Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 88 bajtů, před 1 měsícem
m
narovnání přesměrování
| datum přístupu = 2019-06-16
| jazyk = cs
}}</ref> Tento boj, podpořený zejména demokratickým prezidentem [[John Fitzgerald Kennedy|Johnem Fitzgeraldem Kennedym]] (zavražděn 1963), byl úspěšný: Zákony na obranu lidských práv z let 1964 (školy, zaměstnání a ubytování), 1965 (volby) a 1968 (trh s bydlením) zakázaly [[Diskriminace|diskriminaci]] na základě [[Lidská rasa|rasy]] nebo barvy pleti. Hnutí 60. let (někdy se hovoří o [[Kontrakultura 60. let|kontrakultuře]]) přinesla však i některé sporné jevy, jako je adorace drog a promiskuity, černošský radikalismus ([[Černí panteři]], [[Malcolm X]] aj.), nebo levicový extremismus (obdiv k násilnické čínské [[Kulturní revoluce|kulturní revoluci]] apod.), což v 70. a 80. letech přineslo protipohyb – [[neokonzervatismus]], v USA reprezentovaný především republikánským prezidentem [[Ronald Reagan|Ronaldem Reaganem]]. Reagan zvolil tvrdý postup i vůči Sovětům, avšak byl to právě Reagan, který nakonec reagoval vstřícně na reformátorského vůdce Sovětského svazu [[Michail Sergejevič Gorbačov|Michaila Gorbačova]] (1985-1991) a sérií dohod o odzbrojení ''de facto'' Studenou válku ukončil. Ta definitivně skončila [[Pád komunismu v Evropě|pádem komunismu v Evropě]] (1989) a [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadem Sovětského svazu]] (1991). O Spojených státech se začalo hovořit jako o jediné světové supervelmoci.
 
=== Po roce 1989 ===
Spojené státy ovlivňují v&nbsp;širokém měřítku celosvětový ekonomický, politický a vojenský vývoj. Tento vliv vyvolává četné diskuze o jejich zahraniční politice po celém světě. Téměř všechny státy mají ve [[Washington D.C.|Washingtonu]] svá [[Vyslanec|velvyslanectví]] a mnoho z&nbsp;nich konzuláty po celé zemi. Nicméně [[Írán]], [[Severní Korea]], [[Bhútán]] a [[Súdán]] diplomatické styky se Spojenými státy neudržují.
 
Spojené státy jsou zakládajícím členem [[Organizace spojených národů]] se stálým zastoupením v&nbsp;[[Rada bezpečnosti OSN|Radě bezpečnosti OSN]] a právem [[Veto|veta]]. Jsou členem mnoha dalších mezinárodních organizací. Současnými spojenci jsou [[Austrálie]], [[Nový Zéland]], [[Japonsko]], [[Izrael]] a státy [[Severoatlantická aliance|NATO]], z&nbsp;nichž [[Spojené království|Spojené království Velké Británie a Severního Irska]] má s&nbsp;USA další nadstandardní vztahy. Navíc mají USA úzké diplomatické, ekonomické a kulturní vztahy se státy, s&nbsp;nimiž sousedí, tedy s&nbsp;[[Kanada|Kanadou]] a [[Mexiko|Mexikem]].
 
Jako celek prošla zahraniční politika USA především ve [[20. století]] rozmanitým vývojem. [[Monroeova doktrína]] z roku 1823 definovala celou západní polokouli za sféru vlivu Spojených států. Po vítězné [[Španělsko-americká válka|španělsko-americké válce]] v roce 1898 Spojené státy anektovaly [[Havajská republika|Havaj]], [[Portoriko]] a [[Filipíny]]. Při tzv. [[Banánové války|banánových válkách]] v první polovině 20.&nbsp;století Spojené státy intervenovaly v několika zemích Karibiku a Střední Ameriky. Na počátku století byla snaha o [[izolacionismus]] a neangažování se mimo západní polokouli. Tento trend byl na čas přerušen během [[První světová válka|první světové války]], do které se USA zapojily v&nbsp;roce [[1917]] po potopení [[Spojené království|britské lodě]] [[RMS Lusitania|Lusitania]] s&nbsp;Američany na palubě. Po konci války se odmítly zapojit do [[Společnost národů|Společnosti národů]] (předchůdkyně [[Organizace spojených národů|OSN]]) a pokračovaly ve své politice z&nbsp;předválečného období. Ta byla definitivně opuštěna po [[Japonsko|japonském]] útoku na [[Pearl Harbor]] a vstupem USA do [[Druhá světová válka|druhé světové války]].
}}</ref> Právo nosit zbraň zaručuje Američanům jeden z dodatků ústavy, byť se o věci vede široká společenská diskuse.
 
