Druhý toruňský mír: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Troppau (diskuse | příspěvky)
zjevná chyba
Řádek 2:
'''Druhý toruňský mír''' uzavřel [[19. říjen|19. října]] [[1466]] tzv. [[Třináctiletá válka|třináctiletou válku]] mezi Polskem a [[Řád německých rytířů|řádem německých rytířů]].
 
Řádový stát v [[Prusko|Prusku]] ohrožoval téměř od počátku své existence životní zájmy polského království. Porážka křižáků v roce [[1466]] znamenala pro polský stát podstatnou změnu k lepšímu. Kromě toho, že bylo velkou měrou odstraněno aktuální nebezpečí případné agrese, získalo Polsko navrácením Východního (Gdaňského) Pomoří a tzv. [[Prusy královské|Královských Prus]] (s dosavadním sídelním městem [[Malbork|Marienburgem]]) po půldruhém století opět přístup k Baltskému moři, který ztratilo roku [[1308]]. Pod polskou svrchovanost se navrátilo také Chełmiňsko. Zbylé řádové území, tzv. [[Prusy křižácké]] (novou rezidencí se stal [[KrálovecKaliningrad|Königsberg]]), setrvaly pod vládou velmistra, který byl povinen složit polskému králi přísahu věrnosti, poskytovat mu válečnou výpomoc a účastnit se jednání královské rady. Formulace mírových podmínek připouští dokonce možnost, že se velmistr po vykonání přísahy stal leníkem polského krále a tato vazalská závislost se vztahovala na celé křižácké Prusy.
 
Druhý toruňský mír způsobil postavení řádu německých rytířů v Prusku citelnou újmu. Ale ani z polské strany nebyla tato záležitost bez problémů, zvláště když představitelé řádu usilovali o anulování míru, který neuznali ani císaři [[Fridrich III. Habsburský|Fridrich III.]] a později [[Maxmilián I. Habsburský]] ani papežská kurie. Neučinili však nic pro to, aby pozbyl platnosti. Proto byli řádoví velmistři nuceni skládat polskému králi přísahu, ale činili tak pod nátlakem a často až po dlouhém váhání.