Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 27 531 bajtů, před 1 měsícem
spolky v Předlitavsku, přesun do nového článku
 
== Rakousko-Uhersko (1868-1918) ==
Po roce [[1848]] vydal císař [[František Josef I.]] v [[Olomouc]]i [[Říšský patent o myslivosti]] č. 154, který spojil právo myslivosti s vlastnictvím půdy. Honitby se začaly dělit na honitby [[vlastní honitba|vlastní]] a [[společenstevní honitba|společenstevní]]. Zavedeny byly nové techniky lovu: [[Způsoby lovu zvěře|šoulačka]], [[Způsoby lovu zvěře|čekaná]], [[Způsoby lovu zvěře|slídění]], [[Způsoby lovu zvěře|lov na újedi]], [[Způsoby lovu zvěře|vábení]], společné hony, [[kruhová leč]], [[Způsoby lovu zvěře|ploužení]], [[Způsoby lovu zvěře|naháňka]] apod. V roce [[1856]] byl vydán zemský zákon o myslivosti v Čechách, v r. [[1873]] na Moravě a v r. [[1877]]. Došlo k introdukci cizích druhů zvěře.
 
{{Citát v rámečku|Zbrojný pas. Povolení k nošení zbraně uděluje se zbrojným pasem, který dle patentu ze dne 24. října 1852 jenom osobám nepodezřelým vydán býti má. Zbrojný pas zní na určitou zbraň a platnost má tři léta. Kdyby někdo přestěhoval se z jednoho politického okresu do druhého, musí zbrojný pas svůj u politického úřadu obnoviti. Kdo nosí zbraň na základě zbrojního pasu, musí jej míti také při sobě, aby se jím mohl vykázati, nebo kdyby, byv vyzván, tak neučinil, bude mu zbraň odňata.|Myslivost a rybářství, Politický kalendář 1906<ref>''Politický kalendář občanský a adresář zemí koruny České na rok''. V Praze: Nákladem vydavatelstva Politického kalendáře občanského a adresáře zemí koruny České, 1906, s. 99.</ref>}}
 
V roce [[1856]] byl vydán zemský zákon o myslivosti v Čechách, v r. [[1873]] na Moravě a v r. [[1877]]. Došlo k introdukci cizích druhů zvěře.
 
=== První spolky na ochranu honby, zvěře a pěstitelů ušlechtilých psů ===
V 50-70. letech 19. století začaly vznikat v Německu první lovecké kluby (1843 Berliner Jagdklub, 1853 Königlicher Jagdklub [[Antverpy|Antwerpen]], 1874 Jagdklub v [[Mnichov|Mnichově]]) a spolky, v roce 1875 sjednocené v [[Drážďany|Drážďanech]] do ústředního loveckého svazu «'''Allgemeine Deutsche Jagdschutz-Verein'''» (ADJV). Oficiálním tiskovým orgánem se staly lovecké časopisy „Der Waidmann” a „Deutsche Jagdzeitung”. Svaz působil až do roku 1934, kdy byl [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]] zglajchšaltován do NS-říšského svazu «Reichsbund Deutsche Jägerschaft». Do roku 1934 stáli v jeho čele: hrabě Karl von [[Krockow (šlechtický rod)|Krockow]], kníže Hermann zu [[Hohenlohové|Hohenlohe-Langenburg]], princ Alfons von Isenburg.<ref>Der Humorist, Fr, 7. April 1843, S. 3. Ost-Deutsche Post, Fr, 2. September 1853, S. 2. Neues Fremden-Blatt, Do, 3. September 1874, S. 13.</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Allgemeine Deutsche Jagdschutz-Verein – Deutsches Jagd Lexikon - Wissen über Jagd, Natur, Naturschutz, Hunde und Outdoor
| url = http://deutsches-jagd-lexikon.de/index.php?title=Allgemeine_Deutsche_Jagdschutz-Verein
| periodikum = deutsches-jagd-lexikon.de
| datum přístupu = 2019-08-03
}}</ref> V roce 1876 se v Berlíně konala první lovecká výstava.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = ANNO, Gemeinde-Zeitung: unabhängiges politisches Journal, 1876-03-25, Seite 11
| url = http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=gem&datum=18760325&query=%22Jagdklub%22&ref=anno-search&seite=11
| periodikum = anno.onb.ac.at
| datum přístupu = 2019-08-03
}}</ref>
 
