Křížové procesí v Kurské gubernii: Porovnání verzí

| umístění = [[Treťjakovská galerie]], [[Moskva]]

}}

 

Ilja Repin, významný představitel ruského výtvarného [[Realismus (výtvarné umění)|realismu]] druhé poloviny 19. století, se vícekrát ve svých dílech soustředil na zachycení sociálního postavení prostého venkovského lidu. Repinův realismus byl příznačný především tím, že i ten technicky nejdokonalejší obraz byl zároveň z uměleckého hlediska dílem s nesmírnou duchovní hloubkou. Po svém prvním velkolepém obraze ''[[Burlaci na Volze]]'' téma ostrých společenských protikladů zachytil na monumentálním plátně ''Křížové procesí v Kurské gubernii''.

Více než samotný námět však zaujme kompoziční stránka díla. Jednoznačné jí dominuje téměř nekonečné množství postav. Každá z nich je odpozorovaná ze života, přesně charakterizovaná a typizovaná. I ty nejdrobnější postavy a hlavy v pozadí, které jsou sotva rozeznatelné prachem zvířeným stovkami párů nohou, jsou přesně viděné, i když naznačené sotva znatelnými tahy štětce.

 

 

Zástup je pestrý tak, jak je Rusko různorodé. Divák mezi lidmi poznává množství typů, povah a lidských psychologii. V jednu chvíli se zdá, že to není houf lidské masy, ale proud samého života, plný nejostřejších protikladů, sociální nevraživosti, který neustále pulzuje v nikdy nekončícím koloběhu času. V množství lidí divák na jedné straně vidí sedlácké haleny proti svátečním drahým šatům, dlouhým pochodem znavených venkovanů proti na koních se nesoucím členům honorace. Zároveň je z díla jasně patrné chování lidí a jejich vztah k samotnému procesí - od chladné lhostejnosti šlechty až po bigotní [[mužik]]y, reprezentované otrhaným, ustaraným hrbáčem vlevo v popředí, který se pokouší dostat se do čela procesí.