Libérie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Externí odkazy: std, comm z wd |
m lf značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 66:
== Dějiny ==
Libérie – ''země svobody'' – byla založena v duchu boje proti bezpráví a útlaku. Stala se v první polovině devatenáctého století cílem osvobozených amerických otroků. Za pomoci [[Americká kolonizační společnost|Americké společnosti pro kolonizaci]] se na území dnešní Libérie usídlilo přibližně 13 000 Afroameričanů, kteří zde v roce [[1847]], v obavě z možné britské kolonizace, ustavili druhý nejstarší moderní africký stát, v jehož čele stanul první prezident [[Joseph J. Roberts]]. Důležitým elementem pro pozdější vyhrocení bezpečnostní situace byly spory s místním obyvatelstvem, které bylo vystaveno projevům nadřazenosti a diskriminace ze strany relativně vzdělanějších a kosmopolitnějších přistěhovalců ze [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]]. Již v rané fázi vývoje tohoto státu tak vznikla zřejmá [[sociální stratifikace]] v zásadě etnického charakteru. Snahy o integraci původního obyvatelstva do poměrně dynamicky se rozvíjející ekonomiky vytvářené potomky Afroameričanů byly poměrně nedůrazné (přesto stojí za zmínku například takzvaná sjednocovací politika prezidenta Tubmana). Zahraniční investice a podpora zejména ze strany [[Spojené státy americké|USA]] sice napomohly celkovému rozvoji místního hospodářství, ale i rozevírání sociálních nůžek mezi Afroameričany a příslušníky místních kmenů.▼
▲Stala se v první polovině devatenáctého století cílem osvobozených amerických otroků. Za pomoci [[Americká kolonizační společnost|Americké společnosti pro kolonizaci]] se na území dnešní Libérie usídlilo přibližně 13 000 Afroameričanů, kteří zde v roce [[1847]], v obavě z možné britské kolonizace, ustavili druhý nejstarší moderní africký stát, v jehož čele stanul první prezident [[Joseph J. Roberts]]. Důležitým elementem pro pozdější vyhrocení bezpečnostní situace byly spory s místním obyvatelstvem, které bylo vystaveno projevům nadřazenosti a diskriminace ze strany relativně vzdělanějších a kosmopolitnějších přistěhovalců ze [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]]. Již v rané fázi vývoje tohoto státu tak vznikla zřejmá [[sociální stratifikace]] v zásadě etnického charakteru. Snahy o integraci původního obyvatelstva do poměrně dynamicky se rozvíjející ekonomiky vytvářené potomky Afroameričanů byly poměrně nedůrazné (přesto stojí za zmínku například takzvaná sjednocovací politika prezidenta Tubmana). Zahraniční investice a podpora zejména ze strany [[Spojené státy americké|USA]] sice napomohly celkovému rozvoji místního hospodářství, ale i rozevírání sociálních nůžek mezi Afroameričany a příslušníky místních kmenů.
Frustrace způsobená jednak statusem druhořadých obyvatel, jednak nedostatečnou efektivností státní správy, dovedla původní obyvatelstvo k vojenskému převratu v roce 1980, v jehož čele stanul seržant [[Samuel Kanyon Doe]], který údajně osobně zavraždil prezidenta [[William R. Tolbert, Jr.|Tolberta]]. Doe vládl velice autoritativním způsobem za podpory USA do roku 1989, potkal ho však stejný osud jako jeho předchůdce, když byl v roce 1990 zavražděn „princem“ Yormie Johnsonem, vůdcem Nezávislé národní vlastenecké fronty Libérie (INPFL), oddělené frakce Taylorovy národní vlastenecké fronty Libérie (NPFL).
