Druhý toruňský mír: Porovnání verzí

Řádový stát v [[Prusko|Prusku]] ohrožoval téměř od počátku své existence životní zájmy polského království. Porážka křižáků v roce [[1466]] znamenala pro polský stát podstatnou změnu k lepšímu. Kromě toho, že bylo velkou měrou odstraněno aktuální nebezpečí případné agrese, získalo Polsko navrácením Východního (Gdaňského) Pomoří a tzv. [[Prusy královské|Královských Prus]] (s dosavadním sídelním městem [[Malbork|Marienburgem]]) po půldruhém století opět přístup k Baltskému moři, který ztratilo roku [[1308]]. Pod polskou svrchovanost se navrátilo také Chełmiňsko. Zbylé řádové území, tzv. [[Prusy křižácké]] (novou rezidencí se stal [[KrálovecKaliningrad|Königsberg]]), setrvaly pod vládou velmistra, který byl povinen složit polskému králi přísahu věrnosti, poskytovat mu válečnou výpomoc a účastnit se jednání královské rady. Formulace mírových podmínek připouští dokonce možnost, že se velmistr po vykonání přísahy stal leníkem polského krále a tato vazalská závislost se vztahovala na celé křižácké Prusy.