Podle údajů [[Federální úřad pro vyšetřování|FBI]] z let 1980-2008 spáchali 90% vražd muži a 52,5% [[Afroameričané|černoši]]. Černoši tak v USA páchají vraždy osmkrát častěji než bílí Američané (počítáno v to i Hispánce). Většina vražd je nicméně „uvnitř jedné rasy“, neboli 93% zavražděných černochů připadá na černošské vrahy, 84% bílých obětí bylo zabito bílými vrahy.<ref>https://www.bjs.gov/content/pub/pdf/htus8008.pdf</ref>
 
Třicet z padesáti států federace má ve svém zákonodárství [[trest smrti]].<ref>{{Citace periodika
| periodikum = deathpenaltyinfo.org
| datum přístupu = 2019-06-11
}}</ref> V roce 2015 měly díky tomu Spojené státy pátý nejvyšší počet poprav na světě, po [[Čína|Číně]], [[Írán]]u, [[Pákistán]]u a [[SaudskáSaúdská Arábie|Saúdské Arábii]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = A dramatic global rise in the number of executions recorded in 2015 saw more people put to death than at any point in the last quarter-century
| url = https://www.amnestyusa.org/reports/death-sentences-and-executions-2015/
[[File:Sunny isles beach.jpg|thumb|left|[[Miami Beach]]]]
[[File:Below Golden Gate Bridge.jpeg|thumb|[[Golden Gate Bridge]]]]
Mezi nejvýznamnější centra [[cestovní ruch|cestovního ruchu]] patří velkoměsta ([[New York (město)|New York]], [[Los Angeles]]). Množství turistů navštěvuje [[národní park|národní parky]] ([[Yellowstonský národní park|Yellowstonský]], [[Yosemitský národní park|Yosemitský]], [[Národní park Sequoia|Sequoia]], [[Národní park Grand Canyon|Grand Canyon]], [[Národní park Everglades|Everglades]], [[Národní park Redwood|Redwood]], [[Mamutí jeskyně]], [[Olympijský národní park|Olympic]], [[Národní park Great Smoky Mountains|Great Smoky Mountains]], [[Národní park Glacier (USA)|Glacier]], [[Carlsbadské jeskyně]], [[Skalnaté hory]]). Nejnavštěvovanější přírodní památkou jsou ovšem [[Niagarské vodopády]], jež leží na hranicích s Kanadou.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Pět nejúžasnějších míst USA, která musíte vidět: Obří arizonská „podkova” a další lahůdky
| url = https://www.novinky.cz/cestovani/exotika-amerika/421475-pet-nejuzasnejsich-mist-usa-ktera-musite-videt-obri-arizonska-podkova-a-dalsi-lahudky.html
}}</ref> Čtyři hlavní profesionální sportovní ligy ve Spojených státech jsou [[Major League Baseball]] (MLB), [[National Basketball Association]] (NBA), [[National Football League]] (NFL) a [[National Hockey League]] (NHL), všechny čtyři patří mezi nejlukrativnější sportovní ligy na světě. Profesionální fotbalová liga [[Major League Soccer]] (MLS) zatím nedosahuje úrovně popularity čtyř nejvyšších soutěží nebo jejich mezinárodních protějšků, ačkoliv její průměrná návštěvnost roste. Americký původ má [[basketbal]], [[volejbal]], [[skateboarding]] a [[snowboarding]]. [[Lakros]] vymysleli ve 12. století severoameričtí indiáni.
 
K americkým sportovním legendám patří boxeři [[Muhammad Ali]], [[Joe Frazier]] a [[Mike Tyson]], basketbalisté [[Michael Jordan]], [[Kobe Bryant]], [[LeBron James]], [[Magic Johnson]], [[Shaquille O'Neal]], [[Kareem Abdul-Jabbar]], [[Wilt Chamberlain]], [[Karl Malone]], [[Tim Duncan]] a [[Larry Bird]], baseballisté [[Babe Ruth]], [[Jackie Robinson]], [[Joe DiMaggio]], [[Barry Bonds]] a [[Hank Aaron]], tenistky [[Serena Williamsová]], [[Chris Evertová]] a [[Billie Jean Kingová]], tenisté [[Andre Agassi]], [[John McEnroe]], [[Jimmy Connors]] a [[Pete Sampras]], golfisté [[Tiger Woods]] a [[Jack Nicklaus]], cyklista [[Lance Armstrong]], plavci [[Michael Phelps]] (23 zlatých olympijských medailí), [[Mark Spitz]] (9 zlatých olympijských medailí), [[Matt Biondi]] (8 zlatých) a [[Jenny Thompsonová]] (8 zlatých), atleti [[Jesse Owens]], [[Carl Lewis]], [[Florence Griffith-Joynerová]], [[Michael Johnson]] a [[Ray Ewry]]. Jediným americkým mistrem světa v šachu byl [[Bobby Fischer]]. K největším hvězdám amerického fotbalu patří [[Jerry Rice]] nebo [[Adam Vinatieri]]. USA jsou na letních olympijských hrách medailově nejúspěšnější zemí, na zimních jsou druhé za [[Norsko|Norskem]]. K největším "zimním hvězdám" amerického sportu patří sjezdařka [[Lindsey Vonnová]]. Nejúspěšnějším americkým hokejistou v [[National Hockey League|NHL]] byl [[Mike Modano]].
 
Spojené státy osmkrát [[olympijské hry]] pořádaly. Čtyřikrát šlo o hry [[Letní olympijské hry|letní]] (v [[St. Louis]] roku [[Letní olympijské hry 1904|1904]], v [[Los Angeles]] v letech [[Letní olympijské hry 1932|1932]] a [[Letní olympijské hry 1984|1984]], v [[Atlanta|Atlantě]] [[Letní olympijské hry 1996|1996]]) a čtyřikrát o hry zimní (v [[Lake Placid]] [[Zimní olympijské hry 1932|1932]] a [[Zimní olympijské hry 1980|1980]], ve [[Squaw Valley]] [[Zimní olympijské hry 1960|1960]] a v [[Salt Lake City]] [[Zimní olympijské hry 2002|2002]]). V roce 2028 se budou konat letní hry již potřetí v Los Angeles. V roce 1994 pořádaly Spojené státy [[Mistrovství světa ve fotbale 1994|mistrovství světa ve fotbale]].
200 657

editací