V [[Předlitavsko|Předlitavsku]] (později v zemích zastoupených na říšské radě) se v roce 1874 konstituoval «[[Tyrolsko|Tiroler]] Jagdschutzverein» (Jagd- und Vogelschutzverein [[Innsbruck]]),<ref>Werner Köfler: Adelige Jagdhöfe in Tirol, Messerschmitt Stiftung (Germany), Tyrolia Verlag, 1989, s. 25.</ref> r. 1876 «Jagdschutzverein für [[Halič|Galizien]]» ([[Lvov|Lemberg]]), r. 1877 «Niederösterreichische Jagdschutzverein»,<ref>{{Citace monografie
| titul = Jagd-Zeitung, hrsg. u. red. von Abbert Hugo
| url = https://books.google.at/books?id=MPlONYd2hTQC&pg=PA220&dq=nieder%C3%B6sterreichische+Jagdschutzverein&hl=de&sa=X&ved=0ahUKEwj6_OD5lufjAhUoxaYKHfhUCjwQ6AEIPjAE#v=onepage&q=nieder%C3%B6sterreichische%20Jagdschutzverein&f=false
| vydavatel = Wallishausser
| počet stran = 742
| jazyk = de
| poznámka = Google-Books-ID: MPlONYd2hTQC
}}</ref> r. 1878 «Schutzverein für Jagd und Fischerei für den Innkreis» ([[Ried im Innkreis|Ried]]),<ref>{{Citace monografie
| titul = Centralblatt für das gesamte Forstwesen
| url = https://books.google.at/books?id=wF4WAQAAIAAJ&pg=PA516&dq=Schutzverein+Jagd+und+Fischerei+Jagd+f%C3%BCr+den+innkreis&hl=de&sa=X&ved=0ahUKEwjD_6eVmefjAhXLGuwKHYBVBCgQ6AEIKTAA#v=onepage&q=Schutzverein%20Jagd%20und%20Fischerei%20Jagd%20f%C3%BCr%20den%20innkreis&f=false
| vydavatel = Wilhelm Frick
| počet stran = 674
| jazyk = de
| poznámka = Google-Books-ID: wF4WAQAAIAAJ
}}</ref> r. 1880 «Jagd- und Fischereiverein für das Kronland [[Salcburské vévodství|Salzburg]]»,<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kramerius
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/kvkli/view/uuid:cf73bebf-db0c-4436-a374-e7a5da037ce5?page=uuid:ab1bd698-5a15-11e6-9dce-001b21d0d3a4&fulltext=Jagd
| periodikum = www.digitalniknihovna.cz
| datum přístupu = 2019-08-03
}}</ref> r. 1881 «[[Horní Rakousy|Oberösterreichischer]] Schutzverein für Jagd und Fischerei» ([[Linec|Linz]]),<ref>(Linzer) Tages-Post, Do, 13. Oktober 1881, s. 2.</ref> r. 1881 «'''Mährischer Jagd- und Vogelschutzverein'''» ([[Brno]]), r. 1882 «[[Štýrsko|Steiermärkischer]] Jagdschutzverein» ([[Štýrský Hradec|Graz]]),<ref>JagdGründe: eine Spurensuche in obersteirischen Revieren, Volker Hänsel, Verein Schloss Trautenfels, 2005, s. 140.</ref> r. 1885 «'''Jagd- und Fischereischutzverein für Ostschlesien'''» ([[Těšín|Teschen]]),<ref>Geschichte der Stadt [[Těšín|Teschen]], Moriz Landwehr von Pragenau. Thorbecke Jan Verlag, 1976, s. 83.</ref>, které v roce 1890 (společně se spolkem «[[Kraňsko|Krain]]-küstenländische Forstverein» z r. 1890) zřídily společný penzijní fond pro lesní a honební zaměstnance.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = ANNO, Österreichische Forst-Zeitung, 1890-04-18, Seite 4
| url = http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ftz&datum=18900418&query=%22Jagdschutzverein%22+%22Luditz%22&ref=anno-search&seite=4
| periodikum = anno.onb.ac.at
| datum přístupu = 2019-08-03
}}</ref> Roku 1891 vznikl «'''Jagdschutzverein für Westschlesien'''» ([[Opava|Troppau]]).
 
