Kamenec (Horní Lužice): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
ShadowRobot (diskuse | příspěvky)
m WPCleaner v2.01b - Fixed using WP:WCW (Řídicí znaky Unicode - Opravy pravopisu a typografie)
Řádek 76:
[[Soubor:Barbarossa.jpg|upright|náhled|Fridrich I. Barbarossa jako křižák (Miniatura v ''Historia Hierosolymitana'' od [[Robert Mnich|Roberta Mnicha]], 1188/89, [[Vatikánská apoštolská knihovna]], fol. 1b)]]
=== Pravěk a raný středověk ===
Počátky osídlení dnešního území města sahají až do [[Neolit|mladší doby kamenné]] (2500–1800 př. n. l.). Podle [[Archeologie|archeologických]] nálezů patřili nejstarší obyvatelé ke [[Kultura se šňůrovou keramikou|kultuře se šňůrovou keramikou]]. Další vrstva osídlení pochází z [[Doba bronzová|doby bronzové]], v níž vznikl k ochraně obchodní stezky hrad na zdejším vrchu Reinhardsberg založený v období [[Lužická kultura|Lužické kultury]] (1500–1300 př. n. l.) [[Starověk|starověkým]] [[Indoevropané|indoevropským]] [[Etnikum|etnikem]] [[Ilyrové|Ilyrů]]. V důsledku [[Klimatická změna|klimatických změn]] původní obyvatelé toto území opustili, teprve ve 3–4. století je tu doloženo osídlení [[Východní Germáni|východogermánských]] [[Burgundi|Burgundů]], kteří se však pod tlakem [[Hunové|Hunů]] přesunuli dále do [[Porýní]]. Jejich místo pak zaujali [[Západní Slované|západoslovanští]] [[Milčané]], jež se zde usídlili v 6. století a splynuli s pozůstatky původního obyvatelstva, od něhož převzali zavedené místní názvy, jako např. [[Germánské jazyky|germánské]] jméno Alistra (''Elster'') neboli Halštrov. Na levém břehu této řeky, na vrchu Jakobsberg, založili v 8–9. století Milčané malé venkovské sídliště. Protože vzniklo na skále, pojmenovali je ''Kamjenc'', tedy „místo na kameni“.<ref name="Vogelsang1" >{{Citace sborníku | příjmení = Vogelsang | jméno = Günter | titul = Aus der Geschichte der Lessingstadt Kamenz | příjmení sestavitele = Herrmann | jméno sestavitele = Matthias | sborník = Kamenz : Geschichten - Gestalten - Geschichte | vydavatel = Tykve | místo = Böblingen | rok vydání = 1992 | isbn = 978-3-925434-63-1 | url = | strany = 16–38 | jazyk = de}}</ref>
 
Od poloviny 11. století až do roku 1250 se počet obyvatelstva v oblasti dnešního [[Německo|Německa]] zdvojnásobil, což s sebou přineslo [[klučení]] a [[mýcení]] okrajových oblastí a jejich [[Kolonizace|kolonizaci]]. Na západoslovanské území Milčanů přicházeli němečtí [[Rytíř|rytíři]], [[Sedlák|sedláci]] a [[Řemeslo|řemeslníci]]. Brzy tu docházelo ke sporům [[Světskost|světských]] [[Feudál|feudálních]] pánů a [[Diecéze míšeňská|míšeňského biskupství]], což v roce 1213 vedlo ke stanovení hranic, na kterém se v [[Budyšín|Budyšíně]] dohodli [[Přemysl Otakar I.]] a biskup Bruno II. z Míšně. Sídlišti Kamenec bylo jako [[Strategie (teorie her)|strategicky]] významnému místu propůjčena [[Městské právo|městská práva]] patrně již kolem roku 1160 [[Štaufové|štaufským]] [[Panovník|panovníkem]] [[Fridrich I. Barbarossa|Fridrichem I. Barbarossou]] v době, kdy podle [[Legenda|legendy]] vznikla kaple sv. Jakuba v pozdější špitální čtvrti. Jako feudální pán města i zdejšího [[Hrad|hradu]] byl Fridrichem I. dosazen Bernhard von Vesta ze starého osterlandsko-[[Míšeň|míšeňského]] rodu nazývaného také jako „Páni z Kamence“, který od roku 1190 započal s výstavbou města. Jeho syn Bernhard II. po roce 1214 zahájil další fázi stavebních úprav a rozšiřování území Kamence. První písemná zmínka o městě („[[oppidum]]“) Kamenci pochází z listiny míšeňského [[Biskup|biskupa]] Bruna II. z 19. května 1225, v níž se jedná o znovu[[Svěcení|vysvěcení]] farního kostela sv. Filipa a Jakuba, který krátce po svém dokončení vyhořel.