Laki: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) |
Další následky podle článku Geofyzikálního ústavu AV ČR značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 119:
== Erupce v roce 1783 ==
Začátek sopečné erupce nepřišel bez varování. Na jaře 1783 se nad částí jižního [[Island|Islandu]] rozprostřel oblak namodralého kouře, jehož zdroj nebyl odhalen. Začátkem [[Květen|května]] posádka dánské plachetnice plavící se okolo jižního pobřeží [[Island|Islandu]] tvrdila, že spatřila v horách několik ohnivých sloupů stoupajících k nebi. O několik týdnů později se nečekaně rozvodnila řeka [[Skaftá]] protékající v blízkosti vesnice [[Kirkjubæjarklaustur]]. Špinavá a nepříjemně zapáchající voda zaplavila pastviny lemující břehy.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = Laki – sopka, která pomohla zažehnout Velkou francouzskou revoluci
| url = https://vesmir.cz/cz/on-line-clanky/2019/05/laki-sopka-ktera-pomohla-zazehnout-velkou-francouzskou-revoluci.html
| periodikum = vesmir.cz
| datum přístupu = 2019-08-03
| příjmení =
| jméno =
| vydavatel =
| datum vydání =
| url archivu =
| autor = Prokop Závada a Petr Brož (Geofyzikální ústav AV ČR)
| licence = CC BY-SA 3.0
Již několik dní před samotnou erupcí postihla oblast série [[zemětřesení]], která napovídala, že se [[magmatický krb]] pod povrchem plní magmatem.<ref name="park" /> Dne 8. června [[1783]] došlo k otevření trhliny [[Freatická erupce|freatickou erupcí]], vystupující žhavé magma se dostalo do kontaktu s vodou, čímž došlo k nárůstu tlaku a řadě silných hlasitých [[sopečná exploze|explozí]]. Ty utvořily až 130 kráterů, ze kterých začalo unikat [[Čedič|bazaltické]] [[magma]]. Otevřelo se postupně deset menších paralelních trhlin, jež měly délku 2 až 5 km,<ref name="park" /> čímž vznikla v podstatě jednotlivá sopečná erupce dlouhá přes 25 km. Dnes se odhaduje, že došlo k deseti různým sopečným erupcím, každá nová erupce se více posunula směrem na sever.<ref name="park" /> Během několika dní došlo ke změně typu erupce, exploze začaly postupně ustávat a sopka se dostala přes [[Strombolský typ erupce]] až po [[Havajský typ erupce|výlevný havajský styl]], kdy láva bez explozí vytékala ve velkém množství a velkou rychlostí na [[Povrch Země|povrch]]. Dle [[Index vulkanické aktivity|indexu sopečné aktivity]] dosáhla tehdejší erupce šestého stupně, ale současně během erupce došlo k extrémnímu uvolnění [[sopečné plyny|sopečných plynů]], převážně v podobě sloučenin síry, které zapříčinily jednu z největších [[Podnebí|klimatických]] událostí minulého tisíciletí.<ref>[Brayshay and Grattan, 1999; Demarée and Ogilvie, 2001]</ref> Odhaduje se, že během několika prvních týdnů erupce bylo denně do atmosféry uvolňováno okolo 1,7 megatuny [[Oxid siřičitý|oxidu siřičitého]] (SO<sub>2</sub>) .<ref name="sig_str358">{{Citace monografie
Řádek 162 ⟶ 176:
Důsledky erupce pro Island byly zcela [[katastrofa|katastrofální]]. Odhaduje se, že zemřelo 20 až 25 % tehdejší populace Islandu, což odpovídá přibližně 9000<ref name="sig_str960">Sigurdsson a kolektiv (1999), str. 960.</ref> až 9500 lidem.<ref name="populace" /> Současně zemřelo okolo 80 % [[ovce|ovcí]], 50 % [[Tur domácí|skotu]] a 50 % [[kůň|koní]] na následky [[zubní fluoróza|zubní]] a [[Kostní fluoróza|kostní fluorózy]],<ref name="bbc.co.uk" /><ref>[http://www.sciencemag.org/cgi/content/summary/306/5700/1278 VOLCANOLOGY: Iceland's Doomsday Scenario? - Stone 306 (5700): 1278 - Science<!-- Bot generated title -->]</ref> kdy se zvířata otrávila pozřením [[fluorin]]u napadaného na trávu.<ref name="Parfitt4a5" /> Následky erupce byly natolik zničující, že [[Dánsko|dánská]] vláda spravující Island dokonce zvažovala přesídlení celého zbytku (40 000 lidí<ref name="vesnice" />) populace ostrova mimo Island.<ref name="populace" /><ref name="vesnice" /> Erupce způsobila hladomor jak v roce 1783, kdy na Islandu v podstatě nebylo léto, tak i v roce [[1786]].<ref name="vesnice" />