V Českém království se v roce 1878 konstituoval německý spolek «'''Jagd- und Vogelschutzverein in Aussig'''» (Spolek honební a na ochranu ptactva se sídlem v [[Ústí nad Labem|Ústí n. L.]]), který se stal v roce 1883 členem moravského spolku «Mährischer Jagd- und Vogelschutzverein» (1881), r. 1888 «„Hubertus”, Jagd- und Vogelschutzverein für das nordwestliche Böhmen in [[Karlovy Vary|Karlsbad (Luditz)]]» (»Hubertus«, spolek honební a na ochranu ptactva pro severozápadní Čechy se sídlem v Karlových Varech-[[Žlutice]]), který se v r. 1907 přejmenoval na «'''Deutsche Jagdschutzverein für Böhmen'''» a sdružoval v té době jako jeden z největších německých spolků 1 320 členů ve 27. okresech.<ref>Prager Abendblatt, Samstag, den 16. November 1907, Seite 7.</ref> Roku 1878 byl založen «Jagd- und Wildschutzverein im Königreiche Böhmen» ('''Spolek honební a na ochranu zvěře v Království českém v Praze'''), r. 1880 «Verein für Hundezucht und Dressur im Königreiche Böhmen» (Spolek pro chov a cvik psů v Království českém v Praze).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kramerius
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/kvkli/view/uuid:cf73bebf-db0c-4436-a374-e7a5da037ce5?page=uuid:ab1bfd05-5a15-11e6-9dce-001b21d0d3a4&fulltext=Jagd
| periodikum = www.digitalniknihovna.cz
| datum přístupu = 2019-08-03
}}</ref>
 
{{Citát v rámečku|Spolek pro ochranu honby a zvěře v království Českém konati bude 20. května 1895 o 2. hodině odpolední v místnostech Ústřední hospodářské společnosti v Praze, Vodičkova ulice číslo 38, mimořádnou valnou hromadu. Na programu nachází se mimo jiné: „Návrh výboru na změnu stanov, zvláště se zřetelem na sloučení Spolku pro chov a cvičení psů sе Spolkem pro ochranu honby a zvěře v království Českém“. Vzhledem k tomuto důležitému odstavci jest hojné účastenství členstva žádoucno.|[[Národní politika]], 2.5.1895<ref>''Národní politika''. 2.5.1895, (odpolední vydání). s. [2]. </ref>}}
 
Také [[Kynologie|kynologické]] snahy se dostaly v Německu do popředí mnohem dříve než v Rakousku (resp. v Čechách a na Moravě). Pro pěstování psů krátkosrstých se zde nacházelo mnoho odborných klubů a spolků, spojené ve větší svazy. V Rakousku byl prvním kynologickým spolkem «Der österreichische Hundezuchtverein» (Rakouský spolek pro chov psů, 1883), který se zabýval všemi plemeny psů a zřídil r. 1884 „Rakouskou knihu plemennou” (Österr. Hundestammbuch) s 55 plemeny, z nichž bylo 35 loveckých. Později se kynologii začaly věnovat také spolky pro ochranu honby, např. r. 1887 «Mährischer Jagdschutzverein» (Moravský spolek pro ochranu honby) v Brně (přejmenovaný r. 1881 založený Mährischer Jagd- und Vogelschutzverein / Moravský spolek na ochranu honby a ptactva),<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kramerius
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:f4c7b630-42cf-11e4-9383-005056825209?page=uuid:50eaed70-4347-11e4-bf02-5ef3fc9ae867&fulltext=M%C3%A4hrischer%20Jagdschutzverein
| periodikum = www.digitalniknihovna.cz
| datum přístupu = 2019-08-02
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kramerius
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:485514c0-42b7-11e2-b246-005056827e52?page=uuid:074f6e90-0ec1-11e3-9584-001018b5eb5c&fulltext=Spolek%20honebn%C3%AD%20a%20ochrany%20zv%C4%9B%C5%99e
| periodikum = www.digitalniknihovna.cz
| datum přístupu = 2019-08-03
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kramerius
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:86b37730-1543-11e7-96ce-005056827e51?page=uuid:074c4cc0-1574-11e7-8a18-5ef3fc9ae867&fulltext=Jagd-%20und%20Vogelschutzverein
| periodikum = www.digitalniknihovna.cz
| datum přístupu = 2019-08-03
}}</ref> dále «Spolek pro chov a cvik psů v království Českém v Praze».
 
