Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 63 bajtů ,  před 1 měsícem
m
narovnání přesměrování
Ve sporu Miloše Zemana s Vladimírem Špidlou po Zemanově drtivém neúspěchu v [[Volby prezidenta České republiky 2003|únorových prezidentských volbách 2003]] se Gross postavil na Špidlovu stranu a jeho podpora umožnila Špidlovo politické přežití.<ref name="pehe-cesty" /> Na sjezdu strany v březnu téhož roku byl Špidla zvolen předsedou, když zvítězil nad Zemanovým přívržencem [[Jiří Rusnok|Jiřím Rusnokem]], jehož předtím odvolal z funkce ministra průmyslu a obchodu. Část delegátů vyzývala ke kandidatuře i samotného Grosse, ten je však nevyslyšel a na předsedu nekandidoval, čímž podpořil Špidlovo zvolení. Místo toho byl bez problémů potvrzen ve funkci prvního místopředsedy.<ref>Zatloukal, str. 22–23.</ref>
 
V období vlády Vladimíra Špidly se však předseda věnoval vládnutí a vnitrostranickou práci přenechával Grossovi.<ref name="pehe-cesty" /> V té době se kolem Grosse zformovala zřejmě nejsilnější skupina v rámci strany – pragmatici, kteří nesdíleli tolik levicový pohled na některá témata jako předseda.<ref>Zatloukal, str. 23.</ref> V červnu 2003 ještě proběhlo úspěšné [[referendum o přistoupení Česka k Evropské unii]], což posílilo pozici Špidlovy vlády, zároveň však nastaly potíže s prosazením ekonomických reforem a vláda musela čelit i [[Seznam hlasování o důvěře vládě České republiky|hlasování o nedůvěře]], které vyvolala opoziční [[Občanská demokratická strana|ODS]]. V listopadu 2003 se navíc stal novým předsedou koaliční [[Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidováKDU-ČSL|KDU-ČSL]] pravicově orientovaný [[Miroslav Kalousek]].<ref>Zatloukal, str. 23–24.</ref>
 
V únoru 2004 Gross souhlasil s kandidaturou na předsedu strany, ke které ho navrhla středočeská organizace ČSSD, v níž měl velký vliv a podporu.<ref>Zatloukal, str. 24.</ref> Přelomovými se v červnu téhož roku staly historicky první české [[Volby do Evropského parlamentu 2004|volby do Evropského parlamentu]], v nichž ČSSD výrazně propadla.<ref name="pitrocha29">Pitrocha, str. 29.</ref><ref>Zatloukal, str. 25.</ref> Gross už Špidlu otevřeně nepodpořil a přidal se k jeho kritice. Ten se 26. června 2004 rozhodl odstoupit z pozice premiéra i předsedy strany a Gross dočasně převzal vedení strany.<ref>Zatloukal, str. 25–26.</ref> Ačkoli se na svou šanci připravoval, postup na nejvyšší pozici ve stranické (i [[Výkonná moc|exekutivní]]) struktuře přišel rychleji než předpokládal.{{#tag:ref|[[Erik Tabery]] v knize ''[[Vládneme, nerušit]]'' napsal: „Ještě nikdy nebyl Stanislav Gross už na první pohled tak vylekaný jako v létě 2004, kdy na jednání ústředního výkonného výboru sesadil Špidlu a uvědomil si, do jaké pozice se dostává.“<ref>Tabery, Erik: ''Vládneme, nerušit. Opoziční smlouva a její dědictví'', str. 232. Cit. in: Zatloukal, str. 28.</ref>|group="pozn."}}
Na konci ledna [[2005]] deník ''[[Mladá fronta DNES|MF DNES]]'' kritizoval Grosse za nejasný zdroj financování jeho bytu v [[Praha|Praze]] na Barrandově za téměř 4,3 milionů Kč.<ref name="zatloukal31" /><ref>[http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?c=A050128_224658_domaci_miz Gross utratil víc, než vydělal], ''[[iDNES.cz]]'' 29. 1. 2005.</ref> Za svá vysvětlení o údajné půjčce přes nemajetného strýce byl kritizován médii, českou pobočkou [[Transparency International]]<ref>[https://web.archive.org/web/20051115103923/http://www.transparency.cz/index.php?id=2656 Tiskové stanovisko vyzývající premiéra Grosse, aby věrohodně vysvětlil původ prostředků na koupi svého bytu], Transparency International 1. 2. 2005</ref> a v únoru také [[interpelace|interpelován]] opoziční [[Občanská demokratická strana|ODS]] v parlamentu.<ref name="zatloukal31" />
 
Ve stejném období týdeník ''[[Respekt (týdeníkčasopis)|Respekt]]'' upozornil na to, že firma vlastněná [[Šárka Grossová|Šárkou Grossovou]] koupila dům za 5,9 milionu Kč. Za úvěr na jeho pořízení ručila kontroverzní podnikatelka [[Libuše Barková]], provozovatelka nevěstince, proti níž bylo vedeno trestní stíhání pro pojistný podvod.<ref name="zatloukal32">Zatloukal, str. 32.</ref> Na internetu se objevila [[petice]] vyzývající ke Grossovu odvolání, právní podklad jejích požadavků byl ovšem sporný.{{Fakt/dne|20150423171603}} V březnu 2005 se konaly demonstrace za Grossovo odstoupení v Brně a Praze.{{Fakt/dne|20150423171603}}
 
Pod rostoucím tlakem koaličních partnerů, zejména KDU-ČSL a jmenovitě jejího předsedy [[Miroslav Kalousek|Miroslava Kalouska]], Gross několikrát prohlásil, že odstupuje, jen aby svá prohlášení vzápětí odvolal. Do sporu vstoupil i Klaus výzvou obou stran k dohodě. Zatímco lidovci trvali na odchodu premiéra, poslanci ČSSD ho jednomyslně vyzvali, aby se zbavil lidoveckých ministrů ve vládě. Začátkem března KDU-ČSL poskytla ČSSD čas k vyřešení krize do jejího březnového sjezdu.<ref name="zatloukal32" /> Klaus však do situace výrazně zasáhl prohlášením, že je připraven jmenovat nového sociálnědemokratického premiéra, který by měl většinovou podporu v poslanecké sněmovně, pokud po sjezdu už nebude premiérem Gross.<ref>Kopecký, J.: Gross jde do boje o politické přežití, ''MF DNES'', 25. 3. 2005, str. 1. Cit in: Zatloukal, str. 33.</ref> I tak byl na XXXII. sjezdu ČSSD v Brně 26. března [[2005]] Stanislav Gross zvolen předsedou (s 291 hlasem oproti 203 hlasům pro Zdeňka Škromacha). Místo prvního místopředsedy obsadil Bohuslav Sobotka a Gross byl pověřen udržet vládu až do [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006|řádných voleb v červnu 2006]].<ref name="zatloukal33">Zatloukal, str. 33.</ref>
200 657

editací