Wikipedie

Železniční trať Plzeň – Železná Ruda-Alžbětín: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
hranice ve stanici
Kompletní přestavba článku, peronizace odstavců, výstavba podchodu mezi nimi s vyústěním do nadpisů.
značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru
Řádek 1:
{{Infobox - železniční trať
| název = Plzeň – Klatovy – Železná Ruda
| obrázek = Svihov nadrazi.JPG
| popisek = Nádraží Švihov u Klatov
| číslo = 183
| provozovatel = [[Správa železniční dopravní cesty|SŽDC]]
| délka = 97
| rozchod = 1435
| traťová třída = C3
| napětí = 25 kV 50 Hz (Plzeň - Klatovy)
| maximální sklon = 21,7 ‰
| koleje = 1
| maximální rychlost = 90 [[Kilometr za hodinu|km/h]]
| osmrelace = 48861
| stanice = {{BS1|BHF|97,352|[[Plzeň]] hlavní nádraží||}}
| stanice =
{{BS1|BHF|97,352|[[Plzeň]] hlavní nádraží||}}
{{BS3||ABZgl|STR+r||||}}
{{BS3||WBRÜCKE2|WBRÜCKE2|||[[Radbuza]]}}
Řádek 24 ⟶ 23:
{{BS1|WBRÜCKE2|||[[Radbuza]]}}
{{BS1|SKRZ-Au|||[[Dálnice D5]]|}}
{{BS1|HST|86,200|[[Dobřany]] zastávka|||}}
{{BS1|BHF|82,972|[[Dobřany]]|||}}
{{BS1|BHF|78,688|[[Chlumčany (okres Plzeň-jih)|Chlumčany u Dobřan]]|||}}
{{BS1|HST|75,950|[[Přeštice]] zastávka-Zastávka|||}}
{{BS1|BHF|72,446|[[Přeštice]]|||}}
{{BS1|HST|69,065|[[Lužany (okres Plzeň-jih)|Lužany]]|||}}
Řádek 69 ⟶ 68:
{{BS1|BHF+GRZq|0,000|[[Nádraží Železná Ruda-Alžbětín|Železná Ruda-Alžbětín]]|státní hranice [[Česko]]/[[Německo]]||}}
{{BS1|STR|||trať do [[Plattling]]u}}
}}'''[[Železnice|Železniční trať]] [[Plzeň]] – [[Klatovy]] – [[Železná Ruda]]''', v&nbsp;jízdním řádu pro cestující uvedená pod číslem '''183''', je [[jednokolejná trať|jednokolejná]] železniční dráha. Úsek Plzeň – Klatovy je [[Elektrifikace|elektrizován]] [[střídavý proud|střídavou]] [[Železniční napájecí soustava|napájecí soustavou]] o napětí 25&nbsp;kV a tvoří část [[Celostátní dráha|celostátní dráhy]], zbývající neelektrifikovaný úsek do Železné Rudy je drahou regionální.<ref>{{Citace elektronické monografie
}}
| titul = Mapa SŽDC: Kategorie drah, provozovatelé drah
'''[[Železnice|Železniční trať]] [[Plzeň]] – [[Klatovy]] – [[Železná Ruda]]''', v&nbsp;jízdním řádu pro cestující uvedená pod číslem '''183''', je [[jednokolejná trať|jednokolejná]] trať, část [[Celostátní dráha|celostátní dráhy]]. V&nbsp;úseku Plzeň – Klatovy je [[Elektrifikace|elektrizovaná]] [[střídavý proud|střídavou]] [[Železniční napájecí soustava|napájecí soustavou]] o napětí 25&nbsp;kV.
| url = https://provoz.szdc.cz/Portal/Show.aspx?path=/Data/Mapy/kategorie.pdf
| vydavatel =
| datum vydání = 23. 4. 2019
| datum přístupu = 5. 8. 2019
| příjmení = Krýže
| jméno = Pavel
}}</ref>
 