Řádek 75 ⟶ 74:
=== Druhá občanská válka ===
V poměrně svobodných volbách roku 1997 byl [[Charles Taylor (politik)|Charles Taylor]] zvolen do prezidentského úřadu. Druhá válka začala v roce 1999, když se na scéně objevila povstalecká frakce Liberijci svorní v usmíření a demokracii (LURD) podporovaní ze sousední [[Guinea|Guineje]]. O čtyři roky později se proti Taylorovi postavila ještě druhá povstalecká armáda pod názvem Hnutí za demokracii v Libérii (MoDeL). Povstalcům z obou táborů se postupně podařilo ovládnout většinu území a zatlačit Taylorovy ozbrojené síly do hlavního města [[Monrovia|Monrovie]]. Pod tlakem povstaleckého postupu a mezinárodního úsilí Charles Taylor 11. srpna 2003 rezignoval a uchýlil se do exilu v [[Nigérie|Nigérii]]. Mírová smlouva mezi vládou, LURD a MoDeL byla podepsána 18. srpna v ghanské [[Akkra|Akkře]]. 29. března [[2006]] byl Taylor vydán z [[Nigérie]] do [[Sierra Leone]], kde byl obviněn tribunálem pro válečné zločiny. Soudní přelíčení se koná v [[Haag]]u z důvodu bezpečnosti. Je obviněn ze zločinů proti lidskosti, porušení [[Ženevské úmluvy|Ženevských konvencí]] a dalšímu vážnému porušování mezinárodních lidských práv.
=== Přechodná vláda a volby ===
Po Taylorově odchodu do exilu byl zvolen předsedou přechodné vlády v roce 2003 [[Gyude Bryant]]. Hlavní úlohou přechodné vlády bylo připravit zemi na spravedlivé a pokojné demokratické volby. S jednotkami Mise spojených národů v Libérii (UNMIL), které zajišťovaly mír, uspořádala Libérie úspěšné prezidentské volby na sklonku roku 2005, v nichž zvítězila [[Ellen Johnsonová-Sirleafová|Ellen Johnson-Sirleaf]], vystudovaná ekonomka z [[Harvardova univerzita|Harvardu]].
=== Prezidentský post Ellen Johnson-Sirleaf ===
[[Ellen Johnsonová-Sirleafová|Ellen Johnson-Sirleaf]] byla první ženou, která byla zvolena hlavou státu v Africe, a její zvolení soustředilo velkou mezinárodní pozornost na liberijský stát. Dříve pracovala jako zaměstnankyně [[Citibank]] a [[Světová banka|Světové banky]] a její kariéra zahrnuje také vedení Rozvojového programu OSN ([[UNDP]]) pro [[Afrika|Afriku]]. V minulosti byla dvakrát vězněna během vlády [[Samuel
Kromě jejích prvotních snah o obnovu základních služeb jako dodávek vody a elektřiny do hlavního města [[Monrovia|Monrovie]], založila [[Ellen Johnsonová-Sirleafová|Ellen Johnson-Sirleaf]] komisi k řešení zločinů spáchaných během dlouhé občanské války a snaží se také o obnovení liberijské potravinové nezávislosti. Požadovala také po [[Nigérie|Nigérii]], aby vydala obviněné válečné zločince.
=== Přehled hlav státu ===
* 3. 1. 1848-7. 1. 1856 – [[Joseph J. Roberts|Joseph Jenkins Roberts]] – prezident; bezp.
* 7. 1. 1856-4. 1. 1864 – [[Stephen Allen Benson]] – prezident; bezp.
* 4. 1. 1864-6. 1. 1868 – [[Daniel Bashiel Warner]] – prezident; TWP
Řádek 93 ⟶ 92:
* 26. 10. 1871-4. 11. 1871 – [[Charles Benedict Dunbar]], [[Reginald A. Sherman]], [[Amos Herring]] – výkonný výbor
* 4. 11. 1871-1. 1. 1872 – [[James Skivring Smith]] – prezident; TWP
* 1. 1. 1872-3. 1. 1876 – [[Joseph J. Roberts|Joseph Jenkins Roberts]] – prezident; RP
* 3. 1. 1876-7. 1. 1878 – [[James Spriggs Payne]] – prezident; RP
* 7. 1. 1878-20. 1. 1883 – [[Anthony William Gerdner]] – prezident; TWP
Řádek 109 ⟶ 108:
* 3. 1. 1944-23. 7. 1971 – [[William Vacanarat Shadrach Tubman]] – prezident; TWP
* 23. 7. 1971-12. 4. 1980 – [[William Richard Tolbert]], Jr. – prezident; TWP
* 12. 4. 1980-25. 7. 1984 – [[Samuel Doe|Samuel Kanyon Doe]] – předseda Rady lidové spásy; voj.