<ref>{{Citace monografie | titul = Codex diplomaticus Lusatiae superioris. Anhang. Die Urkunden des Klosters St. Marienstern | url = http://digital.slub-dresden.de/werkansicht/dlf/139607/1/0/ | vydavatel = Oberlausitzische Gesellschaft der Wissenschaften | místo = Görlitz | rok = [1854] | počet stran = | strany = 4–5 | jazyk = la}}</ref> V témže roce se Bernhard II. z Kamence obrátil na generální kapitulu v Citeaux s žádostí o zřízení [[Cisterciácký řád|cisterciáckého]] [[Klášter|kláštera]] ve svém [[panství]], což vedlo k založení [[Klášter Marienstern|Kláštera Marienstern]] v [[Panschwitz-Kuckau]] roku 1248. Bezprostředním zakladatelem tohoto kláštera byl ovšem až Bernhard III, jenž byl v roce 1293 (po smrti svého bratra, biskupa Wittega I.) zvolen na základě návrhu [[Václav II.|Václava II.]] biskupem míšeňským. V roce 1295 klášter založil městský [[špitál]] a kapli sv. Máří Magdaleny. O rok později Bernhard III. zemřel a byl pohřben v klášteře Marienstern.<ref name="Vogelsang1" ></ref> Nedlouho po té získali Kamenec jako součást ''terra budissinensis'' [[Braniborské markrabství|braniborští]] [[Askánci]]. Hrad a město bylo v roce 1318 obleženo [[Markrabě|markrabětem]] Waldemarem, který donutil pány z Kamence město postoupit. Tím se stal Kamenec svobodným městem, jež podléhalo pouze [[Zeměpán|zeměpánovi]]. Po smrti Waldemara v roce 1319 se město dobrovolně stalo součástí [[Země Koruny české|Zemí České koruny]].<ref name="Vogelsang2" >{{Citace sborníku | příjmení = Vogelsang | jméno = Günter | titul = Die Stadt Kamenz im Sechsstädtebund der Oberlausitz | příjmení sestavitele = Herrmann | jméno sestavitele = Matthias | sborník = Kamenz : Geschichten - Gestalten - Geschichte | vydavatel = Tykve | místo = Böblingen | rok vydání = 1992 | isbn = 978-3-925434-63-1 | url = | strany = 44–63 | jazyk = de}}</ref><ref name="Zeittafel" >{{Citace elektronické monografie | korporace = Stadtverwaltung Kamenz | titul = Kamenz – Zeittafel | url = http://kamenz.de/Stadtgeschichte.html | datum vydání = 2018 | datum přístupu = 2018-06-09 | vydavatel = Stadtverwaltung Kamenz | jazyk = de}}</ref>
Řádek 98:
[[Soubor:Kamenz Population Statistics.svg|náhled|upright=1.2|Vývoj počtu obyvatelstva v Kamenci]]
Město Kamenec je se svými necelými 15 tisíci obyvatel čtvrtým největším městem v [[Zemský okres Budyšín|Zemském okrese Budyšín]]. Nedosahuje tedy lidnatosti [[Budyšín|Budyšína]] a [[Hoyerswerda|Hoyerswerdy]]. Zatímco v [[Sasko|Sasku]] v roce 2009 ve srovnání s rokem 2000 došlo k poklesu počtu obyvatel o téměř šest procent, ztráta obyvatelstva v Kamenci byla mnohem vyšší. Město se zmenšilo o téměř deset procent, okres Budyšín pak dokonce o více než deset procent. Zvláště vysoký pokles je u věkové skupiny obyvatel mladších 15 let. Na konci roku 2009 žilo v Kamenci o 28 procent méně dětí než na konci roku 2000, zatímco v budyšínském okrese bylo dětí méně o 24 procent.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Scheibe | jméno = Birgit
