Osvětim: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
některé nepřesné údaje - přůměry různých zdrojů značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru |
úprava některých chybných slovních koncovek značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 29:
[[Soubor:Auschwitz-Birkenau.JPG|náhled|Pohled na oblast okolo Osvětimi, který se naskytl milionům lidí]]
{{Různé významy|tento=městu v [[Malopolské vojvodství|Malopolském vojvodství]]|druhý=[[nacismus|polském]] [[Koncentrační tábor|táboře]]|stránka=Auschwitz}}
'''Osvětim''' (rod ženský) (zřídka ''Osvěnčín'' nebo ''Osvěčím'', {{Vjazyce|pl}} {{Cizojazyčně|pl|'''Oświęcim'''}} {{Audio|Pl-Oświęcim.ogg|[ošvěnčim]}} (rod mužský), {{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|'''Auschwitz''' [aušvic]}}, {{Vjazyce|sk}} {{Cizojazyčně|sk|''Osvienčim''}}, [[Romština|romsky]] ''
== Dějiny ==
Řádek 35:
„několik měst“ (pravděpodobně včetně Osvětim a okolí) svému bratranci a vazalovi [[Měšek I. Křivonohý|Měškovi]], knížeti [[Ratibořské knížectví|ratibořskému]]. V té době byla Osvětim [[hradiště]]m. Název hradiště a osady ve staropolštině znamenal „místo patřící Osvětimovi“, což je staroslovanské jméno pravděpodobného zakladatele. V době vzniku osady probíhal v [[Polské království|Polsku]] proces feudálního rozdrobení. V roce [[1272]] opolský kníže Vladislav I. nadal Osvětim městskými právy. Feudální rozdrobení Polska nabíralo tempo, takže v roce 1290 došlo k rozpadu opolského knížectví a město Osvětim se stalo součástí nově vzniklého [[Těšínské knížectví|Těšínského knížectví]].
V roce [[1315]] došlo k dalšímu dělení a vzniklo [[Osvětimské knížectví]], v jehož rámci Osvětim byla sídlem místního knížecího rodu, jedné z větví [[Slezští Piastovci|Piastovců]]. V roce [[1327]] se kníže [[Jan I. Osvětimský|Jan I.]] stal vazalem českého krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] a Osvětimsko lénem Českého království. V roce [[1454]] kníže Jan IV. složil vazalskou přísahu polskému králi [[Kazimír IV. Jagellonský|Kazimíru IV.]] O 3 roky později Jan IV. prodal knížectví [[Koruna království polského|Polské koruně]]. Až do roku [[1564]] mělo Osvětimsko v rámci Polska autonomní status, poté jako slezský okres bylo součástí Malopolského
Po [[První světová válka|první sv. válce]] se Osvětim stala opět součástí obnoveného Polska. V letech 1929–1931 byla okresním městem. Po německé invazi do Polska v [[1939]] roce bylo město okupanty připojeno bezprostředně k [[Třetí Říše|Říši]]. V témže roce němečtí nacisté vybudovali ve městě v prostorách vyklizených polských kasáren, nechvalně známý koncentrační tábor ({{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''KL [[Auschwitz]]''}} ''I''.). Poblíž města, v obci Březinka, byl vybudován v nehostiné bažinaté části, vyhlazovací a koncentrační tábor Auchwitz II - Birkenau, ve kterém za války zavraždili přes miliontřistatisíc lidí (hlavně Židů, ale také Poláků, Čechů, Rusů, velice málo Romů atd.). Při stavbě tábora Němci násilně vysídlili okolní polské obyvatelstvo ze 40km pásma kolem táborů (také z Osvětimské čtvrti Zasole, která se nacházela za řekou Sola). Po porážce Německa (Osvětim byla dne 27.1.1945 osvobozena sovětskými vojsky) se tu obnovila polská správa. Na území německého koncentračního tábora byly sovětskou policií [[NKVD]] zřízeny internační tábory pro německé zajatce. Polská komunistická tajná policie na území tábora zřídila také věznici pro podezřelé ze spolupráce s nacisty. V roce 1946 byly všechny tábory vyklizeny a bývalý německý koncentrační tábor se v roce 1947 stal muzeem.
Město Osvětim bylo opět v letech 1952–1975 okresním městem.
| |||