Myslivost: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editor wikitextu 2017 |
|||
Řádek 31:
}}</ref>
V [[Předlitavsko|Předlitavsku]] (později v zemích zastoupených na říšské radě) se v roce 1874 konstituoval «[[Tyrolsko|Tiroler]] Jagdschutzverein» (Jagd- und Vogelschutzverein [[Innsbruck]]),<ref>Werner Köfler: Adelige Jagdhöfe in Tirol, Messerschmitt Stiftung (Germany), Tyrolia Verlag, 1989, s. 25.</ref> r. 1876 «Jagdschutzverein für [[Halič|Galizien]]» ([[Lvov|Lemberg]]), r. 1877 «Niederösterreichische Jagdschutzverein»,<ref>{{Citace monografie
| titul = Jagd-Zeitung, hrsg. u. red. von Abbert Hugo
| url = https://books.google.at/books?id=MPlONYd2hTQC&pg=PA220&dq=nieder%C3%B6sterreichische+Jagdschutzverein&hl=de&sa=X&ved=0ahUKEwj6_OD5lufjAhUoxaYKHfhUCjwQ6AEIPjAE#v=onepage&q=nieder%C3%B6sterreichische%20Jagdschutzverein&f=false
Řádek 50:
| periodikum = www.digitalniknihovna.cz
| datum přístupu = 2019-08-03
}}</ref> r. 1881 «[[Horní Rakousy|Oberösterreichischer]] Schutzverein für Jagd und Fischerei» ([[Linec|Linz]]),<ref>(Linzer) Tages-Post, Do, 13. Oktober 1881, s. 2.</ref> r. 1881 «'''Mährischer Jagd- und Vogelschutzverein'''» ([[Brno]]), r. 1882 «[[Štýrsko|Steiermärkischer]] Jagdschutzverein» ([[Štýrský Hradec|Graz]]),<ref>JagdGründe: eine Spurensuche in obersteirischen Revieren, Volker Hänsel, Verein Schloss Trautenfels, 2005, s. 140.</ref> r. 1885 «'''Jagd- und Fischereischutzverein für
| titul = ANNO, Österreichische Forst-Zeitung, 1890-04-18, Seite 4
| url = http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ftz&datum=18900418&query=%22Jagdschutzverein%22+%22Luditz%22&ref=anno-search&seite=4
| periodikum = anno.onb.ac.at
| datum přístupu = 2019-08-03
}}</ref> Roku 1891 vznikl «'''Jagdschutzverein für Westschlesien'''» ([[Opava|Troppau]]).
}}</ref>▼
V Českém království se v roce 1878 konstituoval německý spolek «'''Jagd- und Vogelschutzverein in Aussig'''» (Spolek honební a na ochranu ptactva se sídlem v [[Ústí nad Labem|Ústí n. L.]]), který se stal v roce 1883 členem moravského spolku «Mährischer Jagd- und Vogelschutzverein» (1881), r. 1888 «„Hubertus”, Jagd- und Vogelschutzverein für das nordwestliche Böhmen in [[Karlovy Vary|Karlsbad (Luditz)]]» (»Hubertus«, spolek honební a na ochranu ptactva pro severozápadní Čechy se sídlem v Karlových Varech-[[Žlutice]]), který se v r. 1907 přejmenoval na «'''Deutsche Jagdschutzverein für Böhmen'''» a sdružoval v té době jako jeden z největších německých spolků 1 320 členů ve 27. okresech.<ref>Prager Abendblatt, Samstag, den 16. November 1907, Seite 7.</ref> Roku 1878 byl založen «Jagd- und Wildschutzverein im Königreiche Böhmen» ('''Spolek honební a na ochranu zvěře v Království českém v Praze'''), r. 1880 «Verein für Hundezucht und Dressur im Königreiche Böhmen» (Spolek pro chov a cvik psů v Království českém v Praze).<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 66:
{{Citát v rámečku|Spolek pro ochranu honby a zvěře v království Českém konati bude 20. května 1895 o 2. hodině odpolední v místnostech Ústřední hospodářské společnosti v Praze, Vodičkova ulice číslo 38, mimořádnou valnou hromadu. Na programu nachází se mimo jiné: „Návrh výboru na změnu stanov, zvláště se zřetelem na sloučení Spolku pro chov a cvičení psů sе Spolkem pro ochranu honby a zvěře v království Českém“. Vzhledem k tomuto důležitému odstavci jest hojné účastenství členstva žádoucno.|[[Národní politika]], 2.5.1895<ref>''Národní politika''. 2.5.1895, (odpolední vydání). s. [2]. </ref>}}
