Kuna skalní: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
ještě srovnání s kunou lesní, zdroj, obrázky
→‎Srovnání s kunou lesní: doplnění info z adw, opravy
Řádek 18:
== Popis ==
[[Soubor:Martes foina MHNT ZOO 2010.9.2. Crane.jpg|náhled|Lebka kuny skalní]]
Má dlouhé štíhlé tělo s hnědou (či šedohnědou) srstí, našedle zbarvenou hlavou a bílou (krémovou) náprsenkou, která většinou dosahuje až k předním tlapkám. Výjimkou jsou populace z jižních a východních částí výskytu, kde je náprsenka malá nebo úplně chybí.<ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = Heráň
| jméno = Ivan
Řádek 44:
| strany = 174
| isbn =
}}</ref> Hlavními smysly jsou zrak a čich.<ref name=":4">{{Citace elektronického periodika
| titul = Martes foina (beech marten)
| url = https://animaldiversity.org/accounts/Martes_foina/
| periodikum = Animal Diversity Web
| datum přístupu = 2019-08-09
| jazyk = en
| jméno = Kimberlee
| příjmení = Carter
| vydavatel =
| datum vydání = 2004
| url archivu =
}}</ref>
 
=== Srovnání s kunou lesní ===
Hlavním rozlišovacím znakem od podobně vypadající [[Kuna lesní|kuny lesní]] je právě náprsenka, kterou má kuna lesní žlutou a většinou menší. DalšímDalší odlišností je barva nosu - kuna skalní ho má narůžovělý či světle hnědý, kuna lesní velmi tmavě hnědý až černý. Při stejné velikosti je kuna skalní o něco těžší než kuna lesní. Ačkoliv oba druhy vypadají velmi podobně, nejsou si nijak zvlášť geneticky blízké. Nekříží se mezi sebou (na rozdíl od [[Sobol asijský|sobola]] a kuny lesní). DošloProběhly sice k lidmi připravenýmpřipravené pokusůmpokusy o [[Křížení|hybridizaci]], ale když po mnoha neúspěších došlo k narození mláďat, tak ta brzy uhynula.<ref name=":1" /><ref name=":3">{{Citace monografie
| příjmení = Červený
| jméno = Jaroslav
Řádek 90 ⟶ 101:
 
=== Potrava ===
Kuna se živí především [[hlodavci]] (hraboši, myšmi, krysami, potkany) a dalšími malými [[savci]] (například králíky), koncem léta a na podzim tvoří většinu jídelníčku ovoce, ořechy a semínka. Dále v poměrně velké míře konzumuje [[hmyz]], v menším množstvídále pak plazy, obojživelníky a vejce. Důležitou složku její potravy tvoří i ptáci (především pěvci a hrabaví), a to jak dospělí jedinci, tak mláďata. Kuna systematicky plení ptačí hnízda, kde si počíhá i na dospělé jedince.<ref name=":0" /><ref name=":1" /><ref name=":4" /> Patří mezi obávané návštěvníky kurníků, kde často zakousne všechny slepice, aniž by je sežrala či vysála krev.<ref name="Savci">{{Citace monografie
| příjmení = Hanzák
| příjmení2 =
Řádek 106 ⟶ 117:
=== Život ===
[[Soubor:Kot i kuna.jpg|náhled|250px|Kuna a kočka domácí]]
Je to tvoršelma aktivní v noci a za soumraku. SpíšeZe samotářský,sociálního teritoriálníhlediska tvorje samotářská (kromě období páření a samic s mláďaty) a teritoriální. Velikost teritoria se pohybuje od 9,5 po 880 hektarů (samci mají větší území než samice). V městské zástavbě jsou domovská území obvykle menší než v přírodě.<ref name=":0" />
 
K páření dochází v červenci a srpnu. Samice kun skalních prodělávají tzv. provokovanou (indukovanou) [[Ovulace|ovulaci]], kdy se vajíčko uvolňuje z vaječníku až na základě stimulů vyvolaných kopulací. Samci mají velkou pyjovou kost a povrchové struktury na pyji, jež drážděním samičí vulvy ovulaci spustí.<ref name=":1" /> Kopulace bývá značně hlasitá a dochází k ní především v noci.<ref name=":4" /> Mláďata se rodí asi za osm až devět měsíců po páření (v březosti je období latence neboli [[Odložená nidace|odložené nidace]]), tedy nejčastěji v březnu a dubnu. Samice vrhne jedno až osm (obvykle 3 až 5) slepých mláďat.<ref name=":0" /> Ta otevírají oči asi kolem pátého týdne věku. Po třech měsících se osamostatňují, až do konce léta či do podzimu však zůstávají s matkou. Pohlavně dospívají ve dvouvěku letech15 až 27 měsíců.<ref Dožívajíname=":4" /> V průměru se kuny skalní ve volné přírodě dožívají 3,<ref name=":4" /> maximálně 10 až 12,<ref name=":1" /> a v zajetí až 18 let.<ref name=":0" />
 
=== Predátoři, parazité ===
K páření dochází v červenci a srpnu. Samice kun skalních prodělávají tzv. provokovanou (indukovanou) ovulaci, kdy se vajíčko uvolňuje z vaječníku až na základě stimulů vyvolaných kopulací. Samci mají velkou pyjovou kost a povrchové struktury na pyji, jež drážděním samičí vulvy ovulaci spustí.<ref name=":1" /> Mláďata se rodí asi za osm až devět měsíců po páření (v březosti je období latence neboli [[Odložená nidace|odložené nidace]]), tedy nejčastěji v březnu a dubnu. Samice vrhne jedno až osm (obvykle 3 až 5) slepých mláďat.<ref name=":0" /> Ta otevírají oči asi kolem pátého týdne věku. Po třech měsících se osamostatňují, až do podzimu však zůstávají s matkou. Pohlavně dospívají ve dvou letech. Dožívají se 10 až 12,<ref name=":1" /> v zajetí až 18 let.<ref name=":0" />
Mezi predátory kuny skalní patří jakékoliv větší šelmy, například lišky, vlci, rysové a, což je zajímavé, i kuna lesní. Dále může padnout za oběť větším dravým ptákům. Mláďata jsou predací výrazně ohroženější než dospělí jedinci.<ref name=":1" /> Antipredační strategií je útěk do skrýše a agresivní obrana.<ref name=":4" />
 
Většina kun má v sobě parazitické červy, především [[tasemnice]] a [[hlístice]].<ref name=":4" />
=== Predátoři ===
Mezi predátory kuny skalní patří jakékoliv větší šelmy, například lišky, vlci, rysové a, což je zajímavé, i kuna lesní. Dále může padnout za oběť větším dravým ptákům. Mláďata jsou predací výrazně ohroženější než dospělí jedinci.<ref name=":1" />
 
== Ohrožení a ochrana ==
[[Soubor:Stone marten pelts at Kopenhagen Fur (1).jpg|náhled|Kožešiny kuny sklaní]]
Kuna skalní je mnohde považována za škůdce a může být kvůli tomu i hubena. Z nemocí je někdy ohrožována [[Vzteklina|vzteklinou]]. Na některých místech ji lidé loví kvůli kožešině (Indie, Rusko). Nicméně nejsou známy žádné hrozby, které by měly výrazný negativní dopad na populaci této šelmy, a [[Mezinárodní svaz ochrany přírody|IUCN]] ji tak vyhodnocuje jako taxon [[Málo dotčený taxon|málo dotčený]].<ref name=":2" />
 
Kuna skalní smí být v České republice lovena od 1. listopadu do posledního února, po zbytek roku je hájená.<ref>{{Citace elektronické monografie