Politická korektnost: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
článek v němčině o tom samém |
podrobnější rozepsání výsledků průzkumu, nic o růstu v čase tam není značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 2:
'''Politická korektnost''', výjimečně ''politická správnost'' či ''společenská nezávadnost'', jsou překlady [[angličtina|anglického]] termínu ''political correctness''. Termín se často objevuje v podobě přívlastku '''politicky korektní''' (''politically correct''). Zkratková podoba, anglicky ''PC'', se v češtině nepoužívá. Termínem se označuje tendence nebo hnutí, které se prosazovaly zejména v [[Spojené státy americké|USA]] ve druhé polovině 20. století a ovlivnily i neamerický svět. Jedná se o úsilí záměrným ovlivňováním jazyka odstranit některá tradiční označení nebo pojmy (koncepty), které jsou svázány s nepříznivými [[konotace]]mi a [[stereotyp]]y, a proto mohou být určitými lidmi vnímány jako [[urážka|urážlivé]] nebo mohou posilovat [[utlačovatel]]e v nadřazených a [[diskriminace|diskriminujících]] [[postoj]]ích. Obvykle jde o nahrazení zatížených slov novými, [[eufemismus|eufemističtějšími]], se stejným základním [[denotace|denotačním]] významem. Někdy jde o použití přiléhavějšího nebo obecněji platného označení.
Pronikání politické korektnosti do veřejného prostoru je předmětem rozsáhlé kritiky, zejména z [[Pravicová politika|pravicové]] části ideového spektra, a to pro její provázanost s [[nová levice|novolevicovou]] ideologií, ohrožování tradičních svobod a rysy [[censura|censury]].<ref name="belling" /><ref>http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/zajimavosti/_zprava/dominik-duka-zpusobi-politicka-korektnost-konec-civilizace--1239424</ref><ref>http://www.obcinst.cz/peklo-v-masce-politicke-korektnosti/</ref><ref>http://echo24.cz/a/wA8TX/tydenik-echo-o-cem-se-nesmi-mluvit-je-tu-nova-vlna-politicke-korektnosti</ref><ref>http://www.reflex.cz/clanek/komentare/55694/viliam-buchert-politicka-korektnost-zabila-sefa-americke-mozilly-vyjadrit-nazor-se-stava-smrtici.html</ref><ref>http://www.rozhlas.cz/radiowave/rozhovory/_zprava/otto-m-urban-soucasna-cenzura-si-rika-politicka-korektnost--1446408</ref><ref>http://echo24.cz/a/wwsZd/proc-je-rom-lepsi-nez-cikan-o-politicke-korektnosti</ref>
| titul = Mehrheit der Deutschen äußert sich in der Öffentlichkeit nur vorsichtig▼
| periodikum = Die Welt▼
| datum_vydání = 22. května 2019▼
| url = https://www.welt.de/politik/article193977845/Deutsche-sehen-Meinungsfreiheit-in-der-Oeffentlichkeit-eingeschraenkt.html▼
}}</ref>▼
== Hlavní témata ==
Řádek 54 ⟶ 49:
[[Vojtěch Belling]] tvrdí, že ''„politická korektnost je založena na přesvědčení, že ideje určitého konkrétního politicko-hodnotového proudu, v podstatě výlučně levicově-liberálního, mají nárok na univerzální platnost. Představitelé těchto idejí obratným manipulačním uměním s maximálním využitím možností státu a jeho nástrojů v kulturní sféře (veřejnoprávní média) dosahují podřízení norem lidského jazyka, lidského chování, politického konání a nakonec i lidského myšlení těmto idejím.“''<ref name="belling">BELLING, Vojtěch.: [http://www.obcinst.cz/clanek.asp?id=949 Ideologie politické korektnosti a západní civilizace] {{Wayback|url=http://www.obcinst.cz/clanek.asp?id=949 |date=20071220111753 }}</ref>
Průzkum v [[Německo|Německu]], který v květnu 2019 provedla organizace ''Institut für Demoskopie Allensbach'', zjistil, že 59 % z 1 283 respondentů pociťovalo možnost svobodného vyjádření mezi přáteli, zatímco jen 18 % i ve veřejném prostoru. Podle průzkumu se 34 % respondentů vyjadřovalo opatrně v přátelském okruhu, zatímco 58 % na veřejnosti. Podle svého vyjádření se jen 17 % lidí vyjadřovalo svobodně i na internetu, zatímco 36 % se vyjadřovalo s opatrností. Důvodem podle nich byla hrubá forma sporných diskusí. Mezi tabuizovanými tématy uváděli [[Evropská migrační krize|migraci]] nebo [[islám]]. 41 % respondentů kritizovalo přehnanou politickou korektnost.<ref>{{Citace elektronického periodika
▲
▲}}</ref>
== Reference ==
| |||