Mosaz: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 3 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
typo, cs, es, odk, zs, comm z wd
Řádek 2:
'''Mosaz''' je [[slitina]] [[měď|mědi]] a [[zinek|zinku]]. Zvláštním druhem mosazi je [[tombak]] používaný k výrobě plášťů střel.
 
Mosaz se používá již od starověku (1000 př. n. l.), tehdy ale jen ve velmi omezeném množství, protože ji bylo těžké vyrobit. Vyráběla se žíháním mědi s oxidem zinečnatým na dřevěném uhlí. Zinek se vyredukoval jako pára a rozpouštěl se v mědi. Mosaz byla velmi drahá, používala se na výrobu mincí a šperků. Společným tavením zinku a mědi se ji podařilo vyrobit až roku 1781. Díky svým chemickým a fyzikálním vlastnostem se i dnes používá v mnoha průmyslových odvětvích. Hustota mosazi 8400 až 8700&nbsp;kg.m<sup>−3</sup>. Teplota tání je 850-920850–920&nbsp;°C.
 
== Historie ==
„Nalezené předměty z doby bronzové obsahují zinek jen kvůli náhodnému obsahu z rud. V Egyptě se nálezy mosazných předmětů datují až do roku 30 let př. n. l.“<ref>Němec, Milan a Provazník, Jaroslav. 2008. Slévárenské slitiny neželezných kovů. Praha : České vysoké učení technické v Praze, 2008. 978-80-01-04116-1.</ref> Není sice vyloučeno, že lidstvo mosaz znalo již 1 000 let př. n. l., avšak žádné důvěryhodné prameny tuto informaci nepotvrzují. Z Egypta se následně rozšířila do celého římského impéria. V té době se využívala především k ražbě mincí.
Výroba mosazi byla zpočátku velmi nekvalitní. Zinková ruda [[uhličitan zinečnatý]] (ZnCO<sub>3</sub>), neboli kalamín, se nechával s mědí redukovat pod dřevěným uhlím za teplot kolem 1000&nbsp;°C. Bod varu zinku je ale 907&nbsp;°C, takže se většina zinku vypařovala a pouze část se ho vstřebávala do mědi. Tímto způsobem se mosaz vyráběla až do počátku [[19. století|19. st.]], kdy se podařilo zachycovat a následně nechávat kondenzovat zinkové páry. To vedlo k možnosti průmyslové výroby mosazi.
 
== Rovnovážný diagram ==
[[Soubor:Diagramme binaire Cu Zn.svg|DiagrammeBinární binaire Cu Zndiagram]]
; α fáze:
α fáze se substituční tuhý roztok zinku a mědi. Největší [[rozpustnost]] zinku nastává kolem 450&nbsp;°C. Tato fáze má vysokou pevnost, houževnatost a vůbec je svými vlastnostmi velmi podobná čisté mědi. Z těchto vlastností vyplývá i její špatná obrobitelnost. Používá se především na tvářené výrobky, přičemž největší tvárnost získává při 32 % obsahu zinku.
Řádek 27:
 
== Jednoduché mosazi ==
JednáJednoduché semosazi ojsou slitiny obsahující pouze dva prvky: měď a zinek. Proto se jim také říká ''binární mosazi''.
 
=== Mosazi pro odlitky ===
JsouMosazi topro odlitky jsou heterogenní mosazi s materiálovými listy v ČSN 42 33XX. V praxi patří mezi málo používané, protože na odlévání se používají především zvláštní mosazi. Kromě ČSN se všechny mosazi mohou označovat i značkou Ms X, kde X je číslo značící procento obsahu mědi. Do mosazí pro odlitky řadíme ty, které mají obsah Cu 58 – 63 %. Vyznačují se především dobrou zabíhavostí a malým sklonem k [[odměšování]]. Při výrobě trpí jednak tím, že některé v roztaveném stavu pohlcují značná množství vzdušných plynů, a jednak velkým smrštěním při ochlazování (1,5 %), které vede tvorbě [[Dutina|dutin]] a [[staženina|staženin]]. Za účelem zlepšení jejich kluzných vlastností a zejména obrobitelnosti se do nich leguje [[olovo]] v množství 1 – 3 %. Využití nacházejí pouze v méně namáhaných litých součástích [[Čerpadlo|čerpadel]], [[Armatura (potrubí)|armatur]] plynovodů a vodovodů, ve stavebních a nábytkových [[kování]]ch, [[Ozubené kolo (výroba)|ozubených kolech]], [[Šnekové čerpadlo|šnecích]], [[ventil]]ech a [[ložiskové pouzdro|ložiskových pouzdrech]].
 
