Epidemiologická studie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 6:
Některé studie jsou kombinací obou typů.<br>
 
StudieJiné můžemedělení rozdělitepidemiologických studií je na '''deskriptivní, analytické a experimentální'''. <br>
 
'''U deskriptivních studií''' hledáme rozložení nemoci v populaci. Počítáme, jak velké procento jedinců je nemocných. To určuje [[incidence]] nebo [[prevalence]]. Výskyt nemoci vztahujeme k regionu, sezóně, pohlaví či sociální skupině (viz. [[demografie]]), obecně k demografickým datům (například [[prevalenční studie]]).<br>
 
 
'''U analytických studií''' hledáme rizika onemocnění, počítáme je (například kohortové studie i studie případů). Výstupem bývá hodnota rizikového faktoru.<br>
Řádek 15 ⟶ 14:
'''U experimentálních studií''' ověřujeme konkrétní hypotézu. Základem jsou intervenční studie (intervention studies), kdy se ověřuje intervence jako je podávání léků či účinnost vakcinace.<br>
 
 
'''Observační studie''' (observational studies) jsou studie deskriptivní i analytické, u kterých výzkumník jen zaznamenává data, ale nemění situaci. následněNásledně data analyzuje a interpretuje. Patří sem [[prevalenční studie]], [[studie případů]] i [[kohortová studie]]. Výstupem bývá hodnota prevalence či incidence konkrétní nemoci. <br>
 
'''Ekologické studie''' (ecological studies) neboli '''korelační studie''' (correlation studies) porovnává frekvenci rizika a frekvenci onemocnění u různých populací. Další možností je porovnávat rizika a nemoc u stejné populace, ale v různém období (sezónnost nemoci). Výstupem může například být, že riziko onemocnění rakovinou konečníku je u české komunity žijící v USA větší než u průměrné populace v USA. Obdobou jsou '''migrační studie''' (migrant studies).<br>
Řádek 41:
'''[[Studie případů]]''' anglicky '''case control study''' patří v rámci epidemiologických studií mezi ty nejlevnější. Hlavním ukazatelem je šance onemocnění neboli odds racio (OR), které ukává, kolik krát má pacient s rizikem větší šanci onemocnět než bez něj. Pomocí tohoto ukazatele lze hodnotit výši rizikového faktoru. Je to hlavní ukazatel pro sledování dynamiky onemocnění. Pokud je OR větší než 1, nemoc v populaci narůstá. Pokud je OR menší než 1, dochází k poklesu epidemie. <br>
'''[[Prevalenční studie]]''' neboli '''průřezová studie (Cross-sectional study)''' je epidemiology ceněná jako každoroční ukazatel o výskytu nemoci v populaci. K jejímu provedení je třeba mít pravdivá data o populaci a to z více zdrojů. Hlavním ukazatelem je '''Prevalenční poměr (PR= Prevalence Racio)'''. Lze z něj vyčíst, zda nemoc v populaci s rizikem za uplynulé období vzrostla či klesla.<br>
 
'''Hlášení případů (case report)''' je výkaz jedné nebo více událostí, které jsou ojedinělé a důležité. První nález nové nemoci na daném území nebo nález nemoci u nového typu pacientů je základ pro další výzkum. V hlášení uvede lékař (pracovní tým) příznaky a symptomy, metodu diagnostiky, terapie a další kontroly, v případě potřeby i demografický profil pacienta či pacientů. Hlášení má formu vědeckého článku, má tedy úvod, metodiku, diskusi, závěr a krátký seznam odborné literatury, ve které jsou podobné nemoci popsány. Kromě popisu nemoci se popisují i první příznaky nemoci, neočekávaná efektivita léčení, neznámé vedlejší účinky a cena. Hlášení se posílá na ministerstvo zdravotnictví.<br>
Existuje mezinárodní zpravodajský server pro zveřejňování vědeckých hlášení a výzkumu. '''EQUATOR''' (Enhancing the QUAlity and Transparency Of health Research)http://www.equator-network.org/ je databází přístupnou vědecké veřejnosti, ve které jsou evidovány hlášení případů, epidemiologické studie, systematický přehled (systematic review), genetické souvislosti, ekonomická vyhodnocení, statistické metody a analýzy, plus další vědecké práce.<br>
 
U hlášení případů existují tato hlavní témata: neočekávané souvislosti mezi příznaky a nemocí, neočekávané okolnosti související s léčením či diagnostickými testy, nálezy související s novou patogenezí či komplikacemi nemoci, vzácné či unikátní projevy nemoci, unikátní způsoby léčení, abnormální anatomická poloha či velikost orgánů a struktur.<br>
 
'''Série případů (case series, clinical series)''' je soubor hlášení případů se stejnou diagnózou nebo více případů onemocnění obvykle vztažené na konkrétní místo, čas a populaci. Hlášení má deskriptivní formu (clinical study design), neprovádí analýzu, pouze popisuje příznaky, testy a léčebné metody. Cílem není odhadnout epidemiologická rizika, ale ''popsat nový výskyt nemoci''.<br>
Řádek 52 ⟶ 47:
O sérii případů se píší vědecké práce. Často jsou odměňovány prestižními oceněními včetně Nobelovy ceny za lékařství.<br>
'''Hlášení případů (case report)''' je výkaz jedné nebo více událostí, které jsou ojedinělé a důležité. První nález nové nemoci na daném území nebo nález nemoci u nového typu pacientů je základ pro další výzkum. V hlášení uvede lékař (pracovní tým) příznaky a symptomy, metodu diagnostiky, terapie a další kontroly, v případě potřeby i demografický profil pacienta či pacientů. Hlášení má formu vědeckého článku, má tedy úvod, metodiku, diskusi, závěr a krátký seznam odborné literatury, ve které jsou podobné nemoci popsány. Kromě popisu nemoci se popisují i první příznaky nemoci, neočekávaná efektivita léčení, neznámé vedlejší účinky a cena. Hlášení se posílá na ministerstvo zdravotnictví.<br>
Existuje mezinárodní zpravodajský server pro zveřejňování vědeckých hlášení a výzkumu. '''EQUATOR''' (Enhancing the QUAlity and Transparency Of health Research)http://www.equator-network.org/ je databází přístupnou vědecké veřejnosti, ve které jsou evidovány hlášení případů, epidemiologické studie, systematický přehled (systematic review), genetické souvislosti, ekonomická vyhodnocení, statistické metody a analýzy, plus další vědecké práce.<br>
 
U hlášení případů existují tato hlavní témata: neočekávané souvislosti mezi příznaky a nemocí, neočekávané okolnosti související s léčením či diagnostickými testy, nálezy související s novou patogenezí či komplikacemi nemoci, vzácné či unikátní projevy nemoci, unikátní způsoby léčení, abnormální anatomická poloha či velikost orgánů a struktur.<br>
 
'''Laboratorní studie''' mají z hlediska epidemiologů nejmenší vypovídající hodnotu. Patří sem mikrobiologické nálezy na živných půdách, ale i biologické pokusy na laboratorních zvířatech. Jsou zatíženy největší chybou.