Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 326 bajtů ,  před 2 měsíci
m
bez shrnutí editace
| strany =
| isbn = 978-80-7422-352-5
}}</ref>. Na západě Írán sousedí s&nbsp;[[Irák]]em, na severozápadě s&nbsp;[[Turecko|Tureckem]], [[Arménie|Arménií]] a [[Ázerbájdžán]]em, na severu s&nbsp;[[Turkmenistán]]em, na východě s&nbsp;[[Afghánistán]]em a na jihovýchodě s [[Pákistán]]em. NaV jižní jihozápaděčásti je omýván vodami [[Perský záliv|Perského zálivu,]] Ománského zálivu a [[Arabské moře|Arabského moře]], na severu je to moře [[Kaspické moře|Kaspické]]. Počtem asi 82 milionů obyvatel a rozlohou zhruba 1,65 milionu km² náleží Írán mezi 20 nejlidnatějších a nejrozlehlejších zemí světa. Státní útvar je administrativně rozdělen na 31 provincií, ty se dělí na okresy a ty dále na menší jednotky okrsky. Hlavním městem je [[Teherán]] s populací zhruba 9 mil obyvatel, s aglomerací zahrnující obyvatelstvo prakticky celé provincie pak více než 13 mil. obyvatel.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Statistical Center of Iran > Population and Housing Censuses
| url = https://www.amar.org.ir/english/Population-and-Housing-Censuses
| periodikum = www.amar.org.ir
| datum přístupu = 2019-07-28
}}</ref> Dalšími významnými metropolemi jsou [[Mašhad]], [[Isfahán]], [[Tabríz]], [[Ahváz]], [[Šíráz]], [[Karadž]], [[Qom (město)|Qom]] anebo dalšídůležitý přístav [[Bandar Abbás]].
[[Soubor:Severní Teherán.jpg|náhled|360x360pixelů|Pohled na severní část Teheránu z věže Míládí|alt=|vlevo]]
Írán je multikulturní zemí s mnoha etnickými a jazykovými skupinami. Základní rozdělení lze učinit do tří větších skupin - skupina [[Peršané|perská]], což jsou především [[Peršané]] (kolem 50-60 %), [[Kurdové]] (7 %), [[Lúrové]], [[Balúčové]], [[Arméni]], [[Gílán|Gílánci]], [[Mázandarán|Mazandaránci]], a další etnika. Dále skupina [[Turkické národy|turkická]] - íránští Ázerbájdžánci ([[Ázeři]]) zastoupení až 24 %, [[Turkméni|Turkmeni]], Turci, Kaškájové a konecněkonečně [[Semitské národy|semitská]] skupina zastoupná především [[Arabové|Araby]] a [[Židé|Židy]].
 
V Íránu jsou principy státního uspořádání úzce propojeny s náboženstvím. Státním náboženstvím Íránu je šíitský islám, který vyznává přes 90 % obyvatel, cca 8 % tvoří sunnité a zbývající 1 % tvoří další [[náboženské komunitymenšiny]], hlavně komunity [[Křesťanství|křesťanů]] (především Arméni), [[Zoroastrismus|zoroastriánů]], [[Judaismus|židů]] a [[Bahá’í|bahá´istů]] (víra [[Bahá’í|bahá´í]] je oficiálně zakázána).
 
Státním zřízením Íránu je [[islámská republika]], a to na základě [[Ústava|ústavy]], pro níž hlasovalo v roce [[1979]] přes 98 % voličů. Moc nad zemí je rozdělena na [[Zákonodárná moc|zákonodárnou]], [[Výkonná moc|výkonnou]] a [[Soudní moc|soudní]]. Nejvyšší autoritou země je [[duchovní vůdce revoluce]] (persky رهبر انقلاب اسلامی), který fakticky ovládá klíčové oblasti politického systému země - je nejvyšším velitelem jak íránské [[Armáda|armády]], Revolučníchtak samostatně fungující speciální organizace [[Íránské revoluční gardy|Íránských revolučních gard]]. Kromě bezpečnostních složek kontroluje také státní televizi a rozhlas a justici. Určuje 6 členů dvanáctičlenného orgánu [[Rada dohlížitelů]] (persky شورای نگهبان ), jmenuje členy Rady pro určování zájmů režimu (persky مجمع تشخیص مصلحت نظام). Současným nejvyšším duchovním vůdcem je Sajid [[Sajjid Alí Chameneí|Alí Chamene´í]]. [[Prezident republiky]], jako druhá nejvyšší autorita země, je představitelem výkonné moci. Volen je přímou volbou občanů na 4 roky a může být zvolen na maximálně jedno další funkční období v řadě. Prezident sestavuje svou vládu, jednotlivé členy vlády (ministry) schvaluje [[parlament]]. Vláda je pověřena řízením státní správy a vykonává zahraniční politiku v souladu s principy islámské [[Republika|republiky]]. Prezident rovněž předsedá [[Nejvyšší rada národní bezpečnosti|Nejvyšší radě národní bezpečnosti]] (persky شورای عالی امنیت ملی). Současným prezidentem Íránu je [[Hasan Rúhání|Hasan Rouhání]]. Legislativní moc reprezentuje 290 členný parlament (persky مجلس شورای اسلامی), jehož členové jsou voleni ve všeobecných volbách na 4 roky. Zákony schválené parlamentem vstupují v platnost až po schválení Radou dohlížitelů. V případě sporu mezi těmito dvěma institucemi rozhoduje [[Rada pro určování zájmů režimu]]. Další významnou institucí v rámci politického systému Íránu je tzv. [[Shromáždění znalců]] (persky مجلس خبرگان), 88 členný sbor náboženských učenců (modžtahedů), kteří rozhodují o volbě nebo odvolání duchovního vůdce.
[[Soubor:Isfahán v noci.jpg|náhled|350x350pixelů|Osvětlený most Chádžů v nočním Isfahánu|alt=|vlevo]]
Íránský [[Hrubý domácí produkt|HDP]] je téměř z poloviny tvořen službami, více než čtvrtinově průmyslem a téměř čtvrtinu tvoří zemědělství. Hospodářský růst, inflace, nezaměstnanost a další sociálně ekonomické ukazatele kolísají s ohledem na mezinárodní situaci. Situace se opětovně zhoršuje od té doby, co [[Spojené státy americké|Spojené státy]] jednostranně vypověděly multilaterální [[dohodu o íránském jádru]] (anglicky [[Joint Comprehensive Plan of Action]]) a obnovily sankce (květen [[2018]]). Íránský [[průmysl]] se zabývá zejména těžbou [[Ropa|ropy]], [[Zemní plyn|zemního plynu]] (jedny z největších zásob na světě)<ref>{{Citace elektronického periodika
| jméno = EnviWeb cz-zpravodajství o životním
| příjmení = prostředí
}}</ref> a [[Kovy|kovů]] (železná ruda, chrom, olovo, měď, zinek, aj.), textilním průmyslem (výroba a vývoz koberců) a chemickým průmyslem (vývoz chemikálií). [[Zemědělství]] je založeno na chovu dobytka a pěstování tradičních zemědělských plodin jako je [[pšenice]], [[ječmen]], [[Rýže setá|rýže]], [[Lilek brambor|brambory]], cukrová třtina nebo [[Čajovníkovité|čaj]] a také plodin, které jsou hojně exportovány do zahraničí - citrusové plody, ořechy ([[Řečík pistáciový|pistácie]], vlašské a lískové ořechy) a sušené ovoce ([[Rozinka|rozinky]], [[datle]], [[Fík|fíky]]).
 
== Dějiny ==
9

editací