{{Citát v rámečku|'''Moravský spolek pro ochranu honby''' byl založen v červenci 1881 malým kruhem brněnských přátel lovu pod názvem „Brünner Jagd- und Vogelschutzverein / Brněnský spolek na ochranu honby a ptactva“ a své ustavující valné shromáždění konal 27. srpna 1881. Zakládající výbor se skládal z pánů: Peter Oswald, c. k. vedoucí kontrolor telegrafu, Franz Jahn, majitel domu a Ferdinand Krbeczek, státní úředník, všichni pánové z Brna. První valná hromada se konala 26. února 1882, kdy bylo rozhodnuto rozšířit činnost spolku na celou Moravu a s použitím názvu „Mährischer Jagd- und Vogelschutzverein / Moravský spolek na ochranu honby a ptactva“. Po schválení pozměněných stanov se konala dne 1. dubna 1882 schůze ustavujícího výboru a spolek zahájil činnost jako zemská organizace. V prvním roce měl 155 členů, z nichž 43 je stále členy sdružení. V současné době čítá 908 členů.|Brünner Morgenpost, K dvacátému výročí založení Moravského spolku pro ochranu honby, 12.03.1901<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kramerius, Brünner Morgenpost 12.03.1901, překlad
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:544f6520-aa38-11e8-83a5-5ef3fc9ae867?page=uuid:0a5ffca0-ac3f-11e8-830e-005056825209&fulltext=M%C3%A4hrischer%20Jagdschutzverein
| periodikum = www.digitalniknihovna.cz
| datum přístupu = 2019-08-04
}}</ref>}}
 
Roku 1892 byl založen «Oesterreichischer Kurzhaarklub» (Rakouský klub pro psy krátkosrsté), první odborný spolek pro [[Německý ohař krátkosrstý|krátkosrstého stavače]], a po několika letech následoval v [[Žatec|Žatci]] (později se sídlem v Chomutově) «St. Hubertus Deutsch Kurzhaar-Verein» (Sv. Hubert německý spolek pro psy krátkosrsté). Ten se řídil zásadami německých spolků pro chov psů krátkosrstých (plemennou knihu »Deutsch Kurzhaar«), mnoho v ní zanesených psů se k chovu užívalo i v Čechách a na Moravě. V roce 1899 se konala ustavující schůze «Zemského spolku pěstitelů ušlechtilých psů» v Praze, který zavedl vlastní knihu rodokmenů psů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kramerius
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:6189ca10-60a6-11dc-836e-0013e6840575?page=uuid:087d2240-5fda-11dc-abfc-0013e6840575&fulltext=Zemsk%C3%A9ho%20spolku%20p%C4%9Bstitel%C5%AF%20u%C5%A1lechtil%C3%BDch%20ps%C5%AF
| periodikum = www.digitalniknihovna.cz
| datum přístupu = 2019-08-02
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kramerius
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:9f394440-609b-11dc-91ea-0013e6840575?page=uuid:c06a5240-5fcd-11dc-9378-0013e6840575&fulltext=Zemsk%C3%A9ho%20spolku%20p%C4%9Bstitel%C5%AF%20u%C5%A1lechtil%C3%BDch%20ps%C5%AF
| periodikum = www.digitalniknihovna.cz
| datum přístupu = 2019-08-02
}}</ref><ref>''Lovecký obzor: illustrovaný zábavně-poučný časopis pro myslivce, střelce, kynology, rybáře a přátele přírody z Čech, Moravy a Slezska''. Praha: Josef V. Rozmara, 15.04.1911, s. 73. </ref> V roce 1910 zahájil svoji činnost «Český kynologický klub „Hubert“ pro pěstění ušlechtilých loveckých psů všech odrůd» se sídlem v Praze (od r. 1918 pod názvem «Československý klub pro myslivost a kynologii»)<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kramerius
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:38524810-76a7-11e4-9c7b-5ef3fc9bb22f?page=uuid:a2382db0-77ee-11e4-9484-001018b5eb5c&fulltext=%C4%8Cesk%C3%BD%20kynologick%C3%BD%20klub%20%E2%80%9EHubert%E2%80%9C
| periodikum = www.digitalniknihovna.cz
| datum přístupu = 2019-08-02
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kramerius
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:ee3e5790-c35f-11e4-9ade-005056825209?page=uuid:8b550ce0-c37e-11e4-9ade-005056825209
| periodikum = www.digitalniknihovna.cz
| datum přístupu = 2019-08-03
}}</ref> a roku 1912 moravský «Spolek pro ochranu honby a chov psů v markrabství moravském» se sídlem v Brně.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kramerius, Moravská orlice 5.6.1912
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:fd5ef340-ba4d-11de-9429-000d606f5dc6?page=uuid:cf009910-b7da-11de-ae66-000d606f5dc6&fulltext=Spolek%20pro%20ochranu%20myslivosti%20markrabstv%C3%AD%20Moravsk%C3%A9ho%20v%20Brn%C4%9B
| periodikum = www.digitalniknihovna.cz
| datum přístupu = 2019-08-03
}}</ref>
 