== Historie trati ==
 
=== Počátky provozu ===
{{Neověřeno část}}
Nejdéle fungujícím úsekem je úsek z [[Nýrsko|Nýrska]] do [[Plzeň|Plzně]], zprovozněný dne [[6. říjen|6. října]] [[1876]]. V Plzni vlaky původně končily na provizorním nádraží (dnešní ''Plzeň zastávka''), hlavní nádraží začaly obsluhovat až po výstavbě krátké spojky od 20. května [[1877]]. O pět měsíců později, 20. října 1877, byl zahájen provoz na zbývajícím úseku z Nýrska do [[Železná Ruda|Železné Rudy]]. Jeho stavba však byla pro svůj horský charakter technicky náročná a stavitel (společnost [[Plzeňsko-březenská dráha|''Plzeňsko-březenské dráhy'']]) nebyl po katastrofálních povodních roku 1872 a krachu na Vídeňské burze 1873 schopen ji realizovat sám. Přestože byla dráha vystavěna za značného finančního přispění státu, svou společnost ekonomicky vyčerpala a v konečném důsledku přivedla k zestátnění dne 1. července 1884.
 
[[Soubor:Bahnhof Bayerisch Eisenstein CZ 2012 06 18.jpg|náhled|vlevo|Hraniční železniční stanice Železná Ruda-Alžbětín.]]
 
Dráha samotná však získala dvojí prvenství. [[Špičácký tunel|Špičácký]] tunel, jímž prochází, se na následujících 130 let stal nejdelším tunelem v Čechách. Druhým prvenstvím, které si zachovává dodnes, je stanice v Železné Rudě – Alžbětíně, respektive její umístění přímo na [[česko]]-[[Bavorsko|bavorské]] hranici. V době [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] nepředstavovala taková situace závažnější problém a umožňovala plynulé spojení se [[Zwiesel|Zwieselem]] a [[Plattling|Plattlingem]] z bavorské strany.
== Historie trati ==
 
V říjnu [[1888]] byl zahájen provoz na regionální dráze z [[Domažlice|Domažlic]] do [[Horažďovice|Horažďovic]]. V 7,6&nbsp;km dlouhém úseku z [[Janovice nad Úhlavou|Janovic nad Úhlavou]] do [[Klatovy|Klatov]] tato dráha využívá již existující kolej plzeňské dráhy.
Jako první byl zahájen provoz na úseku [[Plzeň]] provizorní nádraží ''(dnes Plzeň zastávka)'' – [[Nýrsko]] dne [[6. říjen|6. října]] [[1876]]. Při zahájení provozu patřila trať pod tzv. Plzeňsko-březenskou dráhu, zestátněna byla až k [[1. červenec|1. červenci]] [[1884]]. O rok později, [[20. říjen|20. října]] [[1877]] byl uveden do provozu technicky bezesporu nejnáročnější úsek dráhy – 30 km z Nýrska skrz [[Šumava|Šumavu]] do Železné Rudy. Součástí tohoto úseku je také do března 2007 nejdelší český tunel -[[Špičácký tunel|Špičácký]]. V Železné Rudě – Alžbětíně bylo vystavěno [[Nádraží Železná Ruda-Alžbětín|nádraží]] na [[česko]]-[[Bavorsko|bavorské]] hranici, což v době existence [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] nepředstavovalo závažnější problém. Na bavorské straně trať dále pokračovala směrem do [[Zwiesel]]u a [[Plattling]]u. Krátký spojovací úsek z plzeňského provizorního na hlavní nádraží byl otevřen již 20. května [[1877]]. 10. října [[1888]] byl zahájen provoz na lokálce z [[Domažlice|Domažlic]] přes [[Janovice nad Úhlavou]] a [[Klatovy]] do stanice [[Horažďovice]], která dodnes vede s plzeňskou tratí v délce 7,6&nbsp;km v [[peáž]]i. V poledne 20. dubna 1945 bylo bombardováním naprosto zničeno nádraží v Klatovech (v 8 hodin a ještě v 17 hodin bylo napadeno rovněž [[Hloubkaři (letci)|hloubkaři]]), a proto byla zahájena výstavba nového nádraží, otevřeného v roce 1959. Zajímavostí je, že v období po roce [[1948]] vlaky s cestujícími nemohly jezdit v důsledku existence „[[železná opona|železné opony]]“ až na konečnou stanici [[Železná Ruda]], ale všechny vlaky musely být ukončeny již ve stanici Železná Ruda město. K tomuto kroku došlo k [[3. září]] [[1953]], zachována byla nadále pouze sporadická [[nákladní doprava]]. Tím bylo skoro přerušeno železniční spojení s Bavorskem, obnoveno bylo až opět [[2. červen|2. června]] [[1991]]. Před tím musela stanice Železná Ruda projít náročnými rekonstrukčními pracemi. Počátkem 90. let bylo rozhodnuto provést [[Elektrifikace|elektrizaci]] a modernizaci tratě mezi Plzní a Klatovy, dokončena byla k [[21. září]] [[1996]]. K 10. prosinci [[2006]] došlo k přejmenování žst. Železná Ruda na delší, ale přesnější „Železná Ruda – Alžbětín“ .
 