[[Lávový proud|Lávové proudy]] začaly 8. června unikat, v jihozápadní části praskliny se snadno rozlévaly po rovinatém terénu a začaly zaplavovat okolní [[farma|farmy]]. Láva zcela zničila 20 farem a dalších 30 silně poničila.<ref name="park" />
| příjmení =
| jméno =
Řádek 177 ⟶ 191:
| datum archivace = 2010-03-04
| nedostupné = ano
}}</ref> Některé lávové proudy dosáhly délky až 35 [[metr|km]] od místa erupce.<ref name="Parfitt4a5" />
▲ }}</ref>
[[Soubor:Laki lava (3).jpg|náhled|vlevo|Povrch bazaltické lávy je kvůli vyššímu obsahu oxidů železa zbarven na povrchu do červena]]
Řádek 183 ⟶ 197:
=== Následky v Evropě ===
Dva dny po erupci dosáhl sopečný mrak [[Faerské ostrovy]], [[Norsko]] a [[Skotsko]]. V polovině června již sopečný popel dosáhl střední Evropy,<ref name="park" /> kde způsobil neúrodu a rozšíření [[nemoc]]í. Do 24. června se mračno rozkládalo již nad celou Evropou a zasahovalo až do [[Finsko|Finska]] a na [[Balkán]]. Dobový tisk popisoval [[slunce]] při východu a při západu jako krvavě červený disk a bylo možné jej i v poledne pozorovat nechráněným okem.<ref name="park" />
Vlivem aktuálního rozložení tlakových útvarů v atmosféře se oblak začal po Evropě pohybovat ve spirále. Nad kontinentem se proto dokázal držet po několik dlouhých týdnů. Oblak pálil v očích i v ústech. Pole, louky a lesy, které se obvykle v tuto roční dobu zelenaly, začaly hnědnout a ze stromů opadávalo listí. Oblak navíc doprovázely extrémně vysoké teploty a silné přívalové deště, léto [[1783]] se proto stalo nesnesitelným.<ref name=":0" /> Vedle Islandu nejsilněji dopadly následky erupce na severské země. V západní Evropě a na Britských ostrovech [[kyselý déšť|kyselé deště]] silně poškodily [[les]]y a zničily menší rostliny, což způsobilo všeobecnou neúrodu.<ref name="park" />
Po letních vlnách veder roku [[1783]] přišla do Evropy tuhá zima, která byla jedna z nejhorších za posledních 250 let. Lidé po celém kontinentu umrzali na ulicích měst. V okolí [[Holandsko|Holandska]] zamrzlo [[Severní moře]] tak, že dvojice bruslařů byla schopna urazit 25 kilometrů podél pobřeží. Ve [[Stockholm|Stockholmu]] naměřili v březnu teplotu -33,7 °C, nejnižší teplotu, která tam byla kdy v tuto roční dobu naměřena. [[Labe]] a [[Dunaj]] zcela zamrzly. V horách se nahromadily obrovské zásoby sněhu.<ref name=":0" />
Na jaře [[1784]] postihly rozsáhlé oblasti Evropy devastující povodně. Dotkly se i [[Praha|Prahy]]. Hladina [[Vltava|Vltavy]] se za 12 hodin zvedla o čtyři metry. Vzedmutí hladiny společně s plovoucími krami ledu zapříčinilo poničení [[Karlův most|Karlova mostu]].<ref name=":0" />
=== Následky v Asii ===
V červenci 1783 se sopečný mrak rozkládal už i na území [[Rusko|Ruska]], Sibiře a později i nad [[Čína|Čínou]].<ref name="park" /> Předpokládá se spojitost mezi erupcí Laki a neúrodou rýže v [[Japonsko|Japonsku]].<ref name="park" />
=== Následky v Africe ===
Řádek 191 ⟶ 212:
[[Soubor:Laki (2).jpg|náhled|K roku 2009 je okolí sopky stále pokryto kompaktní lávou a sopečným popelem. Obojí porůstá postupně mech]]
