Gravitropismus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Zajímavosti: typografické úpravy
historie
značka: školní IP
Řádek 6:
[[Soubor:Avicennia germinans-pneumatophors.jpg|thumb|Negativní gravitropismus u [[Vzdušné kořeny|vzdušných kořenů]].]]
 
Gravitropickou reakci zprostředkovává [[fytohormon]] [[Auxiny|auxin]]. Auxin, syntetizovaný v mladých nadzemních částech rostliny, proudí středním válcem [[Stonek|stonku]] a posléze [[Kořen|kořene]] do [[Kořenová čepička|kořenové čepičky]], do buněk zvaných statocyty, ve kterých se nacházejí [[škrob]]ová zrna zvaná [[statolity]]. Ta svým umístěním a pohybem v rámci buňky informují rostlinu o směru gravitace. Poloha statolitů následně rozhoduje o umístění proteinových [[Membránový transport|přenašečů]] auxinu PIN-FORMED (PIN) na [[Plazmatická membrána|plazmatické membráně]] těchto buněk. Na té straně buněk, kde se vlivem gravitace hromadí statolity, budou umístěny proteiny PIN, které zajistí odtok auxinu ze statocytů do příslušného směru. Pokud je kořen ve vertikální poloze, bude ze statocytů auxin proudit rovnoměrně do všech stran a dále pak stoupat vzhůru pokožkou do starších částí kořene. Při naklonění kořeně do nepřirozené vodorovné polohy dojde k akumulaci proteinů PIN na spodní membráně statocytů a k přednostnímu toku auxinu spodní stranou kořene. Na této straně vykazuje auxin ''inhibiční'' efekt na prodlužování kořenových buněk a proto svrchní strana kořene méně ovlivněná auxinem poroste rychleji, čímž se kořen prohne do oblouku ve směru gravitace. V nadzemních částech rostliny funguje obdobný mechanismus, auxin se taktéž hromadí na spodní straně nakloněného stonku, ale v tomto případě má na buňky opačný, ''stimulační'' růstový efekt, dojde tudíž k ohybu stonku směrem vzhůru.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Friml
| jméno = Jiří
Řádek 24:
| url = http://dev.biologists.org/content/136/16/2675
| datum přístupu = 2019-01-15
}}</ref>.
 
== Historie ==
Gravitropismus se vyvinul před 350 milióny let a disponují jím jen [[semenné rostliny]].<ref>https://phys.org/news/2019-08-roots-gravity.html - When plant roots learned to follow gravity</ref>
Gravitropismem se zabývali [[Charles Darwin|Charles]] a [[Francis Darwin|Francis Darwinowi]] a odhalili, že pro jeho regulaci je nezbytná signální role kořenového vrcholu. Podrobnému výzkumu gravitropismu se věnoval první světový fyziolog rostlin začínající v Praze, [[Julius von Sachs]]<ref>{{Citace monografie
 
== Historie výzkumu ==
Gravitropismem se zabývali [[Charles Darwin|Charles]] a [[Francis Darwin|Francis Darwinowi]] a odhalili, že pro jeho regulaci je nezbytná signální role kořenového vrcholu. Podrobnému výzkumu gravitropismu se věnoval první světový fyziolog rostlin začínající v Praze, [[Julius von Sachs]],<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Sachs
| jméno = Julius
Řádek 36 ⟶ 39:
| místo = Leipzig,
| počet stran = 954
}}</ref>, který Darwinovu interpretaci odmítal ve prospěch mechanistického vysvětlení procesu, což se nakonec ukázalo jako chybné.<ref>{{Citace elektronického periodika
| periodikum = ziva.avcr.cz
| url = http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/sachs-a-darwin.pdf
| datum přístupu = 2019-01-15
}}</ref>. Roli statolitů v gravitropismu odhalil [[Bohumil Němec]], zakladatel české fyziologie rostlin. Funkci proteinů PIN v gravitropismu identifikoval [[Jiří Friml]],<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Palme
| jméno = Klaus
Řádek 58 ⟶ 61:
| url = https://www.nature.com/articles/415806a
| datum přístupu = 2019-01-15
}}</ref>, moravský molekulární biolog působící dlouhodobě v zahraničí jako jedna z vůdčích osobností fytohormonálního výzkumu rostlin.
 
== Zajímavosti ==
 
V ČR se rozvíjí používání nové technologie pěstování rostlin. Pěstování zeleniny "hlavou dolů", "navzdory" gravitropismu. <ref>[http://www.topsygardening.com/ topsygardening]</ref>Plody a nadzemní část je lépe zásobována živinami a vodou vlivem gravitace, uvádí zlepšovatelé. Díky tomu mají mít údajně pěstitelé dříve úrodu. Z podobných důvodů je propagováno stejné pěstování jahod.<ref>[http://prima-receptar.cz/stitky/pokojove-rostliny/ receptář, jahody]</ref> Gravitropismus u stonků a zřejmě i kořenů rostlin tyčkových [[Rajče jedlé|rajčat]] funguje stejně jako u normálních.<ref>[http://prima-receptar.cz/wp-content/uploads/2011/04/raj.jpg fotografie rajčete "hlavou dolů"]</ref> Váha dorůstajícího stonku však zřejmě převažuje nad schopností růstu vzhůru. Toto pěstování má, mimo množství nevýhod, jedinou zřejmou výhodu – takto pěstované "tyčkové" rajče nepotřebuje vyvazovat k opoře.