=== Poválečný úpadek ===
V roce 1938 byl sice úsek z Železné Rudy do Nýrska předán nacistickému Německu, ale válku přečkal bez úhony. Ta na něj teprve čekala; 20. dubna 1945 v 8 hodin a podruhé v 17 hodin bylo nádraží v Klatovech letecky napadeno [[Amerika|Američany]] a kompletně zničeno. Provizorní dřevený přístřešek byl novou staniční budovou vystřídán až o čtrnáct let později, v roce 1959.
 
Po roce [[1948]] začal slábnout provoz k hraniční stanici [[Železná Ruda-Alžbětín (nádraží)|Železná Ruda]], která se ocitla na "[[železná opona|železné oponě]]". Po "hrdinském činu" několika psychopatů, kteří se v září 1951 rozhodli unést obsazený vlak s více než stovkou cestujících (později paradoxně nazvaný jako [[Vlak svobody|''Vlak svobody'']]), začala komunistická vláda důkladně hlídat hranice a na hraniční železnorudské stanici se to pochopitelně drasticky podepsalo. Uprostřed jejího kolejiště vyrostla betonová bariéra podobná [[Berlínská zeď|Berlínské zdi]] a od [[3. září]] [[1953]] všechny vlaky končily v zastávce ''Železná Ruda město'' s kuriózním provozním opatřením – protože zde nebylo možné objet soupravu, musela být k přepřažení sunuta až do stanice [[Špičák (Železná Ruda)|''Špičák'']]. Do znetvořené hraniční stanice byla zachována pouze sporadická [[nákladní doprava]]. <ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = ŽELEZNIČNÍ ZAJÍMAVOSTI
| url = https://www.sumavanet.cz/ki/zr/fr.asp?tab=ki_zr&id=1039&burl=&pt=TUMZ
| periodikum = www.sumavanet.cz
| datum přístupu = 2019-08-05
}}</ref>
 
=== Nedávná historie ===
Železniční spojení s [[Bavorsko|Bavorskem]] se podařilo obnovit ke dni [[2. červen|2. června]] [[1991]] po nutných, poměrně náročných rekonstrukčních pracích. Počátkem 90. let bylo rozhodnuto provést [[Elektrifikace|elektrifikaci]] a modernizaci tratě mezi Plzní a Klatovy, která byla dokončena k [[21. září]] [[1996]]. 10. prosince [[2006]] došlo k přejmenování stanice ''Železná Ruda'' na delší, ale přesnější „[[Železná Ruda-Alžbětín (nádraží)|''Železná Ruda-Alžbětín'']]“.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Hraniční stanice Železná Ruda bude přejmenována
| url = http://www.zelpage.cz/zpravy/3459
| periodikum = ŽelPage.cz
| datum přístupu = 2019-08-05
| jazyk = cs
}}</ref> V listopadu 2007 byla zprovozněna nová zastávka ''Železná Ruda centrum''. <ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = V centru Železné Rudy pod Samotami staví vlaky
| url = https://plzen.rozhlas.cz/v-centru-zelezne-rudy-pod-samotami-stavi-vlaky-6749972
| periodikum = Plzeň
| datum vydání = 2007-11-23
| datum přístupu = 2019-08-05
| jazyk = cs
}}</ref>
 