=== Jubilejní zemská výstava v Praze (1891) ===
Součástí [[Jubilejní zemská výstava v Praze 1891|Jubilejní zemské výstavy v Praze roku 1891]] byl též lovecký pavilon, jehož expozice byla rozčleněna do sedmi oblastí: I. tvořily historické zbraně a náčiní, II. bohatá sbírka parohů a parůžků, III. oblast tvořila vycpaná zvěř (bohatší sbírky se pak nalézaly v pavilonech velkostatkářů, zejména v pavilonu knížete [[Adolf Josef ze Schwarzenbergu|Jos. Ad. ze Schwarzenbergu]]), oblast IV. zahrnovala lovecké modely a obrazy (modely obor, záskoků, zásypů, klecí na psy, lovecké stany a chýše, vysoká sezení a záštity pro lovce, síťová nosidla na vysokou zvěř, sklopce na škodnou, dopravné koše na zastřelenou zvěř, obrazy krojů poděbradských lesních zřízenců před sto lety, obrazy štvanic na jeleny v pavilonu [[Franz Thun und Hohenstein|hraběte Frant. Thuna]], starých loveckých rytin v pavilonu [[Karel Buquoy-Longueval|hraběte Karla Buquoye]]), skupina V. zahrnovala loveckou literaturu a naučné myslivecké listy z 17. a 18. století, ve skupině VI. se nacházela sbírka zbraní a náčiní a v poslední VII. skupině moderní lovecké zbraně a náčiní.<ref>Sto let práce. Zpráva o všeobecné zemské výstavě v Praze 1891. Praha: Výkonný výb. všeob. zemské jubilejní výstavy v Praze roku 1891, 1893. 2. svazek.</ref>
 
=== Říšský lovecký svaz ===
Dne 7. března 1909 došlo za předsednictví prezidenta dolnorakouského spolku pro ochranu lovu (des nied.-öst. Jagdschutzvereines) Dr. Heinricha svobodného pána von Haerdtl k ustanovení ústředního «Říšského loveckého svazu» (Reichsjagdverband), přičemž osm loveckých spolků z monarchie se stalo jeho zakládajícími členy. Předsedou říšského svazu byl zvolen říšský poslanec Dr. Karl Freiherrn v. Chiari, místopředsedou Dr. Heinrich Freiherrn v. Haerdtl. V roce 1910 sdružoval kolem 40 spolků:
 
