Bitva u Moháče: Porovnání verzí

 

== Bojiště ==

V současnosti se pláň, na níž se odehrály události z 29.&nbsp;srpna 1526, na západní hranici táhne k osadě Nagynyárád u železniční tratě z Moháče do [[Pécs|Pětikostelí]], na východě se pak opírá o silnici E&nbsp;73, která vede z Moháče do chorvatského [[Osijek]]u. V době střetnutí tuto oblast vymezovaly břehy [[Dunaj]]e, jenž se ''rozmáchlým meandrem zařezával hluboko k západu''. Břehy řeky lemoval souvislý pás bažin a močálů, porostlý hustou vegetací rákosu.<ref name="Vybíral, 16">Vybíral, s. 16.</ref> Z jihu se nad bojištěm vypínal hřeben, který převyšoval okolní terén asi o 30–40 metrů. Ukončoval 6,5&nbsp;km širokou plošinou a prudce se svažoval k severu. Půda nasáklá deštěm z předchozích dní byla v těchto místech značně kluzká a velmi znesnadňovala příchozím osmanským jednotkám sestup. Zhruba uprostřed hřebene byl položen záhyb, v jehož středu ležela již zaniklá osada Földvár.<ref>Vybíral, s. 17–18.</ref> Povrch bojiště, který pokrývaly nepravidelně rozmístěné prohlubně a nízké hřebeny, tvořila sypká půda z nánosů hlíny, písku a kamení. Po vytrvalých srpnových deštích se většina přítoků Dunaje vylila z břehů a mnoho cest v širokém okolí se proměnilo v těžko překročitelné mokřiny.<ref name="Vybíral, 16" />