V roce 2015 proběhla rozsáhlá rekonstrukce úseku z Klatov do Železné Rudy. V kolejištích stanic a traťových úsecích ve špatném stavu došlo k výměně kolejového svršku, stanice i zastávky byly peronizovány a došlo k opravám staničních budov. Traťový úsek byl vybaven moderním sdělovacím a zabezpečovacím zařízením 3. kategorie. Během rekonstrukce byla ze stanice Janovice nad Úhlavou odstraněna [[Mechanické návěstidlo|mechanická návěstidla]] včetně jednoho [[Seřaďovací návěstidlo|seřazovacího.]] <ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Cestování po trati Klatovy - Železná Ruda bude bezpečnější a komfortnější
| url = https://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/5754-Cestovani-po-trati-Klatovy-Zelezna-Ruda-bude-bezpecnejsi-a-komfortnejsi/
| periodikum = VLAKY.NET
| datum přístupu = 2019-08-05
| jazyk = en
}}</ref>
 
== Popis trati ==
[[Soubor:Klatovy nadrazi.JPG|náhled|vlevo|Nádraží v Klatovech. Staniční budova byla dokončena roku 1959 podle návrhu archtekta [[Josef Danda|Josefa Dandy]].]]
Po opuštění stanice Plzeň hlavní nádraží ''(325 m)'' dráha společně s [[Železniční trať Plzeň – Cheb|chebskou]] a [[Železniční trať Plzeň - Furth im Wald|domažlickou]] tratí překoná železničním mostem řeku [[Radbuza|Radbuzu]]. Za ním se trať odpojuje, stáčí se prudce doleva a nadjezdem překoná obě trati a čtyřpruhovou ulici U trati. Nedaleko je nově opravená [[Železniční zastávka|zastávka]] Plzeň zastávka. Trať pokračuje dále přes [[Doudlevce]], kde se stáčí k západu. Sleduje tok řeky Radbuzy a míjí [[České Údolí|vodní nádrž České Údolí]]. Trať si stále drží přibližně jižní směr a prochází [[Dobřany]], [[Chlumčany (okres Plzeň-jih)|Chlumčany]] s vlečkou keramických závodů a po projetí lesa se blíží ke městu [[Přeštice]] ''(375 m)''. Po opuštění města se trať více přiblíží k [[silnice I/27|silnici I/27]] a řece [[Úhlava|Úhlavě]]. Tu sleduje až skoro k žst. Švihov u Klatov. Za [[Švihov]]em východním obloukem míjí vrchol Pokrývadlo, později se stáčí zpět a blíží se k žst. [[Klatovy]] ''(400 m)''.
 