| příjmení2 = Oettel | jméno2 = Andreas | titul = 20. Tag der Sachsen - der Landkreis Bautzen und die Stadt Kamenz im Spiegel der Statistik | periodikum = Statistik in Sachsen | datum vydání = 2011 | měsíc vydání = 06 | ročník = 17 | typ ročníku = Jahrgang | číslo = 2 | typ čísla = Nr. | datum přístupu = 2018-10-05 | strany = 2–10 | url = https://www.statistik.sachsen.de/download/300_Voe-Zeitschrift/Zeitschrift_2011_2.pdf | issn = 0949-4480}}</ref> Tento pokles počtu obyvatel spojený se stárnutím [[populace]] bude podle [[Prognóza|prognóz]] nadále pokračovat, do roku 2030 bude žít v Kamenci o 14% obyvatel méně, věkový medián stoupne z 50 na 54 let.<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Statistische Ämter der Länder | titul = Bevölkerungs­vorausberechnungBevölkerungsvorausberechnung - Bevölkerungsstruktur: Kamenz | url = http://www.wegweiser-kommune.de/kommunen/kamenz | datum vydání = 2016 | datum přístupu = 2018-10-05 | vydavatel = Bertelsmann Stiftung | jazyk = de}}</ref>
== Náboženský život ==
V roce 1925 bylo z 11 165 obyvatel 9 566 [[Evangelická církev|evangelicko]]-[[Luteránství|luterského]] vyznání (85,7 %).<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Institut für Sächsische Geschichte und Volkskunde E. V. | titul = Digitales historisches Ortverzeichnis von Sachsen | url = http://hov.isgv.de/Kamenz | datum vydání = 2008-01-07 | datum přístupu = 2018-10-05 | vydavatel = Institut für Sächsische Geschichte und Volkskunde E. V. | kapitola = Kamenz | Stadt | Kamjenc, nö Dresden, Lkr. Bautzen | jazyk = de}}</ref> Roku 2011 bylo mezi 15 582 obyvateli ještě 2 990 evangelíků (19,6 %) a 1 100 katolíků (7,2 %), zatímco 10 790 nepatřilo k žádné z uvedených konfesí (70,8 %).<ref name="Zensus" /> V roce 2018 se stal Kamenec po fúzi farností v Kamenci, Bischofswerdě a Radbergu sídlem nové katolické farnosti sv. Máří Magdaleny, která poskytuje pastorační služby 4300 katolíkům v Kamenci a 1900 katolíkům v Bischofswerdě a Radebergu.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Kamenz wird Sitz der neuen Pfarrei | periodikum = Sächsische Zeitung | datum vydání = 2018-12-02 | datum přístupu = 2018-12-03 | url = https://www.xn--schsische-v2a.de/kamenz-wird-sitz-der-neuen-pfarrei-5006421.html | jazyk = de}}</ref>
Řádek 252:
** Ponickauhaus – Trvalá expozice muzea k tématu přírody a kultury Západní Lužice.
** Malzhaus – Od 20. března 2004 zde po sanaci sídlí expozice věnovaná dějinám města Kamence.<ref name="Museen und Austellungen" ></ref>
Vedle těchto muzeí v Kamenci sídlí rovněž „Pracoviště pro recepci Lesssinga“Lessinga“ (''Arbeitsstelle für Lessing-Rezeption''), Muzeum kamenolomů (''Steinbruchmuseum mit Schauanlage''), Expozice s [[Vodní trkač|vodním trkačem]] (''Hydraulischer Widder''), Historické muzeum tankovacích stanic (''Historisches Tankstellenmuseum''), Městský [[archiv]] (''Stadtarchiv Kamenz'') a Městská knihovna G. E. Lessinga (''Stadtbibliothek G. E. Lessing'') s knihovním fondem 33 000 svazků.<ref name="Museen und Austellungen" ></ref>
=== Pravidelné události ===
[[Soubor:Kamenzer Forstfest 2010 Festzug Markt.JPG|thumb|Slavnostní průvod – Kamenzer Forstfest 2010]]