Horní město: Porovnání verzí

Přidáno 24 bajtů ,  před 3 lety
upřesnění názvu
m (odstranění nevhodných poznámek (Jihlavou přímo prochází česko-moravská hranice, historické jádro je na Moravě), úprava nadpisu)
(upřesnění názvu)
Bývalá horní města lze často dodnes identifikovat podle jejich názvu. Zpravidla se v něm objevuje slovo ''hora'' ([[Kutná Hora]], [[Hora Svatého Šebestiána]], [[Hora Svaté Kateřiny]]) či ''hory'' ([[Zlaté Hory]], [[Stříbrné Hory]], [[Kašperské Hory]], [[Hory Matky Boží]]), případně ''horní'' ([[Horní Slavkov]], [[Horní Blatná]], [[Horní Město]]). V tomto případě je však nutné odlišit města a obce, která jsou „horní“ pouze svou polohou, například [[Horní Planá]], [[Horní Stropnice]]. V těchto případech je ovšem [[adjektivum]] „horní“ téměř vždy mladším rozlišovacím doplňkem původního jednoslovného názvu. Těžbu drahých kovů může název vyjadřovat i jinak ([[Stříbro]], [[Zlaté Hory]], [[Stříbrné Hory]])
 
Velice často identifikují bývalá horní města zkříženávyobrazení zkříženého kladívka a mlátku v [[Městská heraldika|městském znaku]] (např. [[Rudolfov]]), případně i [[heraldické figury|heraldická figura]] nerostné suroviny (např. měsíc jako symbol stříbra v tzv. velkém znaku [[České Budějovice|Českých Budějovic]] z roku 1648, které se zde těžilo od 13.–14. století). Naopak příkladem bývalého horního města, které neidentifikuje název ani znak je například [[Jílové u Prahy]] či [[Jihlava]].
 
[[Soubor:Znak Českých Budějovic z roku 1648.jpg|náhled|Zkřížená kladívka a srpek měsíce (pod ochranným andělem) ve znaku Českých Budějovic z roku 1648 (s obměnami používaným do roku 1965)]]