Měsíc: Porovnání verzí

V&nbsp;únoru [[2004]] se americký [[prezident]] [[George W. Bush|George&nbsp;W. Bush]] přihlásil k&nbsp;plánu na obnovení letů k&nbsp;Měsíci s&nbsp;posádkou do roku 2020. V&nbsp;září [[2005]] organizace [[NASA]] upřesnila tyto plány a oznámila jako cílové datum nového přistání lidí na Měsíci rok [[2018]]. Tomu by měla předcházet sonda [[Lunar Reconnaissance Orbiter]]. Pro dopravu astronautů na Měsíc je vyvíjena kosmická loď [[Orion (kosmická loď)|Orion]]. [[Evropská kosmická agentura]] stejně jako [[Čína|Čínská lidová republika]], [[Japonsko]] a [[Indie]] mají také plán na brzké vypuštění sond na průzkum Měsíce. Evropská sonda [[SMART-1|Smart 1]] odstartovala [[27. září|27.&nbsp;září]] [[2003]] a vstoupila na měsíční [[Oběžná dráha|oběžnou dráhu]] [[15. listopad|15.&nbsp;listopadu]] [[2004]]. Sledovala měsíční povrch s&nbsp;cílem vytvářet jeho [[Rentgenové záření|rentgenovou]] mapu. Sonda ukončila svou dráhu plánovaným dopadem na povrch Měsíce [[3. září|3.&nbsp;září]] [[2006]] v&nbsp;5:42:22 [[CoordinatedKoordinovaný Universalsvětový Timečas|UTC]]. Pádem se vytvořil oblak hornin zasahující do výšky několika [[Metr#Kilometr|kilometrů]], který pak vědci zkoumali [[spektroskopie|spektroskopicky]] s&nbsp;cílem studovat složení povrchu Měsíce.<ref>http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/2818551.stm</ref><ref>http://sci.esa.int/science-e/www/object/index.cfm?fobjectid=36091</ref> Čína deklarovala [[program Chang'e|ambiciózní plány]] na výzkum Měsíce a zkoumání vhodných nalezišť pro těžbu na Měsíci, zvláště hledání [[izotop]]u [[Helium|hélium&nbsp;3]] využitelného jako energetický zdroj na Zemi.<ref>{{Citace elektronické monografie