Ota I. Veliký: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Vzpoura šlechty a bitva na Lechu: éhož roku, 10.-11. října 955, pomocí zrady rujanských Ránů, kteří mu pro obchvat bažinami položili hatě, porazil spojená vojska povstalých Polabkých Slovanů ve dvoudenní deštivé bitvě na řece Raxa (též Räcknitz, počeštěně Rakovnice).
Řádek 29:
V této době se [[Itálie]] nacházela v politickém chaosu. Po smrti Lothara, kterého zřejmě otrávili, zdědila trůn jeho žena [[Adéla Burgundská|Adelaida]], vlastní dcera, nevěsta a vdova po posledních třech italských králích. Šlechtic [[Berengar z Ivrey]] se vyhlásil králem Itálie, unesl Adelaidu a pokoušel se legitimovat svou vládu svatbou Adelaidy se svým synem. Adelaida ovšem uprchla a požádala o intervenci. Liudolf a Jindřich nezávisle vpadli do severní Itálie, aby využili situace, ale jejich ambice zmařil Ota, který tam vpadl rovněž a donutil Berengara přísahat lenní věrnost. Krátce nato se oženil s Adelaidou.[[Soubor:Ota1 kronika.jpg|thumb|upright|Ota I. Veliký ''(iluminace z 13. století)'']]Tato svatba spustila další revoltu. Když Adelaida porodila syna, Liudolf, zákonitý dědic po Otovi, se začal obávat o svou pozici a roku [[953]] spolu s [[Konrád Rudý|Konrádem Rudým]] a [[mohuč]]ským [[arcibiskup]]em proti Otovi povstal. Po počátečních úspěších Ota nakonec padl do zajetí při útoku na Mohuč. V příštím roce se povstání rozšířilo do celé země. Liudolf a Konrád však udělali chybu, když se spojili s Maďary, jejich vpády do jižního Německa znovu sjednotily šlechtu. Na sněmu v [[Auerstadt]]u byli Liudolf a Konrád zbaveni titulů, šlechta obnovila Otovu moc.
 
Boleslav I. se spolu se svým synem poddal Otovi I. v r. 950 pod tzv. Novým hradem. 10. srpna [[955]] porazil Ota Maďary v [[Bitva na Lechu|bitvě na řece Lechu]] nedaleko [[Augsburg]]u (bitvy se zúčastnil i český oddíl, avšak nikoliv pod vedením českého knížete [[Boleslav I.|Boleslava I.]], se kterým Ota do r. 950 vedl bezvýchodné spory). Zbavil tak říši jíž několik let čelící nájezdům Maďarů hrozícího nebezpečí z východu. Téhož roku, 10.-11. října 955, pomocí zrady rujanských [[Ránové|Ránů]], kteří mu pro obchvat bažinami položili hatě, porazil spojená vojska povstalých [[Polabští Slované|PolabkýchPolabských Slovanů]] ve dvoudenní deštivé bitvě na řece Raxa (též Räcknitz, počeštěně Rakovnice). Roku [[962]] podnikl úspěšné tažení do [[Itálie]], kde získal bohatou kořist dobytím mnoha severoitalských měst. Využil situace a dal se téhož roku v Římě papežem korunovat na císaře Svaté říše římské. Podle jeho příkladu pak měly všechny císařské korunovace probíhat v [[Řím]]ě. Toto pravidlo ale bylo často porušováno. Pro císaře byla cesta do Říma nákladná a její dlouhé trvání mohlo způsobit vzpoury v zemi.
 
== Odkazy ==