Z Klatov pokračuje jihozápadním směrem. Až do [[Janovice nad Úhlavou|Janovic nad Úhlavou]] ''(415 m)'' je traťová kolej společná s [[Železniční trať Horažďovice - Domažlice|tratí Horažďovice - Domažlice]]. Nadmořská výška začíná výrazněji stoupat za nádražím v [[Nýrsko|Nýrsku]]. ''(465 m)'' Kvůli členitému terénu Šumavy následuje větší počet táhlých oblouků, začínají se prodlužovat mezistaniční úseky. Za stanicí Hamry-Hojsova Stráž ''(740 m)'' získává trať charakter skutečné horské železnice, vede nad hlubokým údolím řeky Úhlavy. Mezi stanicemi Hojsova Stráž-Brčálník ''(815 m)'' a Špičák se nachází [[Špičácký tunel]], původně nejdelší [[železniční tunel]] v ČR s délkou 1&nbsp;747&nbsp;m. [[Železniční stanice|Stanice]] [[Špičák (Železná Ruda)|Špičák]] je zároveň nejvýše položeným nádražím na trati – 840&nbsp;m. Potom už trať jenom klesá do stanice Železná Ruda město ''(790 m)'' a dále se proplétá městem (je tam i krátký tunel). Následuje teprve nedávno zřízená zastávka Železná Ruda centrum, a trať opouští zástavbu města a po 97 km končí na pohraniční železniční stanici [[Nádraží Železná Ruda-Alžbětín|Železná Ruda-Alžbětín]] ''(725 m)'', kde je možné přesednout na vlaky německých drah.
 
[[Soubor:Plzen cz railway-main-station 1.JPG|náhled|vlevo|TraťPlzeňské začínáhlavní nanádraží, hlavnímkde nádražítrať začíná, ve stavu vpřed Plzni.rekonstrukcí]]
 
== Provoz na trati ==
 
=== Jízdní řády ===
Osobní železniční dopravu zajišťují podle [[grafikon|GVD]] [[2018]]/[[2019]] vlaky kategorie R, Sp a Os.Určité [[Rychlík (vlak)|rychlíkové]] spoje jsou však ukončeny již v Klatovech (jedná se o 2 páry).Další rychlíky projíždějí celou trasu (Praha hl. nádraží až do Železné Rudy). V současné době byla trať opravena a uvažuje se osobních vlacích v úseku Klatovy – Plattling. Zajímavostí je zajíždění moderních německých motorových vlaků [[Regio-Shuttle RS1]] ze stanice [[Plattling]] až do české stanice [[Špičák (Železná Ruda)|Špičák]].
V [[grafikon|GVD]] [[2018]]/[[2019|19]] je osobní doprava zajišťována vlaky kategorií [[Rychlík (vlak)|R]], [[Spěšný vlak|Sp]] a [[Osobní vlak|Os]]. Rychlíky jezdí v trase [[Dálkové železniční linky v Česku|linky]] R16 [[Praha hlavní nádraží|Praha hl. n.]] – [[Železná Ruda-Alžbětín (nádraží)|Železná Ruda-Alžbětín]], v úseku z Klatov do Železné Rudy jsou však cestující odbaveni jako ve spěšném vlaku. Celkem linku tvoří osm párů spojů, z nichž pět končí jízdu v Klatovech.
 
V nedávné minulosti zažila neelektrifikovaná část mírný útlum provozu; na některých osobních vlacích se objevují méně kapacitní vozidla a od roku [[2017]] prakticky nejsou do Železné Rudy vedeny spěšné vlaky (a jejich roli zde přejímají rychlíky). V roce [[2018]] do Železné Rudy zajížděl jen jediný spěšný vlak v brzkých ranních hodinách, v následujícím roce již nejezdí ani ten.
 
Zajímavostí bylo zajíždění moderních německých motorových vlaků [[Regio-Shuttle RS1]] ze stanice [[Plattling]] až do české stanice [[Špičák (Železná Ruda)|Špičák]]. Od GVD [[2014]]/[[2015|15]] však byla tato služba kvůli nízké poptávce zrušena. <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Pistoriusová
| jméno = Radka
| titul = Tisková zpráva: Nový jízdní řád 2015 v Plzeňském kraji
| url = https://www.vlaky.net/upload/images/reports/005522/14-11-20_TZ_Novinky_JR_2015_Plzensky_kraj.pdf
| vydavatel = České dráhy, a. s.
| datum vydání = 20. 11. 2014
| datum přístupu = 6. 8. 2019
}}</ref> Od jízdního řádu [[2021]]/[[2022|22]] se však [[Plzeňský kraj]], současně s vypsáním výběrového řízení na dopravu během dalších deseti let, chystá objednat přímé spoje z Plattlingu až do Klatov. Český dopravce, zvolený Plzeňským krajem, by se pak na takto trasované lince P24 měl střídat s německým dopravcem, kterého na základě výběrového řízení určí bavorský objednavatel BEG.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Přímé spoje do Bavorska, konec přestupů u lokálek. Plzeňský kraj chystá další soutěž
| url = https://zdopravy.cz/prime-spoje-do-bavorska-konec-prestupu-u-lokalek-kraj-hleda-dopravce-na-23453/
| datum přístupu = 2019-08-05
| jazyk = cs-CZ
| jméno = Jan
| příjmení = Sůra
| vydavatel = Zdopravy.cz
| místo =
| datum vydání =
}}</ref>
 
