Martin B-57 Canberra: Porovnání verzí

V roce 1955 bylo 10 letounů RB-57A upraveno pro průzkum ve velkých výškách za denního světla. Tyto letouny, označované '''RB-57A-1''' byly jednomístné, zbavené veškeré přebytečné zátěže a vybavené motory J65-W-7. Tyto letouny byly používány v rámci 7499. podpůrné skupiny ve [[Wiesbaden]]u při provádění přísně tajných průzkumných misí „Heart Throb“ nad východní Evropou v 50. letech [[20. století]].<ref>[http://www.spyflight.co.uk/heart%20throb.htm "Heart Throb"] {{Wayback|url=http://www.spyflight.co.uk/heart%20throb.htm |date=20110927135648 }} ''Spyflight''. Citováno: 1. listopadu 2011.</ref>

 

 

Od roku 1959 společnost Martin zahájila úpravy letounů RB-57A vybavením pro elektronický boj (ECM). Elektronické rušičky byly umístěny v pumovnici. Tyto letouny byly označeny '''EB-57A''' a sloužily v roli agresorů při výcviku jednotek vlastní protiletecké obrany a při tréninku elektronického boje. Následné bombardovací varianty byly pro tuto úlohu rovněž upravovány. Tyto letouny sloužily hlavně v rámci Velitelství protivzdušné obrany v roli „přátelských nepřátel“ pro výcvik letek přepadových stíhačů, protivzdušné obrany a radarů včasného varování ve vlastních Spojených státech, ale i na [[Aljaška|Aljašce]], [[Havaj]]i a [[Portoriko|Portoriku]]. Ačkoliv se původně uvažovalo, že letouny EB-57 budou sloužit u aktivních záloh USAF, letouny sloužily u vybraných jednotek Letecké národní gardy Spojených států amerických.<ref>Witt, Lt Col Marquis. [http://www.b-57canberra.org/ecm.htm "EB-57 Electronic Countermeasures(ECM)."] ''b-57canberra.org.'' Citováno: 1. 11. 2011.</ref><ref>[http://www.nationalmuseum.af.mil/factsheets/factsheet.asp?id=299 "Martin B-57B Canberra."] {{Wayback|url=http://www.nationalmuseum.af.mil/factsheets/factsheet.asp?id=299 |date=20100815080633 }} ''National Museum of the United States Air Force.''Retrieved: 22 January 2011</ref><ref>[http://www.marchfield.org/eb57b.htm "Martin EB-57B Canberra."] {{Wayback|url=http://www.marchfield.org/eb57b.htm |date=20101124203059 }} ''March Field Air Museum.'' Citováno: 1. 11. 2011.</ref>

Nasazení prvních bojeschopných letounů B-57B od 8. a 13. bombardovací letky v Bien Hoa v srpnu 1964 doprovázela ztráta třech letounů při kolizi při jejich příletu. Nejprve dva z nich se srazily při přistání (jeden z nich musel být odepsán), a tak zablokovaly přistávací dráhu a další byl ztracen při přiblížení k základně, přičemž posádka zahynula.<ref name="vector" /> Zajištění bezpečnosti na základně bylo slabé, a proto dalších 5 letounů bylo zničeno a dalších 15 bylo poškozeno při minometném útoku [[Národní fronta osvobození Jižního Vietnamu|Vietkongu]] 1. listopadu téhož roku. Při tomto útoku byly zničeny i 4 letouny [[A-1 Skyraider]] [[Letectvo Vietnamské republiky|jihovietnamského letectva]], byli zabiti 4 Američané a 72 bylo zraněno.<ref name="vector" /> Letouny podnikaly lety v nízkých výškách – oficiálně se jednalo o cvičné lety – s marnou nadějí, že budou mít psychologický efekt na nepřítele. Výsledkem bylo, že první bojovou misi letouny vykonaly až 19. února 1965, kdy bombardovaly pozice Vietkongu u [[Saigon]]u.<ref>Drendel 1982, str. 13–14.</ref> První let do Severního Vietnamu letouny vykonaly 2. března 1965 v rámci operace Rolling Thunder. Letouny typicky nesly 9 bomb o hmotnosti 500 liber (227 kg) v pumovnici a 4 bomby o hmotnosti 750 liber (340 kg) pod křídly na závěsech. Často ale nesly i výzbroj v podobě neřízených raket, napalmu a kazetových bomb. V dubnu začaly letouny podnikat noční útočné mise na [[Ho Či Minova stezka|Ho Či Minovu stezku]] s podporou letounů [[Fairchild C-123 Provider]] nebo [[Lockheed C-130 Hercules]] (světlice) a [[Douglas F3D Skyknight|EF-10B Skyknight]] (elektronický boj). Letouny zpočátku působily v barvě kovu, ale brzy byly opatřeny kamufláží – horní plochy v barvě džungle a spodní černé.<ref name="vector" />

 

 

[[Soubor:Martin B-57G.jpg|thumb| B-57G '''Tropic Moon III''' s infračervenými čidly/LLTV na levé straně nosu letounu]]