Také [[Kynologie|kynologické]] snahy se dostaly v Německu do popředí mnohem dříve než v Rakousku (resp. v Čechách a na Moravě). Pro pěstování psů krátkosrstých se zde nacházelo mnoho odborných klubů a spolků, spojené ve větší svazy. V Rakousku byl prvním kynologickým spolkem «Der österreichische Hundezuchtverein» (Rakouský spolek pro chov psů, 1883), který se zabýval všemi plemeny psů a zřídil r. 1884 „Rakouskou knihu plemennou” (Österr. Hundestammbuch) s 55 plemeny, z nichž bylo 35 loveckých. Později se kynologii začaly věnovat také spolky pro ochranu honby, např. r. 1887 «Mährischer Jagdschutzverein» (Moravský spolek pro ochranu honby) v Brně (
| titul = Kramerius
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:f4c7b630-42cf-11e4-9383-005056825209?page=uuid:50eaed70-4347-11e4-bf02-5ef3fc9ae867&fulltext=M%C3%A4hrischer%20Jagdschutzverein
Řádek 82:
| datum přístupu = 2019-08-03
}}</ref> dále «Spolek pro chov a cvik psů v království Českém v Praze».
{{Citát v rámečku|'''Moravský spolek pro ochranu honby''' byl založen v červenci 1881 malým kruhem brněnských přátel lovu pod názvem „Brünner Jagd- und Vogelschutzverein / Brněnský spolek na ochranu honby a ptactva“ a své ustavující valné shromáždění konal 27. srpna 1881. Zakládající výbor se skládal z pánů: Peter Oswald, c. k. vedoucí kontrolor telegrafu, Franz Jahn, majitel domu a Ferdinand Krbeczek, státní úředník, všichni pánové z Brna. První valná hromada se konala 26. února 1882, kdy bylo rozhodnuto rozšířit činnost spolku na celou Moravu a s použitím názvu „Mährischer Jagd- und Vogelschutzverein / Moravský spolek na ochranu honby a ptactva“. Po schválení pozměněných stanov se konala dne 1. dubna 1882 schůze ustavujícího výboru a spolek zahájil činnost jako zemská organizace. V prvním roce měl 155 členů, z nichž 43 je stále členy sdružení. V současné době čítá 908 členů.|Brünner Morgenpost, K dvacátému výročí založení Moravského spolku pro ochranu honby, 12.03.1901<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kramerius, Brünner Morgenpost 12.03.1901, překlad
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:544f6520-aa38-11e8-83a5-5ef3fc9ae867?page=uuid:0a5ffca0-ac3f-11e8-830e-005056825209&fulltext=M%C3%A4hrischer%20Jagdschutzverein
| periodikum = www.digitalniknihovna.cz
| datum přístupu = 2019-08-04
▲}}</ref>}}
Roku 1892 byl založen «Oesterreichischer Kurzhaarklub» (Rakouský klub pro psy krátkosrsté), první odborný spolek pro [[Německý ohař krátkosrstý|krátkosrstého stavače]], a po několika letech následoval v [[Žatec|Žatci]] (později se sídlem v Chomutově) «St. Hubertus Deutsch Kurzhaar-Verein» (Sv. Hubert německý spolek pro psy krátkosrsté). Ten se řídil zásadami německých spolků pro chov psů krátkosrstých (plemennou knihu »Deutsch Kurzhaar«), mnoho v ní zanesených psů se k chovu užívalo i v Čechách a na Moravě. V roce 1899 se konala ustavující schůze «Zemského spolku pěstitelů ušlechtilých psů» v Praze, který zavedl vlastní knihu rodokmenů psů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| |||