura)|romantických]] autorů s dominující postavou [[Ľudovít Štúr|Ľudovíta Štúra]] ([[1815]]–[[1856]]).
<center>''Slovenští preromantičtí spisovatelé''
<gallery>
Image:Jan Holly Vilimek.jpg|Ján Hollý
Image:Xbohuslav tablic.jpg|Bohuslav Tablic
Image:Jan Vilímek - Pavel Josef Šafařík.jpg|Pavel Josef Šafařík
</gallery></center>
| |||