Pravidelná nákladní doprava je vedena jedním párem manipulačních vlaků dopravce [[ČD Cargo]], a to pouze v úseku Plzeň – Klatovy. <ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Přepravní spojení a tarifní vzdálenosti
| url = https://www.cdcargo.cz/cs_CZ/prepravni-spojeni-a-tarifni-vzdalenosti
| periodikum = www.cdcargo.cz
| datum přístupu = 2019-08-05
| příjmení =
| jméno =
| vydavatel =
| datum vydání =
| url archivu =
}}</ref>
 
=== Vozidlový park ===
Na trati se lze v rychlíkové vozbě setkat s lokomotivami řady [[Lokomotiva řady 362|362]] a soupravami ve složení [[Vůz ABpee347 ČD|ABpee<sup>347</sup>]] + [[Vůz Bbdgmee236 ČD|Bbdgmee<sup>236</sup>]] + dva nebo tři vozy druhé třídy [[Vůz Bmz232, 235 ČD|Bmz<sup>235</sup>]], [[Vůz Bdpee231 ČD|Bdpee<sup>231</sup>]] nebo [[Vůz Bdtee276 ČD|Bdtee<sup>276</sup>]]. Na osobních i spěšných vlacích převažuje v elektrifikovaném úseku řada [[Lokomotiva 242|242]] a soupravy dvou vozů [[Vůz Bdt279, 280 ČD|Bdt<sup>279</sup>]] a jednoho vozu [[Vůz BDs450, 449 ČD|BDs<sup>450</sup>]]. V neelektrifikovaném úseku zajišťuje vozbu rychlíků a některých osobních vlaků řada [[Lokomotiva 754|754]], v současnosti (2019) se na osobních vlacích tohoto úseku objevují i vozidla lokálnějšího charakteru – jednotky [[Motorová jednotka 814|814]] nebo vozy [[Motorový vůz 842|842]].
 
== Navazující tratě ==
 
=== Plzeň hl. n. ===
 
* [[Železniční trať Plzeň – Žatec|Plzeň – Žatec]] (160)
* [[Železniční trať Praha – Plzeň – Cheb|Praha – Plzeň – Cheb]] (170)
* [[Železniční trať Plzeň – Furth im Wald|Plzeň – Domažlice – Furth im Wald]] (180)
* [[Železniční trať Plzeň – České Budějovice|Plzeň – České Budějovice]] (190)
 
=== Klatovy (– Janovice nad Úhlavou) ===
 
* [[Železniční trať Horažďovice předměstí–Domažlice|Horažďovice předměstí–Domažlice]] (185)
 
== Související články ==
Řádek 94 ⟶ 191:
* [[Železniční tunely v Česku]]
* [[Nádraží Železná Ruda-Alžbětín]]
*[[Železniční trať Horažďovice předměstí–Domažlice]]
*[[Klatovy]]
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references />
 
=== Externí odkazy ===
 
* {{commonscat|Railway line 183 (Czech Republic)}}
 
[[Kategorie:Železniční tratě v Česku|Plzeň - Klatovy - Železná Ruda]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Železniční_trať_Plzeň_–_Železná_Ruda-Alžbětín“