Wikipedie

Ústava Spojených států amerických: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Robot: Opravuji 2 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
Massachusetts
Řádek 424:
[[Soubor:Bill of Rights Pg1of1 AC.jpg|náhled|Americká Listina práv, v současné době umístěná v budově Úřadu národních archivů a záznamů]]
 
Ačkoliv běžně se má za to, že původní Listina práv se neměla vztahovat na jednotlivé státy, přímo z&nbsp;jejího textu nic takového nevyplývá, s&nbsp;výjimkou těch míst, kde se dodatky zmiňují výslovně o&nbsp;federální vládě.<ref name="TindallShi" /><ref name="Bill of Rights"/> Jedním takovým příkladem je [[První dodatek Ústavy Spojených států amerických|1.&nbsp;dodatek]], který začíná slovy „Kongres nesmí vydávat zákony zavádějící nějaké náboženství…“. Toho v&nbsp;prvních letech platnosti Listiny využily některé státy a&nbsp;zavedly [[státní náboženství]] nebo alespoň různé náboženské zákony.{{#tag:ref|Například v&nbsp;Connecticutu byl v&nbsp;té době oficiálním náboženstvím tzv.&nbsp;[[kongregacionalismus]] a&nbsp;ostatní náboženství byla až do přijetí [[Ústava státu Connecticut|Ústavy státu Connecticut]] roku 1818 jen tolerována.<ref name="Catholic Encyclopedia"/> Různé zákony na podporu náboženství platily také v&nbsp;MassachussettsMassachusetts, kde byly mj.&nbsp;zavedeny náboženské daně; tato opatření zde byla zrušena až roku 1833.<ref name="Jennings" />|group="p"}}
 
Otázku, zda se ustanovení Listiny práv dotýkají pouze federální vlády, nebo také států a&nbsp;obcí, řešil Nejvyšší soud poprvé během sporu ''[[Barron v. Baltimore|Barron v.&nbsp;Baltimore]]'' roku 1833 a&nbsp;dospěl k&nbsp;názoru, že Listina omezuje pouze federální moc.<ref name="Amar"/> Situaci však zvrátilo přijetí [[Čtrnáctý dodatek Ústavy Spojených států amerických|14.&nbsp;dodatku Ústavy]] roku 1868, který mimo jiné výslovně uváděl, že „''žádný stát nemá právo vydat nebo prosazovat zákon, který by omezoval svobody nebo výsady občanů Spojených států; žádný stát nemá právo zbavit jakoukoli osobu života, osobní svobody nebo majetku bez řádného soudního procesu; nemá také právo zbavit jakoukoli osobu, podléhající jeho pravomoci, stejné ochrany zákona,''“ a&nbsp;dále že „''Kongres má právo provést tento článek přijetím odpovídajících norem''“. Od té doby Nejvyšší soud řešil řadu sporů, během nichž nabyla postupně vrchu interpretace, podle níž se většina Listiny práv (s&nbsp;výjimkou např.&nbsp;[[Pátý dodatek Ústavy Spojených států amerických|5.&nbsp;dodatku]] požadujícího souzení vážných trestných činů před velkou porotou) týká také států.<ref name="Roland"/> Vyváženost státní a&nbsp;federální moci v&nbsp;rámci této doktríny je však stále otevřenou otázkou a&nbsp;u&nbsp;federálních soudů neustále probíhají soudní spory o&nbsp;jednotlivá práva.<ref name="Incorporation Debate"/>
Řádek 933:
<ref name="Maierop12">Maier s.&nbsp;54-58.</ref>
 
<ref name="Maierop13">Maier, s.&nbsp;134, Connecticut rozšířil elektorát přidáním všech členů městských shromáždění; s.&nbsp;140, MassachussettsMassachusetts snížil majetkové požadavky; s.&nbsp;218, New Hampshire snížil některé majetkové požadavky a&nbsp;přidal městské delegáty; s.&nbsp;223, Rhode Island položil otázku v&nbsp;referendu, které odmítlo ratifikační konvent, federalistická menšina soustředěná v&nbsp;Newportu a&nbsp;Providence volbu bojkotovala; s.&nbsp;228, Virginia snížila „právní a&nbsp;ústavní požadavky“, aby zvýšila svobodný elektorát; s.&nbsp;327, New York snížil majetkové požadavky, načasoval volby shromáždění na stejnou dobu a&nbsp;umožnil až pět po sobě jdoucích hlasovacích dní, dokud nebyly hlasovací seznamy „úplné“.</ref>
 
<ref name="Maierop14">Maier, s.&nbsp;431.</ref>
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Ústava_Spojených_států_amerických“