Verze z 9. 5. 2016, 00:37 editovat Tomas62 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 124 674 editací překlad bez odrážky ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 5. 8. 2019, 11:57 editovat zrušit editaci 91.224.48.105 (diskuse) doplnění domorodých názvů, podobných tvorů ve folklóru sousedních kmenů a něco o názorech Jaroslava Mareše a citace jeho knihy, okud jsem je pŘevzal Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Nandibear.jpg\|thumb\|Rekonstrukce pravděpodobného vzhledu nandijského medvěda]] '''Nandijský medvěd''' nebo také '''kerit''' je [[kryptozoologie\|kryptid]], o jehož existenci hovoří legendy etnika [[~~Nandiové~~Kalendžinovéé\|Nandi]] obývajícího zalesněné pohoří v západní části [[Keňa\|Keni]]. Vyprávění ho popisují jako dravce vedoucího noční život, který zabíjí lidi a pochutnává si na jejich [[Mozek\|mozku]]. Je agresivní a nebojácný, vniká i do vesnic a přepadává spící lidi. Na rozdíl od jiných šelem při útoku na vesnici nepŘřskakuje plot, ale prorazí si do nich otvor tlapou.Údajně dosahuje výšky v kohoutku až půldruhého metru, přední končetiny má výrazně delší než zadní a je [[ploskochodec]]. Srst má hnědou až černou barvu. Zprávy o tomto živočichu se objevují již od 19. století a je předmětem sporů, zda jde o čistý výplod fantazie nebo o vědou dosud nepopsaného savce. Domorodci ho zanjí pod celou řadou názvů. Nandiové mu říkají ''Kerit'', příbuzné kalendžinské kmeny jej nazývají ''šemosit'', ''čimiset'' (démon, zlý duch), ''gateit'' (vyjídač mozků), ''genonet'', ''koddoelo'', ve [[Svahilština\|svahilštině]] má jméno ''duba'' (z arabského ''dubb'' - medvěd). Sousední [[Samburové]] znají podobné lidožravé zvíře ''nkampit''. S keritem bývají srovnávány i mýtické lidožravé šelmy známé v [[Tanzanie\|Tanzanii]] jako ''nunda'', ''mngwa'', ''mu-ngwa'', v Ugandě jako ''ndawalo''. Jsou rovněž popisovány jako silná a zuřivá zvířata, která se živí mozky a krví svých obětí, ale mají mít spíš [[Kočkovití\|kočkovitý vzhled]], podobný obrovskému tmavému [[Levhart skvrnitý\|levhartovi]]. Podobnost kerita s [[Medvědovití\|medvědovitými]] naráží na skutečnost, že v [[afrotropická oblast\|afrotropické oblasti]] medvědi nežijí. [[Karl Shuker]] se domnívá, že pokud kerit skutečně existuje, mohlo by se jednat o neznámý druh [[hyenovití\|hyeny]]; zmiňuje v této souvislosti [[pleistocén]]ní druh ''[[Pachycrocuta]]'', který byl podle kosterních nálezů podstatně větší než recentní hyeny. [[Louis Leakey]] zmiňuje, že popisy nandijského medvěda nápadně připomínají vyhynulé ''[[Chalicotherium]]'', to bylo ovšem býložravé. Další teorie vysvětlují zprávy o keritech záměnami s mimořádně velkými [[pavián]]y. ▼ ▲Podobnost kerita s [[Medvědovití\|medvědovitými]] naráží na skutečnost, že v [[afrotropická oblast\|afrotropické oblasti]] medvědi nežijí. [[Karl Shuker]] se domnívá, že pokud kerit skutečně existuje, mohlo by se jednat o neznámý druh [[hyenovití\|hyeny]]; zmiňuje v této souvislosti [[pleistocén]]ní druh ''[[Pachycrocuta]]'', který byl podle kosterních nálezů podstatně větší než recentní hyeny a měl krátný čenich podobný obličeji medvěda. [[Louis Leakey]] zmiňuje, že popisy nandijského medvěda nápadně připomínají ~~vyhynulé~~vyhynulého lichokopytníka ''[[Chalicotherium]]'', to bylo ovšem býložravé. Další teorie vysvětlují zprávy o keritech záměnami s mimořádně velkými [[pavián]]y, kteří však mají výrazně denní aktivitu. Český kryptozoolog [[Jaroslav Mareš]] se domívá, kerit nejvíce pŕipomíná [[Miocén\|miocénní]] [[Kunovité\|kunovitou šelmu]] ''Ekorus ekakeran'', žijící v Keni před šesti miliony lety. ''Ekorus'' byl však poněkud menší, než má podle očitých svědectví být kerit, v kohoutku měřil asi 80 cm. Lovil však velkou kořist, včetně divokých prasat rodu ''Nyanzachoerus'', příbuzných recentnímu [[Prase pralesní\|praseti pralesnímu]]. Keritův noční způsob života i potravní preference na mozek a krev ale skutečně připomínají kunovitou šelmu. == Reference == Řádek 9 ⟶ 11: == Literatura == * [[Josef Vágner (zoolog)\|VÁGNER, Josef]]. ''Afrika. Ráj a peklo zvířat''. Praha: Svoboda, 1978. S. 40 * [[Jaroslav Mareš (zoolog)\|MAREŠ, Jaroslav]]. ''Stezkami záhadných vzířat''. Praha: Motto, 2015. == Externí odkazy ==

Nandijský medvěd: Porovnání verzí