* Niederösterreichischer Jagdschutzverein (Wiener Jagdklub) / [[Dolní Rakousy|Dolnorakouský]] spolek na ochranu lovu
* Steiermärkischer Jagdschutzverein / [[Štýrsko|Štýrský]] spolek na ochranu lovu
* Galizischer Jagdschutzverein / [[Halič|Haličský]] spolek na ochranu lovu
* Jagd- und Fischereischutzverein für Ostschlesien / Spolek na ochranu lovu a rybolovu pro [[Východní Slezsko]]
* Jagdschutzverein für Westschlesien / Spolek na ochranu lovu pro Západní Slezsko
* Jagdschutzverein für Kärnten / Spolek na ochranu lovu pro [[Korutany]]
* Mährischer Jagdschutzverein / [[Morava|Moravský]] spolek na ochranu lovu
* Tiroler Jagd- und Vogelschutzverein / [[Tyrolsko|Tyrolský]] spolek na ochranu lovu a ptactva
* Jagd- und Fischereischutzvernn für das Kronland Salzburg / Spolek na ochranu lovu a rybolovu pro [[Korunní země|korunní zemi]] [[Salcburské vévodství|Solnohrad]]
* Klub der Weidmänner in Wien / Klub lovců ve Vídni
* Jagdklub „Savoy” in Wien / Lovecký klub „Savoj” ve Vídni
* Wiener Jagdverein / Vídeňský lovecký spolek
* Jagdgesellschaft „Favoriten” in Wien / Lovecká společnost „Favoriten” ve Vídni
* Jagdschutzverein für Leitmeritz und Umgebung / Spolek na ochranu lovu pro [[Litoměřice]] a okolí
* Jagdklub Oberhollabrunn / Lovecký klub Horní [[Hollabrunn]]
* Salzburger Jagdklub / Solnohradský lovecký klub
* Jagdklub „Diana” in Wien / Lovecký klub „Diana” ve Vídni
* Jägerklub „Hubertusbrüder" in Graz / Lovecký klub Bratrstvo sv. Huberta ve [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]]
* Dornbacher Jägdklub in Wien / Lovecký klub Dornbach ve Vídni
* Oesterreichischer Forstmannsbund / Rakouský svaz lesníků
* Jagdschutzverein für das Herzogtum Bukowina / Spolek na ochranu lovu pro [[Bukovinské vévodství]]
* Hubertusbrüder in Wien / Bratrstvo [[Svatý Hubert|sv. Huberta]] ve Vídni
* Deutsche Jägerrunde in Graz / Němečtí lovci ze Štýrského Hradce
* Jagdklub Hubertusrunde in Wien / Lovecký klub ve Vídni
* Klub der Jäger und Jagdfreunde in Wien / Klub lovců a přátel lovu ve Vídni
* Jagdgesellschaft „Botenwald” in Mähren / Lovecká společnost [[Butovice (Studénka)|Butovice]] na Moravě
* Krainischer Jagdschutzverein / [[Kraňské vévodství|Kraňský]] spolek na ochranu lovu
* Oberösterreichischer Schutzverein für Jagd und Fischerei / [[Horní Rakousy|Hornorakouský]] spolek na ochranu lovu a rybolovu
* Jagdgesellschaft Bielau in Schlesien / Lovecká společnost [[Bělá (okres Opava)|Bělá]] ve Slezsku
* Jagdgesellschaft Engelswald in Schlesien / Lovecká společnost [[Mošnov]] ve Slezsku
* Jagdgesellschaft Brosdorf in Schlesien / Lovecká společnost [[Bravantice]] ve Slezsku
* Jagdgesellschaft Partschendorf in Mähren / Lovecká společnost [[Bartošovice]] na Moravě
* Reichsverband österreichischer Forstleute und Berufsjäger / Říšský svaz rakouských lesníků a lovců z povolání
* Jagdklub „Hubertus” in Gmunden / Lovecký klub „Hubertus” ve [[Gmunden|Gmundenu]]
* Jagdgesellschaft Sedlnitz in Schlesien / Lovecká společnost [[Sedlnice]] ve Slezsku
* Jagdgesellschaft Groß-Olbersdorf in Schlesien / Lovecká společnost [[Velké Albrechtice]] ve Slezsku
* Jagdgesellschaft Stiebing in Mähren / Lovecká společnost [[Jistebník]] na Moravě
* Jagdgesellschaft Stauding in Mähren / Lovecká společnost [[Studénka]] na Moravě<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = ANNO, Österreichische Forst-Zeitung, 1910-07-15, Seite 7
| url = http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ftz&datum=19100715&query=%22Jagdschutzverein%22+%22Brunn%22&ref=anno-search&seite=7
| periodikum = anno.onb.ac.at
| datum přístupu = 2019-08-01
}}</ref>
 