Nedávná vědecká studie spojuje se sopečnou erupcí Laki hladomor v [[Egypt|Egyptě]] na konci 18. století. Vlivem erupce nejspíše došlo k delšímu období sucha v severní Africe, které zmenšilo průtok [[Nil]]u, hlavní zásobárny vody v oblasti. Nedostatek vody se projevil v tom, že velká část každoročně zaplavovaných polí nebyla [[Povodeň|zaplavena]], takže nemohlo dojít k jejich osetí. Podobný problém nastal i následující rok. Doboví pamětníci uvádějí, že následkem [[hlad]]u zemřelo stejné množství lidí jako při předchozích [[morová epidemie|morových epidemiích]].<ref name="egypt" /> Podle jiných zdrojů až šestina obyvatel [[Egypt|Egypta]] zemřela nebo dočasně odešla ze země (asi 500 tisíc lidí).<ref name=":0" />
=== Následky v Severní Americe ===
V Severní Americe se zima roku 1784 stala nejdelší a nejstudenější zimou, která byla kdy lidmi zaznamenána. V oblasti [[Nová Anglie|Nové Anglie]] se teplota pohybovala pod [[bod mrazu|bodem mrazu]] nejdéle v historii, v [[New Jersey]] se potýkali s obrovskými přívaly sněhu. V oblasti přístavu Charleston v [[Jižní Karolína|Jižní Karolíně]] bylo možné [[bruslení|bruslit]] na zamrzlé hladině. Řeka [[Mississippi (řeka)|Mississippi]] zamrzla v [[New Orleans]] a ve vodách [[Mexický záliv|Mexického zálivu]] se vyskytovaly [[led]]ové kry.<ref>Wood, C.A., 1992. "The climatic effects of the 1783 Laki eruption" in C. R. Harrington (Ed.), ''The Year Without a Summer?'' Canadian Museum of Nature, Ottawa, pp. 58– 77.</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |titul=volcanoes from Iceland : Laki<!-- Bot generated title --> |url=http://perso.club-internet.fr/acatte/Iceland_Laki_in_english.htm |datum přístupu=2009-10-18 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090926041646/http://perso.club-internet.fr/acatte/Iceland_Laki_in_english.htm |datum archivace=2009-09-26 |nedostupné=ano }}</ref>
=== Následky na celé severní polokouli ===
[[Oxid siřičitý]] se společně s [[Voda|vodou]] v [[Atmosféra Země|atmosféře]] může během několika týdnů přeměnit v kapičky [[Kyselina sírová|kyseliny sírové]]. Tyto kapičky se následně přemění v [[Sulfát|sulfátové]] [[Aerosol|aerosolové]] částice, které jsou důležitým činitelem ve [[Změna klimatu|změnách klimatu]]. Dokážou totiž měnit teplotu v atmosféře. A to buď jejím ohříváním, nebo ochlazováním. Velké množství těchto aerosolů zůstalo nad celou [[Severní polokoule|severní polokoulí]] ve [[Stratosféra|stratosféře]] po několik let. Zatímco v Evropě způsobily tyto aerosoly nesnesitelná horka a ničivé letní bouřky, celkově jejich přítomnost ve vyšších částech atmosféry způsobila ochlazení na celé planetě. Odhaduje se, že vlivem exploze Laki poklesly průměrné teploty na [[Severní polokoule|severní polokouli]] o 1,3 °C a nižší teploty vydržely po několik let.<ref name=":0" />
=== Geopolitické následky ===
Nepředvídatelné počasí se zmíněným poklesem průměrných teplot zapříčinily opakovanou neúrodu a s tím spojené strádání obyvatelstva. Hladové bouře se proháněly severní polokouli a strhávaly státy do revolučního vření. To například v roce [[1789]] v tehdejší monarchistické [[Francie|Francii]] vyústilo v [[Dobytí Bastily|útok na Bastilu]] a zažehnutí [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]], během ní byla [[monarchie]] nahrazena [[Demokracie|demokracii]]. Dnes se proto část vědců kloní k názoru, že mezi revolučními událostmi na konci [[18. století]] a islandskou sopkou Laki existuje zřejmá souvislost. Je proto možné, že za jednu z největších změn v politickém uspořádání Evropy (a následně i světa) vděčíme této islandské sopce.<ref name=":0" />
== Reference ==
| |||