Wikipedista:Mlodia/Pískoviště: Porovnání verzí

bez shrnutí editace
 
== Charakteristika ==
Ačkoliv bývají neóterici často nazýváni také Mladořímskou básnickou školou, nepředstavovali žádnou oficiální školu ani kruh, neboť je navzájem nepojil žádný společný program.<ref name=":0" /> V jistém slova smyslu se tedy jednalo pouze o soudružnou skupinu modernistických básníků, které sbližovaly stejné literární tendence a vkus, poetické aspirace a v neposlední řadě přátelství a společný původ. Mnozí z nich totiž nebyli Římani, ale pocházeli z [[Předalpská Galie|předalpské Galie]] (Gallia Cisalpina).<ref name=":2">ŠUBRT, Jiří. ''Římská literatura''. 1. vyd. Praha: OIKOYMENH, 2005. s. 93. ISBN 80-7298-095-5.</ref> Jejich provinciální původ měl patrně vliv na formování jejich postojů k politickému dění. Na rozdíl od svých vrstevníků, jež přicházeli do [[Řím|Říma]] angažovat se ve státních službách, neóterici o aktivní politiku v podstatě nejevili zájem a vůči římskému veřejnému životu byli zdrženliví. Místo toho dávali přednost soukromému životu (latinsky [[otium]]), což se odráželo také v jejich literární činnosti. Tito autoři byli Neóterici psali nejspíše pouze pro malý okruh přátel.<ref name=":1">CATULLUS, Gaius Valerius, STEHLÍKOVÁ, Eva, (ed). ''Zhořklé polibky''. Praha: Československý spisovatel, 1980. s. 11-23. Klub přátel poezie.</ref> Obraceli se tak pouze k úzké skupině vzdělaných lidí a širší veřejnosti byla jejich tvorba uzavřena. Kvůli své apolitičnosti a [[Autotelický|autotelické]] [[Poezie|poezii]] jim bylo vytýkáno, že odcizili poezii národu a způsobili tak, že přestala plnit svou výchovnou funkci.<ref name=":1" /> Za duchovního otce skupiny je považován gramatik a básník [[Publius Valerius Cato]].<ref name=":2" />
== Styl ==
Estetické vzory neóterici nalézají v řecké alexandrijské moderně. Inspirací a učiteli se jim tak stali pozdně helénističtí básníci, z nichž řada žila v Římě.<ref>CATULLUS, Gaius Valerius, Albius TIBULLUS a Sextus PROPERTIUS. ''Pěvci lásky''. Přeložil Otakar SMRČKA. Praha: Svoboda, 1973. s. 12-13. Antická knihovna (Svoboda).</ref> Jedním z nich byl například Partheniás z Níkaie. Ten do Říma zavítal koncem 70. či počátkem 80. let prvního století př.n.l.<ref>HARRISON, S. J., ed. ''A companion to Latin literature''. Malden: Blackwell Publishing, 2007. s. 32. Blackwell companions to the ancient world. <nowiki>ISBN 978-1-4051-6131-2</nowiki>. </ref> Existují názory, že tím, kdo přivedl tohoto básníka do Říma byl Helvius Cinna, to však nelze potvrdit. Dalšími inspirátory byli například Kallimachos z Kyrény, Aulus Licinius Archias či Filodémos.
 
 
== Členové ==
105

editací