Říšský lovecký svaz si předsevzal rázně působit proti nesčetným a nemilosrdným nepřátelům lovu, šířit osvětu mezi skupinami obyvatelstva, které se zajímá o lov, zejména mezi venkovským obyvatelstvem, a to skrze smlouvy, letáky a novinové články o významu lovu, dále pak zajistit, aby loveckou agendu při ministerstvu spravovali lovu znalí referenti.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = ANNO, Österreichische Forst-Zeitung, 1909-04-09, Seite 6
| url = http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ftz&datum=19090409&query=%22Reichsjagdverband%22&ref=anno-search&seite=6
| periodikum = anno.onb.ac.at
| datum přístupu = 2019-08-01
}}</ref> Četné spory mezi členskými spolky, nedostatek financí a malá členská účast nakonec vedly v roce 1912 k jeho rozpuštění s tím, že bude zřízena jiná ústřední organizace, která by více odpovídala širším loveckým zájmům.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = ANNO, Österreichische Forst-Zeitung, 1912-04-12, Seite 6: Reichsjagdverband.
| url = http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ftz&datum=19120412&query=%22Reichsjagdverband%22&ref=anno-search&seite=6
| periodikum = anno.onb.ac.at
| datum přístupu = 2019-08-04
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = ANNO, Neues Wiener Tagblatt (Tages-Ausgabe), 1912-05-05, Seite 54
| url = http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=nwg&datum=19120505&query=%22Reichsjagdverband%22&ref=anno-search&seite=54
| periodikum = anno.onb.ac.at
| datum přístupu = 2019-08-04
}}</ref>
 
=== První mezinárodní lovecká výstava ve Vídni (1910) ===
První mezinárodní lovecká výstava ve Vídni (Erste internationale Jagdausstellung Wien 1910) poskytla během šesti měsíců od 7. května do 16. října 1910 prostor dvanácti státům, které na půdě vídeňského prátru vystavovaly své exponáty. Protektorem lovecké výstavy bylo Jeho císařské a královské Veličenstvo [[František Josef I.|císař František Josef I.]] Výstavní exponáty představila výstaviště ve čtyřech základních skupinách:
* Oddělení A: Lov a jeho provozování (historická část lovu, moderní lov a lovecké podniky),
* Oddělení B: Průmysl a obchod (zbraně, střelivo a optické přístroje, lovecké vybavení, výroba vozů, sedlářství a související řemesla. nákladní vozidla, automobily, motocykly, jízdní kola, motorové lodě, oděvní průmysl, provozy)
* Oddělení C: Umění a umělecká řemesla
* Oddělení D: Zemědělství a lesnictví
Na programu výstavy se mimo lovu a jeho provozování objevila celá řada doprovodných podniků jako výstavy koní, výstava králíků a drůbeže, výstava znamenitostí, výstava psů, závody loveckých trubačů-fanfaristů, závodní lety poštovních holubů do dálky atd.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = ANNO, Österreichische Forst-Zeitung, 1910-05-06, Seite 1
| url = http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ftz&datum=19100506&query=%22Erste%22+%22Jagdausstellung%22+%22Wien%22&ref=anno-search&seite=1
| periodikum = anno.onb.ac.at
| datum přístupu = 2019-08-02
}}</ref> Každá ze zemí Rakouska-Uherska byla zastoupena Zemským výborem (předseda ZV pro Čechy Ernst hrabě [[Silva-Taroucové|Silva-Tarouca]]).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Myslivost - MYSLIVOST Z HLEDISKA FILOKARTIE I. mezinárodní lovecká výstava - Vídeň 1910
| url = https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2007/Kveten---2007/MYSLIVOST-Z-HLEDISKA-FILOKARTIE-I--mezinarodni-lov
| periodikum = www.myslivost.cz
| datum přístupu = 2019-08-02
}}</ref>
 
[[Francie]] se představila ve svém pavilonu od hlavního architekta pařížské vlády [[Guillaume Tronchet (architekt)|Guillauma Troncheta]], který navrhl repliku loveckého zámečku [[Château de la Muette|La Muette]] z druhé poloviny 18. století z lesa St. Germain (Saint-Germain-en-Laye). [[Itálie]] se výstavy zúčastnila prostřednictvím odboru myslivosti a rybolovu ministerstva zemědělství, průmyslu a obchodu. Pavilon, navržený architektem [[Manfredo Manfredi (architekt)|Manfredem Manfredim]] za pomoci Antonia de Tomy, vycházel z renesančního paláce Casa della Bella Galiana ve [[Viterbo|Viterbu]] ([[Lazio]]). [[Norsko]] se zúčastnilo dvěma budovami, pavilonem ve stylu „selského baroka“ a loveckou chatou, které navrhl architekt Finn Knudsen. [[Švédsko]] nechalo svůj pavilon vystavět vlastními odborníky, dřevěný pavilon, zčásti krytý šindelem a na boku s věží, od architekta Cronstedt. V budově se nacházela také restaurace, v níž obsluhovaly ženy ve švédském kroji.
 