=== Mosazi pro tváření ===
JsouMosazi topro tváření jsou mosazi obsahující 5 – 42 % zinku. Ms 70 a Ms 67 jsou optimální pro zpracování zastudena. Ms 63, Ms 60 a Ms 58 naopak pro výrobu výkovků. Pokud do těchto mosazí přidáme 1 až 2 % olova, zvýšíme jejich obrobitelnost.
 
==== Hlubokotažné mosazi ====
MajíHlubokotažné mosazi mají obsah zinku okolo 30 %, jsou to tedy mosazi Ms 70 a Ms 68 (ČSN 42 3210-12). Trpí na vyšší obsah nečistot, jsou vhodné pro zpracování zastudena. Dodávají se jako nejrůznější tvárné polotovary, pro [[hluboký tah]] ve vyžíhaném stavu, pro ostatní účely v různých stupních [[tvrdost]]i. Využívají se například k výrobě lamelových [[chladič]]ů do automobilů nebo lopatek [[Parní turbína|parních turbín]].
 
==== Mosazi pro tváření zastudena ====
JejichMosazi obsahpro zinkutváření sezastudena pohybujemají obsah zinku na hranici rozpustnosti v mědi, tudíž ještě stále jde o mosazi α. AJde to tyo [[Láce|nejlacinější]] (díky nejnižšímu možnému obsahu mědi). Podle norem se jedná o Ms 63 (ČSN 42 3213). Jsou to nejběžnější mosazi pro výrobu drobných kovových výrobků.
 
==== Mosazi pro tváření zatepla ====
JsouMosazi topro mosazitváření zatepla jsou značeny Ms 60 (ČSN 42 3220), mají už tedy strukturu α+β´. Nejvhodnější využití mosazí pro tváření zatepla je [[ražení]].
 
==== Automatové mosazi ====
NěkdyAutomatové semosazi, jimněkdy také říkáoznačované šroubové„šroubové mosazimosazi“, což naznačuje jejich využití k výrobě [[šroub]]ů a jiných soustružnických součástek. Obsahují přibližně 58 % mědi (Ms 58), ale často se legují olovem (Ms 58-Pb). Toto olovo v mosazi není rozpustné a mělo by být ve struktuře jemně rozptýlenérozptýleno. Přidává se v množství 1 až 3 %, což zlepšuje [[obrobitelnost]] této mosazi.
 
==== Tombaky ====
JednáTombaky se ojsou mosazi s obsahem mědi vyšším než 80 % (Ms 80, Ms 85, Ms 90, Ms 96). Díky vysokému obsahu mědi jsou měkké a tedy dobře tvárné zastudena. K následnému lisování, tlačení a ražení se dodávají zpravidla v podobě pásů a plechů. Využívány jsou i díky své velké odolnosti vůči [[Koroze|korozi]] v [[Atmosféra|atmosféře]]. Nalezneme je např. v [[Elektrotechnika|elektrotechnice]], přístrojích na měření tlaku, vlnovce (což je regulátor tlaku), membránách, sítech (např. papírenských), pájené bižuterii či chladičových a kapilárních rourkách. Také se používají jako povrchová vrstva nábojů. A to pro již zmíněnou odolnost vůči korozi a měkkost proti opotřebení hlavně.
 
== Zvláštní (legované) mosazi ==
KroměLegované mosazi kromě zinku a mědi obsahují i přísady jiných prvků jako jsou Fe ([[železo]]), Al ([[hliník]]), Mn ([[mangan]]), Ni ([[nikl]]), Sn ([[cín]]), Si ([[křemík]]) apod. Používají se především tam, kde jsou jednoduché mosazi kvůli svým mechanickým vlastnostem nedostatečné. Jedná se o mosazi pro tváření a odlitky. V případě, že mají tavící teplotu vyšší než 500&nbsp;°C, řadímeřadí jese k tvrdým pájkám a používají se pro spojování kovových dílců.
 
