Nandijský medvěd: Porovnání verzí

 

Domorodci ho zanjí pod celou řadou názvů. Nandiové mu říkají ''Kerit'', příbuzné kalendžinské kmeny jej nazývají ''šemosit'', ''čimiset'' (démon, zlý duch), ''gateit'' (vyjídač mozků), ''genonet'', ''koddoelo'', ve [[Svahilština|svahilštině]] má jméno ''duba'' (z arabského ''dubb'' - medvěd). Sousední [[Samburové]] znají podobné lidožravé zvíře ''nkampit''. S keritem bývají srovnávány i mýtické lidožravé šelmy známé v [[Tanzanie|Tanzanii]] jako ''nunda'', ''mngwa'', ''mu-ngwa'', v Ugandě jako ''ndalawo''. Jsou rovněž popisovány jako silná a zuřivá zvířata, která se živí mozky a krví svých obětí, ale mají mít spíš [[Kočkovití|kočkovitý vzhled]], podobný obrovskému tmavému [[Levhart skvrnitý|levhartovi]].

Podobnost kerita s [[Medvědovití|medvědovitými]] naráží na skutečnost, že v [[afrotropická oblast|afrotropické oblasti]] medvědi nežijí. [[Karl Shuker]] se domnívá, že pokud kerit skutečně existuje, mohlo by se jednat o neznámý druh [[hyenovití|hyeny]]; zmiňuje v této souvislosti [[pleistocén]]ní druh ''[[Pachycrocuta]]'', který byl podle kosterních nálezů podstatně větší než recentní hyeny a měl krátný čenich podobný obličeji medvěda. [[Louis Leakey]] zmiňuje, že popisy nandijského medvěda nápadně připomínají vyhynulého lichokopytníka ''[[Chalicotherium]]'', to bylo ovšem býložravé. Další teorie vysvětlují zprávy o keritech záměnami s mimořádně velkými [[pavián]]y, kteří však mají výrazně denní aktivitu. Český kryptozoolog [[Jaroslav Mareš]] se domívá, kerit nejvíce pŕipomíná [[Miocén|miocénní]] [[Kunovité|kunovitou šelmu]] ''Ekorus ekakeran'', žijící v Keni před šesti miliony lety. ''Ekorus'' byl však poněkud menší, než má podle očitých svědectví být kerit, v kohoutku měřil asi 80 cm. Lovil však velkou kořist, včetně divokých prasat rodu ''Nyanzachoerus'', příbuzných recentnímu [[Prase pralesní|praseti pralesnímu]]. Keritův noční způsob života i potravní preference na mozek a krev ale skutečně připomínají kunovitou šelmu.