Pro [[Anglie|Anglii]] okopíroval architekt Wright svůj vlastní dům v [[Cheshire]] v [[Tudorovci|tudorovském stylu]]. Na výstavišti se nacházel také anglický lovecký zámeček, který postavil c. k. výrobce zahradního nábytku Sigmund Járay a neměl s oficiálním příspěvkem Anglie nic společného. Pro [[Německá říše|Německo]] vybral hlavní architekt německého oddělení lovecký zámeček ve stylu [[Rokoko|pozdního baroka]], ve vedlejší budově se nacházela německá restaurace. [[Bavorské království|Bavorsko]] se prezentovalo alpským selským statkem podle návrhu architekta a královského bavorského vládního rady Groeschela, v přístavbě provozovalo výčep [[mnichov]]ského piva „Löwenbräu”.
 
[[Kanada]], jako jediný americký zástupce, se výstavy zúčastnila prostřednictvím provinčních vlád [[Britská Kolumbie|Britské Kolumbie]] a [[Nový Brunšvik|Nového Brunšviku]], jakož i prostřednictvím kanadské oceánské železnice. Jelikož rozhodnutí o účasti Kanady padlo příliš pozdě, převzal plánování kanadského pavilonu rakouský architekt [[Franz Tominschek]]. [[Írán|Perský]] pavilon připomínal palác v [[Isfahán|Isfahánu]], jeho autory byli ale stavitel Josef Neubauer a [[Miklós Györgyfalvy]]. Pavilon [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]] byl postaven podle plánů architekta Knopfmachera ze stavebního oddělení bosenské vlády v [[Sarajevo|Sarajevu]] a měl připomínat prestižní sídlo bosenských [[muslim]]ů (připomínající dům „Biscevica Kuca” v [[Mostar]]u).
 
[[Uhersko|Maďarsko]] přikládalo své prezentaci obzvláštní význam. Pavilon ve stylu kamenného středověkého hradu měl poukázat na historické období, kdy Maďarsko hrálo ve světě významnou úlohu a stavba od budapešťského architekta Josefa Fischera měla podtrhnout úsilí o uherskou suverenitu. Rakouský pavilon «Reichshaus», který navrhl hlavní architekt výstavy [[Alexander Décsey]], se naopak uchyloval k neutrálnímu stylu, jelikož byl místem pro expozici všech národů [[Předlitavsko|Předlitavska]]. Pět loveckých zámečků a chat (např. knížete Schwarzenberga, [[Leopold Salvátor Rakousko-Toskánský|arcivévody Leopolda Salvátora]], [[Bedřich Rakousko-Těšínský|arcivévody Bedřicha]] a knížete [[Hohenlohové|Hohenlohe]]), sloužilo spíše osobní prezentaci. Replika císařského loveckého zámku Mürzsteg ((Kaiserliches Jagdschloß Mürzsteg), která obsahovala i originál interiéru, byla považována za vrchol lovecké výstavy.<ref>Martin Alexander Kirschner: Die Erste Internationale Jagdausstellung in Wien, Diplomarbeit Wien, 2013.</ref>
 
Český dobový tisk o první mezinárodní lovecké výstavě až na několik drobných zmínek v podstatě mlčel, například časopis „Lovecký obzor” za celý rok 1910 výstavu nezmínil. Agrární [[Venkov (agrární deník)|deník Venkov]] sice uvedl, že oficiální zastoupení českého „loveckého světa” chybělo a že se výstavy účastnil skromný počet jednotlivců, přesný důvod ale neuvedl a blíže neosvětlil.<ref>''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 08.05.1910, s. 3. </ref> Další mezinárodní lovecká výstava se konala v roce 1930 v [[Lipsko|Lipsku]] (Die Erste Internationale Pelz- und Jagdausstellung in Leipzig 1930) a v roce 1937 v [[Berlín]]ě (die Internationale Jagdausstellung Berlin 1937).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kramerius
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:5e991af0-e22f-11e4-ae60-005056825209?page=uuid:f59b8940-e236-11e4-ae60-005056825209&fulltext=internationale%20Jagdausstellung%20Berlin
| periodikum = www.digitalniknihovna.cz
| datum přístupu = 2019-08-02
}}</ref>
 
=== Statistika zaměstnanosti v lesním a honebním hospodářství ===