=== Cínové mosazi ===
Mosazi s 0,5- až 1,5&nbsp;% příměsí cínu se vyznačují kvalitní korozní odolností proti účinkům slané mořské vody. Proto se z nich vyrábějí součásti lodních zařízení. Dále jsou proslulé výbornýmivelmi dobrými [[Akustika|akustickými]] vlastnostmi, čehož se využívá při výrobě [[Žesťové nástroje|žesťových nástrojů]].
 
=== Niklové mosazi ===
HistorickyNiklové jemosazi jsou tohistoricky jednajednou z nejstarších slitin mosazi. Obsahuje zhruba 60 % mědi a 14 až 18 % niklu. Nikl je ovšem drahý prvek, norma ČSN EN uvádí mosazi legované niklem jen do 6 % obsahu. Mají světlou, dalo by se říci až bílou barvu. Díky své pevnosti a odolnosti vůči korozi se z ní vyrábějí lékařské nástroje a pružiny, nebo i postříbřené jídelní příbory. Pokud se tyto slitiny vyžíhámevyžíhají, jsou zvláště vhodné pro [[hluboké tažení]]. Několik specifických složení má svůj název. Například slitina Cu 60 % + Zn 26 % + Ni 14 % se nazývá pakfong, [[Alpaka (slitina)|alpaka]], argentin nebo také ''new silver'' (nové stříbro). Z této slitiny se dříve vyráběly ozdobné nádoby, které svým vzhledem napodobovaly nádoby stříbrné. Cu 45 % + Ni 5 % + Mn se nazývá [[konstantan]] a využívá se hlavně jako odporový materiál do [[tenzomet]]rů. Cu 56 % + Ni 30 % + Zn 13 % se nazývá [[Nikelin (slitina)|nikelin]].
 
=== Hliníkové mosazi ===
ZpravidlaHliníkové mosazi zpravidla obsahují 3 až 3,5 % hliníku. Přítomnost hliníku v mosazi zjemňuje zrno a zvyšuje pevnost. Daní za to jsou však zhoršené [[Slévárenství|slévárenské]] vlastnosti. Díky odolnosti vůči korozi se používají pro armatury, [[ventilové sedlo|ventilová sedla]], [[Kondenzátor (chlazení)|kondenzátorové]] trubky, ozubená kola a jiné nadměrně silně namáhané díly.
 
=== Křemíkové mosazi ===
Řádek 102:
 
=== Sezónní praskání ===
Dvoufázové mosazi jsou náchylné ke korozi při vnitřním pnutí. K tomu dochází především v korozním prostředí, jaké tvoří například čpavek. Tomuto druhu koroze se říká sezónní praskání (''season cracking'') a projevuje se tím, že mosaz bez jakéhokoliv zatížení začne samovolně praskat. A to třeba i během skladování. Proto je žádoucí snižovat vnitřní pnutí vyžíháním za teploty 250 – 350&nbsp;°C. Tato koroze byla objevena a popsána Angličany v Indii a v období [[monzun]]ů. Mosaz používaná v nábojnicích byla vystavena vysoké vlhkosti vzduchu a amoniakálním parám, vznikajícím z rozpadu organických zbytků, což způsobovalo rozpraskání a tedy znehodnocení munice a střeliva.
 
=== Odzinkování mosazí ===
Řádek 117:
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* Anticus.cz. 2008. Čištění kovových předmětů II. Anticus. [Online] 2008. [Citace: 7. 11 2010.] https://web.archive.org/web/20120622012312/http://www.anticus.cz/anticus-cz/6-Starozitnosti-rady-a-navody/2-Osetrovani-a-cisteni-kovu-II.
Řádek 128 ⟶ 130:
* Skočovský, Petr. 1987. Náuka o materiáli. Bratislava : ALFA, 1987.
* Vetiška, Aleš. 1961. Nauka o materiálu V – Neželezné kovy a slitiny. Praha : Vysoké učení technické v Brně, 1961.
 
=== Reference ===
<references />
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Brass}}
* {{Wikislovník|heslo=mosaz}}
* [http://www.kovani-design.cz/jak-vycistit-mosazne-kliky/ Postup jak vyčistit mosazné kliky]