Wikipedista:Mlodia/Pískoviště: Porovnání verzí

bez shrnutí editace
 
== Charakteristika ==
Ačkoliv bývají neóterici často nazýváni také Mladořímskou básnickou školou, nepředstavovali žádnou oficiální školu ani kruh, neboť je navzájem nepojil žádný společný program.<ref name=":0" /> V jistém slova smyslu se tedy jednalo pouze o soudružnou skupinu modernistických [[Básník|básníků]], které sbližovaly stejné literární tendence a vkus, poetické aspirace a v neposlední řadě přátelství a společný původ. Mnozí z nich totiž nebyli Římani, ale pocházeli z [[Předalpská Galie|předalpské Galie]] (Gallia Cisalpina).<ref name=":2">ŠUBRT, Jiří. ''Římská literatura''. 1. vyd. Praha: OIKOYMENH, 2005. s. 93. ISBN 80-7298-095-5.</ref> Jejich provinciální původ měl patrně vliv na formování jejich postojů k politickému dění. Na rozdíl od svých vrstevníků, jež přicházeli do [[Řím|Říma]] angažovat se ve státních službách, neóterici o aktivní [[Politika|politiku]] v podstatě nejevili zájem a vůči římskému veřejnému životu byli zdrženliví. Místo toho dávali přednost soukromému životu (latinsky [[otium]]), což se odráželo také v jejich literární činnosti. Neóterici psali nejspíše pouze pro malý okruh přátel.<ref name=":1">CATULLUS, Gaius Valerius, STEHLÍKOVÁ, Eva, (ed). ''Zhořklé polibky''. Praha: Československý spisovatel, 1980. s. 11-23. Klub přátel poezie.</ref> Obraceli se tak pouze k úzké skupině vzdělaných lidí a širší veřejnosti byla jejich tvorba uzavřena. To, že byli nezávislými i ve společenském životě dokazuje fakt, že za nimi nestál nikdo, kdo by jejich činnost skutečně podporoval.<ref name=":0" /> Kvůli své apolitičnosti a [[Autotelický|autotelické]] tvorbě jim bylo vytýkáno, že odcizili [[Poezie|poezii]] [[Národ|národu]] a způsobili tak, že přestala plnit svou výchovnou funkci.<ref name=":1" /> Za duchovního otce a vůdčí osobnost skupiny je považován gramatik a [[básník]] [[Publius Valerius Cato]].<ref name=":2" /> Jediným členem celého okruhu, jehož dílo se dochovalo v rozsáhlejší podobě, je Gaius Valerius Catullus. Zároveň je považován za nejvýznamnějšího z těchto básníků. Neóterici zůstávají první tvůrčí skupinou v dějinách [[Římská literatura|římské literatury]], již obohatili o nový rozměr. Jejich úsilí připravilo cestu pro další rozvoj [[Poezie|poezie.]]
 
== Předchůdci ==
Tendence neóteriků nebyly samy o sobě nicničím zcela novéhonovým. PrůkopníkemZa průkopníky nového směru bylamůžeme považovat již předchozí generacegeneraci epigramikůliterátů, jež bývají nazýváni preneóterikové. Patřili mezi ně [[Epigram|epigramikové]] ([[Porcius Licinius]], [[Valerius Aedituus]], [[Lutatius Catulus]]) a také básník [[Laevius|Laevia.]] Neóterikové byli však ve svých postojích mnohem důslednější a proto až oni představují zásadní rozchod s tradicemi ctěnými klasicisty.<ref>JANOUŠEK, Jan, Eva KUŤÁKOVÁ a Anežka VIDMANOVÁ. ''Slovník latinských spisovatelů''. Praha: Leda, 2004. ISBN 80-7335-042-4.</ref> Neóterikové byli však ve svých požadavcích mnohem důslednější.
 
== Styl ==
Byli kritičtí vůči archaizující tradici, jíž představovali řečtí i domácí klasikové. [[Estetika|Estetické]] vzory neóterici naopak nalézají v řecké [[Alexandrijská moderna|alexandrijské moderně]]. Inspirací a učiteli se jim tak stali pozdně [[Helénismus|helénističtí]] [[Básník|básníci]], z nichž řada žila v [[Řím|Římě]].<ref name=":3">CATULLUS, Gaius Valerius, Albius TIBULLUS a Sextus PROPERTIUS. ''Pěvci lásky''. Přeložil Otakar SMRČKA. Praha: Svoboda, 1973. s. 12-13. Antická knihovna (Svoboda).</ref> Jedním z nich byl například [[Partheniás z Níkaie]], který do [[Řím|Říma]] zavítal koncem 70. či počátkem 80. let prvního století př.n.l.<ref>HARRISON, S. J., ed. ''A companion to Latin literature''. Malden: Blackwell Publishing, 2007. s. 32. Blackwell companions to the ancient world. <nowiki>ISBN 978-1-4051-6131-2</nowiki>. </ref> Existují názory, že tím, kdo přivedl tohoto básníka do [[Řím|Říma]] byl [[Gaius Helvius Cinna|Helvius Cinna]],. toTo však nelze s jistotou potvrdit. Dalšími inspirátory neóteriků byli například [[Kallimachos z Kyrény]], [[Aulus Licinius Archias]] či [[Filodémos]]. Helénistická tvorba inspirovala neóteriky nejen stylem a formou, ale také náměty a metrikou. Středem jejich zájmu byl život jednotlivce, poezie intimních citů a milostných prožitků, byť i stylizovaných.<ref name=":3" /> Do popředí tak staví pocity jedince. Po vzoru Kallimacha propagovali sevřenější drobnější formy - kratší básně, jako epigrami
 
Kromě tradičního hexametru, který se snažili technicky zdokonalit, zavádějí také jiné metrické útvary, například hendekasyllaby, sapfickou strofu aj.
 
Snaha o technickou dokonalost
 
Snaha dosáhnout formální vytříbenosti a dokonalosti a propracovanosti. Ačkoliv své výtvory nazývají hříčkami, drobnostmi (nugae), jednalo se o
 
Propagovali sevřenější formy - kratší básně
 
 
Labor limae - krátké básně - epylion, epigramy a milostná elegie.
 
 
 
== Členové ==
*[[Gaius Valerius Catullus]]
*[[Gaius Valerius Catullus]] - je jediným členem neóteriků, jehož dílo se dochovalo v rozsáhlejší podobě. Všeobecně je považován za nejvýznamnějšího člena celé skupiny.
 
*[[Publius Valerius Cato]]
*[[Publius Terentius Atacinus]]
 
== Proudy ==
<br />
== Odkazy ==
105

editací