* 25. 7. 1984-9. 9. 1990 – Samuel Kanyon Doe – prezident; NDP
* 27. 7. 1990-21. 10. 1990 – [[Charles G. Taylor]] – hlava prozatímní vlády; Gbarnga; NPFL
Řádek 123 ⟶ 122:
* 11. 8. 2003-14. 10. 2003 – [[Moses Zeh Blah]] – prezident; NPP
* 14. 10. 2003-16. 1. 2006 – [[Charles Gyude Bryant]] – předseda Přechodné národní vlády; LAP
* 16. 1. 2006-22. 1. 2018 – [[Ellen Johnsonová-Sirleafová|Ellen Johnson-
od 22. 1. 2018 – [[George Weah]] – prezident; CDC
Řádek 132 ⟶ 131:
=== Členství v mezinárodních organizacích ===
Libérie je členem mnoha mezinárodních organizací: [[ACP]], [[AfDB]], [[CCC]], [[ECA]], [[Hospodářské společenství západoafrických států|ECOWAS]], [[Organizace pro výživu a zemědělství|FAO]], [[G-77]], [[Mezinárodní agentura pro atomovou energii|IAEA]], [[Světová banka|IBRD]], [[Mezinárodní organizace pro civilní letectví|ICAO]], [[ICFTU]], [[ICRM]], [[IDA]], [[IFAD]], [[Mezinárodní finanční korporace|IFC]], [[IFRCS]], [[Mezinárodní organizace práce|ILO]], [[Mezinárodní měnový fond|IMF]], [[IMO]], [[Inmarsat]], [[Intelsat]], [[Interpol]], [[IOC]], [[IOM]], [[Mezinárodní telekomunikační unie|ITU]], [[NAM]], [[OAU]], [[Organizace pro zákaz chemických zbraní|OPCW]], [[Organizace spojených národů|UN]], [[Konference OSN o obchodu a rozvoji|UNCTAD]], [[UNESCO]], [[UNIDO]], [[Světová poštovní unie|UPU]], [[WCL]], [[WFTU]], [[Světová zdravotnická organizace|WHO]], [[Světová organizace duševního vlastnictví|WIPO]], [[Světová meteorologická organizace|WMO]].
=== Nejvýznamnější politické strany ===
Řádek 162 ⟶ 161:
Libérie leží v [[západní Afrika|západní Africe]] a sousedí se státy [[Guinea]], [[Pobřeží slonoviny]] a [[Sierra Leone]]. Na jihozápadě je ohraničena [[Atlantský oceán|Atlantským oceánem]]. Na pobřeží se nachází převážně písčiny, kosy a laguny. Nížiny se rozkládají na přibližně 50 km širokém pásu, kde se vyskytují také bažiny. Krajina poté stoupá až do středohoří s výškou 1000 metrů, které z části tvoří [[Hornoguinejská vysočina|Hornoguinejskou vysočinu]].<ref>{{Citace elektronického periodika |titul={title} |url=http://www.svetadily.cz/zeme-sveta/afrika/liberie.php |datum přístupu=2008-04-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080529051246/http://www.svetadily.cz/zeme-sveta/afrika/liberie.php |datum archivace=2008-05-29 |nedostupné=ano }}</ref> Celková délka hranic státu s okolními zeměmi je 1 587 km: 306 km se [[Sierra Leone]], 563 km se státem [[Guinea]] a 716 km s [[Pobřeží slonoviny]]. Pobřežní hranice je pak dlouhá 579 km. Celkový povrch Libérie je 111 370 km². Z toho 96 320 km² je pevnina a 15 050 km² tvoří vodní plochy.
Mezi přírodní zdroje, které se zde nachází, patří [[železná ruda]], [[dřevo]], [[Diamant|diamanty]] a [[zlato]].
Severozápadní hranici země přetíná řeka [[Mano]], zatímco jihovýchodní část je ohraničena řekou [[Cavally]]. Tři největší řeky v Libérii jsou [[St. Paul]] pramenící poblíž [[Monrovia|Monrovie]], [[St. John]] a [[Cestos]]. Všechny se vlévají do [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]].
| |||